Po tom co Janek odešel jsem si dala zhruba hodinu pauzu na dělání úkolů a pak jsem šla běhat.
Všechno pohoda a potom taky pohoda a prostě celkově pohoda.😂
V: Týno večeře!
Zakřičel Vilda zespoda a já se rozhodla křičet na něj taky.😂
T: Ty si vařil?
Rodiče jsou na nějakým firemním večírku či co. Prostě něco ve firmě. Říkali že přijdou kolem jedenáctý.
V: Jo.
T: Okej.
Běžela jsem dolů po schodech a jak jsem myslela na to co Vilda udělal k jídlu tak jsem nějak zakopla, nebo uklouzla a padala až dolů. Máme takový dřevěný schody což je štěstí, protože kdyby byli kamenný asi by to bolelo víc.
To ovšem neznamená že tohle nebolelo.
V: Ségra si v pohodě?
T: Jasný.
Vilda ke mně přiběhl a podával mi ruku.
V: Bože ty si fakt magor.
T: No jo no.
Zvedla jsem se a tak tak se držela na nohou. Tedy spíš na jedný, protože na druhou jsem šlápnout nedokázala. Hrozně to bolelo. Nemyslím si že by to bylo zlomený, možná jen něco s kotníkem. Ale tak nejsem Barbie abych potřebovala s tímhle do nemocnice.
T: A co je teda k tomu jídlu?
V: Palačinky. Chtěl jsem ti poděkovat za to že jsem se seznámil s Jankem.
T: Tak to si dám.
V: Jo a fakt si v pohodě?
T: Naprosto.
Stejně mu došlo že mě něco bolí, ale tak jako já znám jeho on zná mě takže nic nenamítal.
Doskákala jsem ke stolu a začali jsme jíst. Byli docela dobrý na Vildu.😂 Ne vážně byli dobrý.
V: Ukaž mi tu nohu.
T: Proč?
V: Chci se podívat.
T: No jo.
Podala jsem mu nohu.😂 To zní sice divně, ale chápem se ne?
V: Tohle bolí?
T: Kur*a co děláš?!
V: Beru to jako ano.
Tak možná to bude trošku vážnější.
V: Jedem do nemocnice.
T: Víš o tom že jsem starší než ty.
V: A víš o tom že tohle je vyvrklej kotník.
T: A to víš jak?
V: Už jsem to viděl.
T: No a jako to pojedeme metrem?
V: Jak jinak.
T: Bože tak jo.
Vilda mi pomohl se oblíct a vyšli jsme. Celou dobu mě podpíral a zakázal mi na tu nohu šlapat. Ono se to řekne lehce, ale tak to zkuste někdy.
V: Už jen pár metrů.
T: Tím pár metrů myslíš jak daleko?
V: Zhruba půl kilometru.
T: Skvělý.
V: Tak nemáš dělat kraviny.
T: Šla jsem po schodech.
V: Řekl bych že spíš padala ze schodů.
T: No jo pořád.
ČTEŠ
Pod Kamerou
Short StoryJá jsem obyčejná praštěná holka a on je fotbalová hvězda. Jde to vůbec? A navíc je pořád v novinách, televizi prostě všude. Nevím jestli zvládnu tlak co na mě půjde.