Část 5. (Ne)čekané návštěvy

125 7 1
                                    

Následující den Tony zvažoval zajít za Lokim, který celý den neopustil pokoj. Přes kamery viděl že tam je - seděl na posteli, občas se protáhl ale to bylo vše, žádný pohyb mimo postel. Zeptal se i Jarvise jestli to není jen iluze, ale jeho životní funkce ho přesvědčily o pravosti, vždy po chvíli se mu zvýšil tep a pak vrátil do normy. Tonymu to alespoň dávalo čas nevyrušovaně pracovat na obleku Mark XLIII, i když potom jak se za něj včera Loki přikradl raději přikázal Jarvisovi aby ho informoval, kdyby kdokoliv vešel do dílny. ,,Pane, Pepper právě vstoupila do Stark Tower," Tony se chytil za kořen nosu ,,Zapomněl jsem na Pepper, paráda." Zamkl za sebou dílnu a šel jí přivítat s úsměvem k výtahu, když ale uviděl její naštvaný výraz, úsměv mu z tváře zmizel.

,,Tony ty jsi zapomněl! Měli jsme dnes jít na večeři a probrat nové firemní plány, taky tě čeká pár řádků podpisů, odkládala jsem to jak jen to šlo."
,,Ale jistěže jsem nezapomněl, jen-" její výraz ho umlčel v pokusu o jakoukoliv výmluvu. Nejvíc měl rád Pepper která držela v ruce skleničku dobrého vína na jeho účet, ta Pepper totiž nebyla tak vážná ,,Jen na sebe hodím něco formálnějšího, hned jsem zpátky." Z tohohle se nevykroutí, ale Loki byl celý den v pokoji, tak proč by v tom nemohl pokračovat. Nemohl se ale jen tak vypařit, proto když si na sebe oblékl jeden z Pepper schválených obleků, zaklepal na Lokiho dveře a nakoukl dovnitř ,,Loki, musím teď na pár hodin zmizet. Nebudu tě nikde zamykat, jen prosím neopouštěj věž. Kdyby cokoliv tak řekni Jarvisovi, ten mě hned zkontaktuje," odpověď se mu dostavila jen v podobě zdviženého obočí. Chtěl dodat Hodný Loki, ale včas si to rozmyslel, kdyby se za Pepper doplazil s dírou v hrudníku, těžko by pak vysvětloval že Loki rozhodně nebezpečí nepředstavuje.

Večeře byla nudná, sice díky vínu byla Pepper příjemnější společnost, ale firemní problémy byly momentálně vespod jeho zájmů. Chápal proč se s ním před půl rokem rozešla, lišili se v představách o budoucnosti jak to jen šlo. Nechtěl řešit společnost, chtěl patřit k Avengers a dokonce i Fury hned věděl že ho tam nechce kvůli jeho lehkomyslné povaze. Samozřejmě se jí ani nelíbilo, že byl Iron-Man, ale v žádném případě s tím nehodlal přestat, oblek k němu patřil, nedokázal si představit odložit ho někam na půdu. Naštěstí si s Pepper udržovali pracovní a dokonce občas i přátelský vztah. Přeci jen přenechal jí svojí společnost, hodila se na tu práci daleko lépe než on a on měl momentálně u sebe doma schovaného Boha lsti a neplechy.

