VIII. kapitola
Trest
„Koště? Kdo z prvňáků, si do školy přinesl koště? A k tomu....ááá Nimbus 1000," ozval se přiškrcený hlas ze schodiště. Byl to Nevillův hlas.
Neville doklopýtal do ložnice a upustil zastaralé koště na podlahu.
„Nimbus 1000! Já bych řekl, že dnes, je to už muzeiní kousek, nemyslíte?"
Scorpius nohpu zavřel kufr a přitom se snažil, aby ho Neville neviděl. Ten se však jenom smutně usmál. „No, takže Malfoyi, znáš ten zákaz o nošení košťat do Bradavic v prvním ročníku?" „Teď už ano, ale-"
„Žádné ale! Tady máš koště," podal Scorpiovi Nimbus 1000, „ a teď místo hodiny létání, půjdeš se mnou do ředitelny, dobře? Tam už ti ředitelka McGonagallová vybere nějaký slušný trest. A ty Albusi? Co tu děláš ty? Jen mi neříkej, že ty máš taky koště!"
Albus nepřítomně zavrtěl hlavou a snažil se nepodívat na Scorpia. Scorpius mu to nevyčítal. Albus ho varoval, řekl mu, že jsou zde košťata zakázaná a on ho přece jen vytáhl. Věděl, že je to jeho chyba a že nemá smysl do toho tahat Albuse. Nechá ho raději na pokoji, ať si jde na hodinu. Stejně by mu nic nedokázali a Scorpiovi by to ještě pohoršilo a ztratil by přítele.
„Dobře, Albusi, ty běž ven na hodinu se nachystat. A dát ti radu, NETAHEJ SE S TAKOVÝM NIČEMOU!" Poslední větu skoro zařval. Potom mu ale došlo co vlastně řekl a trochu se začervenal. „Tedy... no.. ahoj!" zamával Albusovi a vydal se z ložnice ven, Scorpius za ním. Se sklopenými oči ho následoval po místnosti a potom na schodiště, přes chodby, a tunely až se dostali k Velké síni. V chodbě naproti ní se právě objevila vysoká ženská postava. „Profesorko...ehm, tedy paní ředitelko, máte chvilku?" zavolal na ni Neville a vyšel směrem za ní. „Longbottome, ano mám ale jenom velice malou a zatím co mluvím, se pořád zmenšuje!" oslovila ho odměřeným tónem a zastavila se. Otočila se k němu a pohlédla nejprve a něj a potom se její pohled stočil ke Scorpiovi.
„Problém, kolego? Myslím, že pravidla jasně říkají, že problémy se studenty vaší koleje si máte vyřizovat vy sám a ne já. A já nepochybuji o vaší duchapřítomnosti."
Neville se poškrábal na krku. „Paní ředitelko, on je tu trochu závažný případ. Tady tento žák, Scorpius Malfoy, si do školy přinesl koště. A navíc nebezpečné koště!" varoval ji Neville ukázal na Scorpia jako na nebezpečného a agresivního delikventa.
Scorpius si všiml, jak se profesorka malinko usmála. „Profesore Longbottome," začala naoko přísně ředitelka, „to je ale opravdu vážné." Trochu ztišila hlas. „Ale s ohledem na vaše přohřešky v prvním ročníku, bych to nebrala tak vážně. Pamatujete si na.... jak se jenom jmenoval...... na Chloupka? Ten trojhlavý pes."
Scorpiovi se zamotala hlava. Trojhlavý pes?! A ve škole? V hlavě se mu ozvala známá mudlovská věta: 'Houstone, máme problém!' Teď to problém fakt. Co se ve škole ještě skrývá? Draci, párek upírů, Godzilla a zabijácký ghůl nebo bazilišek. A co takhle kyklop nebo troll? To je opravdu lákavé. Za chvíli z Bradavic můžou udělat Transylvánii nebo Bermudský trojúhelník.
„Teď jestli mě omluvíte prohodím pár slov tady s panem Malfoyem," ukončila jejich horlivou debatu ředitelka a otočila se ke Scorpiovi. Kývla na něj i na Nevilla a odkráčela pět metrů od profesora. Scorpius chvíli váhal, ale ještě před tím než se Minerva McGonagallová zastavila, se za ní rozběhl.
„Takže Scorpie, ty sis podle pana Longbottome přinesl do školy koště. Je to pravda?"
Scorpius neměl v plánu lhát. Zdálo se mu, že ta ředitelka je docela rozumná a navíc by poznala, kdyby lhal. „Ano, přinesl, omlouvám se, paní ředitelko."
