Hi guys! Jak začít? Samozřejmě poděkováním! Jste naprosto nejlepší! Prostě zlatíčka! Doteďtu byla jen jedna kapitolka a přesto je tu už tolik votec a přečetní, o dokonalých komentářích nemluvě! Já vás prostě miluju! :D :3
A I D E N'S_P O V
from Kim: Už jsi ho našla?! :O
from Aiden: Koho zase?! -_-
from Kim: Přívěšek přátelství! Jak jsi na něj mohla zapomenout?! #CítíSeZhrzeně
Povzdechnu, odhodím svůj iPhone na noční stolek a dovolím svému zuboženému tělu klesnout do měkkých peřin vonících po levanduli.
Ta zlatá cetka pro Kim opravdu hodně znamená. Netuším proč, ale nechci ji zklamat, přeci jen je to má nejlepší kamarádka. Nikdy mě neopustila, ani se ke mně neotočila zády a ať se dělo cokoli, vždy mi dokázala pomoci, dlužím jí to.
Za doprovodu hlasitého funění se po několika dlouhých minutách přemlouvání nakonec vyhrabu z vyhřátých peřin a přejedu svůj neuklizený pokoj pátravým pohledem.
Mé oblečení se povaluje na všech možných i nemožných místech a světlé parkety se ztrácejí pod hromadami knih a sešitů jejichž převážnou většinu ani nevlastním.
Nacházím nové vydání románu Na větrné hůrce, které dozajista patří Kim, stejně tak kosmetická taštička a sešit na matematiku pokreslený mnoha srdíčky. Magazín Svět motorů a koženou bundu povalující se u postele si tu zapomněl pravděpodobně Jackson společně se svojí výbavou na lakros a mnoha dalšími věcmi.
Jednoduše řečeno, má ložnice připomíná skladiště a pokud chcete předejít akutnímu záchvatu myokardu, vřele vám doporučuji nepřekračovat práh tohoto pokoje.
Jak mám sakra v tomhle bordelu něco najít?!
"Zlato?" Rozlehne se ložnicí otcův hlas.
Vykouknu z pod postele a věnuji mu tázavý pohled.
Nechápavě se zamračí a nakloní hlavu mírně na stranu. "Co tam dole děláš?" Zeptá se podezřívavě, jako bych snad byla pouliční dealer, ve sklepě vařila perník a jeho zásoby skladovala společně s heroinem pod postelí.
"Jen něco hledám, co potřebuješ?" Povytáhnu obočí soukající se ven.
"Jdu na golf a hodil by se mi doprovod."
Našpulím pusu a nespokojeně mlasknu. "Chtěl jsi říct nosič holí." Zamručím nespokojeně.
"Ten taky." Potvrdí s letmým úšklebkem na tváři.
"Na to zapomeň, nikam nejdu." Pronesu odhodlaně.
Nevěřím, že jsem na to skutečně kývla, copak jsem opravdu tak pitomá?
Pravděpodobně ano, ale nahlas to samozřejmě nikdy nepřiznám, to budu radši tvrdit, že jsem natolik velkorysá a sama otci nabídla doprovod do jistého klubu, kde se po odpoledních slézají zakomplexovaní zazobanci, kteří si tak rádi nechávají říkat gentlemani.
"Můžeme už jít konečně domů, prosím?!" Zaúpím otráveně a nechám těžkou tašku s golfovými holemi sklouznout z svého bolavého ramene.
"Proč jsi tak otrávená sluníčko? Golf je přeci tvůj sport." Namítne otec, na což reaguji nechápavým zamračením.
"Můj cože? V životě jsem ho nehrála!" Rozhodím bezradně rukama.
ČTEŠ
S H E |FF One Direction cz
Fanfiction"She was like a hurricane. Wild, elusive, unpredictable and fearless. Caught between her mistakes committed by the doomed to hurt the man who loves her." Z nejlepších přátel se stávají cizinci. Podlá hra o její srdce začíná. Vítěz bere vše. Hlavn...
