Idol | Larry Stylinson CZ

3

Louiho pohled

Už jsem měl končit a tak jsem si sundal zástěru, kterou jsem uložil do své menší skříňky tady. 

Ani jsem se s holkama nerozloučil a šel jsem domů. Neříkám, že bych se s nima nějak hodně bavil, ale alespoň je zdravím. 

Snažil jsem se po cestě dostat z hlavy ten Harryho pohled, ale nešlo to. Musel jsem na to pořád myslet. Možná že si to taky pamatuje... Ne to je blbost, vždyť on denně vidí tolik lidí a pochybuju, že by si pamatoval zrovna nějakýho kluka na kterýho hodil pohled na pár sekund. 

Nálada mi klesla lehce dolu, ale teď s tím nemám co dělat, možná že v baru přijdu na jiné myšlenky. 

Doma jsem měl chvilku na to abych si oddechnul, ale protože už budu mít peníze na účtě, tak se půjdu podívat jestli jsou ty lístky. Rychle jsem se na telefonu připojil na wifi a potom jsem zapnul internet. Vyhledal jsem lístky a bingo! Nevím sice jestli jsou VIP ale normální jsou. Rozklikl jsem políčko VIP a tak zjistil, že jsou dokonce stále i VIP lístky. Hned jsem ho dal do košíku a chystal se ho zaplatit. Asi ani nechci vidět tu cenu, jestli na to vůbec mám.... 

Utratím za to skoro celou dnešní výplatu, ale za ten zážitek to stojí. Je to můj jediný sen, takže si ho prostě splním. 

Po zaplacení jsem se rovnou vydal do baru, kde jsem hned začal míchat koktejly nebo jen nalévat různé drinky. 

---

Konečně už jsem doma a jdu si lehnout rovnou do postele. Ani jsem nevečeřel, nějak nemám chuť na jídlo, teď mám chuť jenom na to, abych si šel lehnout a spát. 

---

Probudil mě zvuk mého telefonu, když mi vedle hlavy začal hrát budík. Vzal jsem ten telefon do ruky a vypnul ho. Zkontroloval jsem, jestli platba v pohodě proběhla. 

Je to v poho, proběhla, takže teď už jenom čekat, až mi přijdou lístky na email. Je to až za dva týdny, ale i tak se tam těším už teď. 

Vstal jsem z postele a rozešel se směrem ke skříni, abych si vzal oblečení a potom se i s oblečením vydal do koupelny, kde jsem si dal sprchu. 

Vylezl jsem a po pohledu do zrcadla jsem dostal neskutečný vztek. Opět jedna z mých debilních nálad, kdy se nedokážu ovládat. Chvilku jsem se na svůj odraz koukal, ale nevydržel jsem to dlouho. Po tom co mi po tváři stekla první slza jsem to nedal a vzal do ruky žiletku. Jsem jen slabej parchant, kterej žije jen z brigád. Prostě tady nemám co dělat. 

Udělal jsem první řez.

Lehká úleva, ale pořád jsem jen zbytečnej kluk, co bere ostatním lidem kyslík... 

Druhej řez.

Trochu uklidňující pocit, ale potřebuju víc...

Třetí řez.

Tohle by asi stačilo....

---

Rozešel jsem se do školy s obvázaným zápěstím, ale před tím než půjdu rovnou do školy se stavím v obchodě, protože potřebuju nutně něco, co mě probudí. 

Koupil jsem si silnou kávu a vyšel už konečně do školy, kde si mne Justin a jeho povedená partička chytli už venku. Všiml si mého zápěstí, tak se mi za to začal vysmívat, ale zrovna teď to na mě nedopadlo, to přijde až zítra ráno, nebo večer.

Opět jsem to tam nějakým způsobem přežil a potom jsem se vydal do kavárny, abych si zpátky vydělal peníze za ty lístky, protože se obávám, že pokud bych si nedal přesčas, tak by mi nezbylo na nájem, což by byl problém. Už tak mi stačí že mě majitelé nemají rádi...

„Ahoj" pozdravil jsem holky v kavárně

„Čau Louisi, víš ty vůbec že tady byli všichni kluci z One direction? Mohl ses s nima přijít alespoň vyfotit." řekla mi a já jsem se usmál

„Jen jsem na chvilku vykouknul kdo tady je, ale nepřišel jsem, nevím proč" řekl jsem, i když to nebyla úplně tak pravda pravda

Přece jí nemůžu říct, že je Harry moje platonická láska a málem jsem se zbláznil po tom co se podíval mým směrem. A taky, za chvilku tu fotku budu mít, ale ne z kavárny, ale z VIP prostorů na jejich koncertě. 

Byl jsem dnes tedy v kavárně o dvě hodiny později, což znamená, že půjdu rovnou do baru, jinak bych to nestihl. 

---

V baru bylo dneska nějak málo lidí, takže jsem měl čas si i oddechnout. 

Dodělal jsem za dnešní noc poslední koktejl a konečně se rozešel domů. Po cestě jsem si koupil  čínu, abych alespoň něco snědl. V klidu jsem si jí doma snědl a šel hned do postele, protože jsem byl opravdu unavený.