Loki zkoušel použít svojí magii různými způsoby, k různým účelům jak dobrým, špatným nebo drobnosti jako telekinezi ale nic se nedělo. Vyčerpávalo ho to, vždy když se o něco pokusil pocítil pnutí v celém těle, jakoby se kus jeho samotného chtěl odtrhnout. Celou dobu u toho proklínal Odina. Po Tonyho odchodu se rozhodl, že si dá pauzu. Pokoušel se udělat si kafe, ale 3x to jen vylil do odpadu, nakonec se nechal řídit instrukcemi od Jarvise. Rozhodně se měl lépe tady než na ulici nebo v cele. Ztuhla mu krev v žilách když zaslechl hromobití. Schoval si do rukávu nůž a vyšel na terasu. Po chvilce před něj dopadl Bůh Hromu ,,Loki! Bratře, našel jsem tě!" zvolal radostně a napřáhl paže doufajíc v objetí.
Loki od něj couvl ,,Gratulace a nejsem tvůj bratr, jak jsi mě našel? Stark prozradil můj úkryt?" zasyčel. Thor vypadal jako štěně a Loki štěnátka neměl rád.
,,Pátrám po tobě od doby co jsi opustil Asgard, dnes mi matka poradila abych to zkusil u Tonyho a hle jsi tady! Náš otec mi ale zakázal ti jakkoliv pomoct s tvým trestem."
,,Jako kdybych od tebe pomoc potřeboval. Jak Frigga věděla že budu tady?" vzbudilo to v něm zájem, pokud jeho matka tušila že bude tady, pak musela nějak zasáhnout do trestu který mu byl uvalen.
Touhle otázkou evidentně svého staršího bratra zmátl ,,Neptal jsem se, okamžitě jsem vyrazil za tebou," znovu za ním vykročil s napřaženýma rukama.
,,Tupče!" Když u něj byl blízko, využil šance a zarazil mu nůž pod žebra ,,Práskl jsi mě Avengers?"
Thor se předklonil v bolesti a vytrhl si nůž z těla, na ruce měl krev ale rána se už hojila ,,Řekl jsem jim že jsi bezbranný, takže ti nijak neublíží, ale neví že jsi u Tonyho." Narovnal se, neměl to Lokimu za zlé, věděl že jeho bratr takhle komunikoval namísto objímání.
Loki se vždy snažil udržovat klid, ale Thor a jeho nízké IQ ho dokázali během chvilky dostat na kraj příčetnosti ,,Pokud jsi můj bratr, neřekneš jim kde jsem," pronesl ledově. Tohle jediné by ho mohlo donutit vzít jeho slova vážně. 
Thorovi se rozzářil obličej ,,Samozřejmě bratře a jsem rád že ti Tony pomáhá, zeptám se matky proč vytušila že budeš zrovna tady," podařilo se mu Lokiho rychle obejmout ,,Musím jít bratře, Heimdall si mě žádá." Ustoupil a pohltila ho záře Duhového mostu. Loki v sobě potlačil nový příval hněvu.

Tony zvládl Pepper dostat do taxíku než stihla objednat třetí flašku vína. Večer byl nakonec zábavnější než čekal, po podepsání všeho co bylo třeba, už měla v sobě pár skleniček a dokázala mluvit i o něčem jiném než o práci. Tony samozřejmě taky nebyl nejstřízlivější, ale byl zvyklý pít silnější věci než víno. V průběhu večera se jednou zeptal Jarvise jestli je vše v pořádku, po ujištění se mu alespoň na chvilku Bůh dostal z hlavy.

