Dojela jsem domů a beze slova zapadla do svého pokoje. Spadla jsem do postele a brečela. Venku jsem se to snažila krotit, ale teď už to nešlo. Můj polštář byl čím dál víc promočený a já nepřestávala brečet. Na mobilu jsem viděla zmeškané hovory od Vildy a jeden od Janka přes instagram. To mě rozbrečelo ještě víc.
Za půl hodiny přišel Vilda a sedl si ke mně na postel. Já pořád brečela.
V: Co se stalo?
Podívala jsem se na něj a objala ho.
Při tom jsem mu brečela na rameno a nic jsme neříkali skoro deset minut.
V: Už mi to řekneš?
T: O-on...
Nedokážu to říct. Když to řeknu začnu brečet ještě víc, mnohem víc.
V: Janek?
T: J-jo...
V: A co se stalo?
T: O-on někoho má.
V: Cože?
T: V-viděla jsem ho.
V: A ty ho?
Přikývla jsem a brečela víc a víc.
V: To je mi líto.
Znovu jsme se pevně objali a Vilda mě hladil po zádech. Nevím co bych bez něj dělala.
V: Donesu ti něco sladkýho.
Usmál se a šel. Je hrozně hodnej.
Za chvíli byl zpátky s horkou čokoládou z našeho kávovaru a tabulkou čokolády od Orionu. Dvě nejsladší věci v domě.
V: Tady máš na nervy a ještě ti donesu jednu věc.
T: Děkuju.
Zase šel a za chvíli se vrátil s nahřívací kočkou. Takovou tou starou kočkou co je v ní obilí a když jí dáte do ledničky, co to melu do mikrovlnky tak je teplá.
V: Vždycky si chtěla kočku tak tady jí máš. Hodil to po mně a já jí jen tak tak chytla.
T: Ty si blázen.
V: Ale usmála si se.
A znovu. Jsem strašně ráda že Vildu mám. Asi už jsem to říkala, ale to nevadí.
Ta kočka byla hrozně příjemná a i ta horká čokoláda s tou normální byly skvělý.
ČTEŠ
Pod Kamerou
Short StoryJá jsem obyčejná praštěná holka a on je fotbalová hvězda. Jde to vůbec? A navíc je pořád v novinách, televizi prostě všude. Nevím jestli zvládnu tlak co na mě půjde.
