life of orphan kid

III.

Zelenooký se zvedl a setkal s pohledem modrovláska, něco v těch rubínových očích se zasekávalo hluboko do Izukovy už tak bolavé duše a nutilo utéct, proto se sebral a odešel do jejich společného pokoje. Tu noc přibyly další malé ranky na Izukových rukách vinou onoho modro vlasého chlapce, který tak poutal Izukovu pozornost.

Ne že by si nevšiml, to ne jen... Nechtěl se zelenookému motat do života, přesně jak to Izuku chtěl. Tomura věděl, že se Izuku znovu řezal a dokonce věděl i kolik ranek mu přibylo - bylo jich 5 na levém zápěstí na hlavních žilách u dlaně, ale co měl kluk dělat, když si Izuku nikoho nepustil k tělu? To bylo trochu složité. Hoch se stranil svého okolí a nikdo nevěděl proč, Tomura uvažoval pokud to náhodou nemůže vědět onen černovlásek ze včera. To by ho ale musel najít. Než by se nadál, byl vtažen do jednoho z pokojů a stanul čelem k Dabimu "víš že je dost nebezpečný chodit tudy sám a hledat mě?" černovlásek nevypadal úplně šťastný ohledně této situace a měl v plánu to odbýt rychle "hledal jsem tě, protože mi možná můžeš odpovědět na pár otázek" začal modrovlásek a pohledem upřeným přímo na kluka před ním, ten si povzdechl a kývl hlavou na znamení aby se ptal "ty víš proč se straní lidem?" oba chlapci věděli o kom je řeč "to neví nikdo... Ani to jak se sem dostal a co se stalo předtím. Něco ti řeknu, dřív byl tenhle sirotčinec jinde, ale nějakou záhadou shořel, v ruinách našli několik mrtvých těl a chlapce, kterého se plameny ani nedotkly, chlapci bylo 7, to jsou dva roky poté co tam přivezli Dekua, to on seděl v těch ruinách."černovlásek stišil aby je nemohl nikdo zaslechnout. Druhý chlapec byl velice v šoku. Je možný aby... Ale říkali že nemá quirk... zamyslel se modrovlásek "nemůže být možné že to je jeho quirk? I přesto co se říká?" kluk před ním zakroutil hlavou, takže Izuku opravdu neměl quirk. Teď už nebyl Tomura schopný slova, hoch neměl quirk, v podstatě vedl děti v domově a měl minulost zahalenou v mlze kam nikoho nechtěl pustit. To opravdu nebyl šálek Tomurova čaje, každopádně měl v plánu zjistit víc o tomto dítěti. Zahalen svými myšlenkami, dotkl se poslední věci po své sestře a ta se mu rozpadla mezi prsty "no ty vole... To je tvůj quirk?" nevěřil svým očím černovlásek a pozoroval Tomuru jen kývnout jak sledoval prach z náramku, poslední věci zbylé po jeho mrtvé rodině a taky poslední vzpomínku na život předtím. Měl by to brát z té lepší stránky, teď je konečně osvobozen od své temné minulosti, to by ho ale nesměla pronásledovat ve snech každou noc. Hoch se otočil a odcházel z pokoje černo vlasého chlapce. Cestou zpět potkal blonďáka, který ho den předtím zbil. "aha, to jsi zase ty" poznamenal hoch když se míjeli. Katsuki se zastavil uprostřed pohybu "hele... Nevim proč tě Deku brání ale... Drž se od něj dál, bude to pro tebe bezpečnější, takhle... Jsi moc na ráně" to byla poslední slova než Bakugou odešel a nechal zmateného Tomuru stát uprostřed chodby. Ze tmy se objevil hoch asi stejně starý jako Tomura "takže ty jsi ten, koho si Deku tak brání huh? Už jsem o tom slyšel, prý kvůli tobě včera zbil Bakuga, je to pravda?" Tomura zdráhavě kývl "víš... Máš dost štěstí, z tolika dětí co se tu vystřídali si Deku oblíbil jen dvě osoby, holčičku jménem Eri a teď tebe" pokračoval kluk a chodil od stěny ke stěně před druhým klukem. Brzy ho to omrzelo a přiblížil se k modrovláskovi blíž až ho dostal ke zdi. Chlapci s rubínovýma očima se to ani trochu nelíbilo "víš... Tak dlouho čekám až budu moct Dekua naštvat a sesadit ho z jeho trůnu a... Ty jsi moje šance" zasmál se hoch a zapřel se rukama u hlavy druhého. Modrovlásek se už připravoval na nejhorší ale nic se nestalo. Osoba vzala druhého za kapuci a hodila s ním na protější zeď "Todoroki... Řekl jsem ti že toho máš nechat. Nebo ti mám dát lekci jak se chovat ještě jednou?" ona osoba byl ve skutečnosti ten jediný, zelenooký Izuku, zachraňujíc Tomurovi zadek ještě jednou za jediné dva dny. "proč ho tak bráníš Deku! Proč je tak výjimečný pro tebe huh!?" vykřikl chlapec a postavil se čelem k Izukovi "do toho ti nic není, ale drž se dál, je ti to jasný!?" zelenooký zavrčel na svého protivníka "Deku... Nikdy jsem se nedržel dál a ty to víš, bejt tebou, dávám si na svého mazlíčka pozor, protože pokud ne tak je můj" zeleno vlásek znovu zavrčel a praštil chlapce proti němu. Kluk se ještě praštil o zeď za ním a sklouzl se na podlahu "dotkni se ho jednou a skončíš hůř" varoval hoch se zelenými vlasy druhého sedícího na zemi "hah! Pokud ti jde o jeho city, nemůžeš to vyhrát a stejně tě předběhnu"