M(moderátor): Tak s je tu vyhlášení. Doufám že se všichni těšíte a kdo nevyhrál nebojte můžete se zapojit i v příštím roce, nebo rovnou za týden v Brně pokud chcete. A teď už k vyhlášení.
Postupně vyhlásil třetí a druhé místo a přišlo na první.
M: A první místo vyhrávají... určitě je všichni znáte...Janek Linhart a Týna Popelková!
Vystoupili jsme na stupeň vítězů a já se usmívala jak nejvíc to šlo.
Dostali jsme medaile a víte co ještě! Pohár! My fakt dostali pohár a taky poukaz do jednoho sportovního obchodu v hodnotě dva tisíce což je dost takže jsem mega happy. Ani jsem nevěděla že tu jsou ceny.
F(fotograf): Úsměv!
No a další fotka do novin.
Vyhlášení skončilo a mi se chystali jet domů. Nebo teda k Jankovi, protože mně se domů moc nechce. Nemám chuť se hádat. Radši počkáme až máma zejtra uvidí mojí fotku v novinách a bude to lepší.😂
J: A kdy hodláš jít domů? Ne že bych tě vyháněl, ale víš co.
Vždyť o tom teď mluvím. Jo počkat jen v duchu o tom mluvím. Jo jsem hrozně chytrá.
T: Asi zejtra po škole.
Jo zejtra už je zase nudný pondělí. I když zrovna zítřejší pondělí by teoreticky tak nudný bejt nemuselo. Zejtra už totiž budou úplně všichni vědět co je mezi mnou a Jankem. Řekla bych že tak polovina lidí to bude vědět už za chvíli až vyjdou první internetové články a pak ten rozhovor kde jsme to definitivně potvrdili.
J: Takže dneska zase u mě?
Usmál se a rozjel se, protože na semaforech se ukázala zelená.
T: Snad nevadí?
Řekla jsem s úsměvem, protože vím že nevadí.
J: Rozhodně ne.
Dojeli jsme k němu a zrovna mu někdo volal. Nemám páru kdo, ale neříkám že mě to nezajímá.
Vyndavala jsem mezitím věci z kufru a zaslechla jsem jenom pár slov.
J: Jasně. Tak se těšíme.
Chvíli po tom to Janek položil a šel mi pomoct.
T: Kdo volal jestli se můžu ptát?
J: Denisa. Za hodinu se staví. Doufám že nevadí?
Denisa, Denisa, Denisa...jo už vím to je jeho ségra.
T: Jasně že nevadí, ráda jí poznám. A ví že jsem tady?
J: Jojo říkal jsem jí to.
T: Tak super už se těším.
Upřímně se těším, ale trochu doufám že jí Janek nevyprávěl tu trapnou historku jak jsem myslela že je jeho přítelkyně.
J: Jo a přijede i s Tobiášem.
T: Kdo to je?
J: Její syn.
T: Počkat já myslela že jí bude sedmnáct za pár dní.
J: Jo to jo, ale už má syna. Je to trochu na dýl. Je mu rok skoro.
T: Tak to se těším ještě víc. Miluju děti.
ČTEŠ
Pod Kamerou
Cerita PendekJá jsem obyčejná praštěná holka a on je fotbalová hvězda. Jde to vůbec? A navíc je pořád v novinách, televizi prostě všude. Nevím jestli zvládnu tlak co na mě půjde.