Když se vrátil domů, překvapilo ho že Loki je na terase jen v tričku, opřený o zábradlí a pozorující neonové město. Nalil si skleničku skotské a rozhodl se k němu přidat. ,,Díky že jsi nikam neodešel. Co děláš tady, musíš mrznout." Opře se o zábradlí vedle něj.
,,Necítím zimu," prohlídne si ho od hlavy k patě ,,K jaké příležitosti ses takhle oblékl?"
,,Firemní problémy a ex. Dvě hrozný věci, obě však zvládnutelný vínem," zasměje se nad tím faktem, když se Lokimu nepohl ani jeden mimický sval zeptal se ,,Co se děje? Týká se to včerejška?"
Loki se opřel o zábradlí zády ,,Nepřeji si o tom mluvit. Spokoj se s odpovědí, že jsem se pokoušel prolomit Odinovo pečetě."
,,A nevyšlo to," odtuší a napije se ,,Čistě hypoteticky - kdyby se ti to povedlo, už bych tě tu nenašel nebo bys tu zůstal?" Uvědomil si, že mu záleží na odpovědi. Sice schováváním Lokiho z něj dělalo kriminálníka, ale Fury se mohl jít bodnout. Zalíbilo se mu, že tu není sám. Byl tu sám až moc dlouho.
,,Samozřejmě bych se ihned vrátil na Asgard, čekají tam na mě nedokončené záležitosti. Ale, ale přirostl jsem ti snad k srdci po pár dnech? Určitě by sis oddychl, že už neohrožuji tvou reputaci."
,,K čertu s reputací. Jsem Iron-Man. Jen se rychleji zvyká na společnost, než na samotu." Byl naštvaný sám na sebe že to cítil takhle a zrovna kvůli Bohovi, který nedávno chtěl ovládnout jeho svět. Zíral na město a cítil jak ho Loki upřeně pozoruje.
,,Vrátil bych se ti vyprávět o svém vítězství." Věděl jak se Tony cítí, sám ten pocit samoty nenáviděl, chtěl mu dodat trošku naděje a dotkl se jeho ruky.
Tony se neodvážil pohnout, aby nepřerušil kontakt ,,Hrozilo by pak zase ovládnutí mysli?"
,,Kdo říká že to nehrozí už teď?" znělo to, jako když se had obmotává kolem kořisti.  ,,Pojď, musíš mrznout," zopakoval jeho úvodní větu a zamířil do obývací místnosti.
Tony ho následoval ,,Poslyš chtěl jsem se tě na něco osobního zeptat," raději se zastaví dále od něj ,,Thor nám říkal že jsi adoptovaný, provedl jsem rozbor tvojí krve a není tam žádná shoda. Nemělo by složení být alespoň trochu podobný nebo to Asgarďani mají jinak?" Viděl jak se Loki naježil.
,,Kdy jsi mi vzal krev?" řekl to s klidem, i přesto ale Tony cítil že je na tenkém ledě.
,,Když jsi sem poprvé přišel, tak jsi krvácel na podlahu, vzal jsem to z podlahy, ne přímo z tvý žíly nebo podobně," zvedl ruce v omluvném gestu ,,Poslal jsem to Bannerovi, věřím že mlčel jinak by sem už vpochodoval Fury. Nevěřil jsem ti a chtěl jsem mít o tobě co nejvíc informací."
Lokiho výraz stále neukazoval žádné emoce ,,A teď mi věříš?"
Zamyslí se ,,No, když si to tak vezmu tak jo. Hele promiň, neměl jsem to dělat."
,,Hádám že se to dalo očekávat, když se ti na prahu jen tak objevil nepřítel," uhne pohledem, vířily v něm emoce, na jednu stranu to bylo pochopitelné ale stále to byla zrada. Navíc Tony byl blízko pravdy, neměl s Ásovskou krví nic moc společného.
Tony usoudil že k žádnému násilí teď nedojde a přišel k němu blíž ,,Už tě za nepřítele nepovažuju, nevěděl jsem co od tebe očekávat, jestli mě zabiješ ve spánku nebo podobně." pousmál se ,,Takže řekneš mi, proč máte s Thorem kompletně odlišnou krev?"
Bůh mu chvilku zkoumal obličej, poté zvedl ruku která zmodrala. Tony se jí chystal dotknout, ale Loki ucukl ,,No tak, nikdy jsem nic podobnýho neviděl. Co jsi zač?" počkal až k němu Loki po chvíli váhání natáhl ruku zpátky. Opatrně se ho dotkl, kůže byla pokrytá něčím připomínající jizvy nebo značky. Chladná na dotek, nebylo divu že Loki necítil venku zimu.
,,Tohle je má pravá podstata. Nejsem zvyklý aby se mě kdokoliv dotýkal v této podobě, opovrhuji jí." Sledoval kontrast své modré kůže proti bílé.
Tony v jeho slovech zaslechl hanbu a bolest ,,Můžeš se změnit celý?" když zahlédl Lokiho výraz polkl a rychle dodal ,,Myslím si, že to je krásný. Není to myšleno jako výsměch."
,,Není o co stát, preferuji tento vzhled," ruka se mu změnila zpět na bílou ,,Ačkoliv mě vážná dojímá tato chvíle mezi námi, přeji si teď být sám." Vytratí se do svého pokoje.
Utekl, už zase. Pomyslel si ale nechal ho být, i tak dělali pokroky. 




Trest nebo OsudKde žijí příběhy. Začni objevovat