X. Kapitola
''Romantická'' prohlídka
Scorpius zavřel dubové dveře. „Ach," povzdechl a sklopil oči k zemi. Už se nadechl k omluvě. Ale Rose ho zadržela. „Ne, to já bych se mě omlouvat. Ne že by tě táta neměl rád, ale-"
Scorpius povytáhl obočí. „Ano, má mě velmi rád, jsem jeho oblíbenec. Ty podezřelé pohledy, tak on vyjadřuje svou lásku. Ano, chápu!"
„Ne! On nenenávidí tebe, ale nenávidí tvého otce. Ty za to v žádném případě nemůžeš, nic jsi mu neudělal, ale jen přece spolu ti dva chodili do Bradavic. Asi mezi sebou měli nějaké neshody."
„Dík, to mě fakt uklidnilo," odfrkl si Scorpius a jen tak naprázdno kopl do vzduchu.
„Chceš tedy říct, že můj otec je nevychovaný grázl, jo?" Rose se nadechla a Scorpius by vsadil cokoli za to, že chtěla říct: „Jo, přesně to si myslím." Ale řekla: „Ne, to si nemyslím, ale taky si nemyslím že by za něco z minulosti měl obviňovat tebe!"
„Rose! Neruším tě? Můžeš na chvíli?" Byl to Horacio Křiklan.
Vykračoval si po chodbě přímo s měrem k nim.
Rose na něj zamávala, aby je lépe viděl a poodešla blíže k němu. „Ano pane? Chcete po mně něco? A ne, nerušíte mě," vyhrkla Rose rychle. Křiklan se až podivil jejímu ochotnému chování a pohladil se ve vousech.
Vypadal jako velký mrož, ve smaragdovém a občas křiklavě fialovém habitu.
„No, ne že bych tě já osobně potřeboval, ale zrovna teď mám volno a ten termín, kdy jsi ke mně chtěla přijít, se mi zaplnil důležitou věcí. Ne, že by ta tvoje neodkladatelná věc nebyla důležitá...ale...no-"
„Pane, ne, ne, to nic, klidně můžu jít s vámi, ale mám tady malou sestřenici a nemá ji kdo pohlídat a navíc jsem jí slíbila prohlídku po hradě."
Scorpius si všiml jak se Lily při slově malá zamračila. Ale neměla důvod, opravdu byla docela drobná, ale to mu přišlo roztomilé.
Zatřepal hlavou. 'Takové myšlenky jsou jenom pro holky!' vynadal si v duchu.
„No... tak by mohla jít s námi, co myslíš?" Rose na Křiklana vypoulila oči a začala rychle vrtět hlavou, samozřejmě velmi nenápadně.
„Tak ty můžeš jít s profesorem Křiklanem a já provedu Lily po Bradavicích," navrhl Scorpius.
Lily se na Rose úzkostně podívala. Rose sama nevypadal vesele a Scorpius skoro viděl ty neviditelná a neslyšitelná slova: V žádném případě!
„Lily....Scorpie, zaručuješ mi, že se o ni postaráš?! SLIBUJEŠ?!"
Scorpius se kousl do rtu. Co by mohlo být tak těžkého pohlídat malou devítiletou holku? Vždyť ji jenom provede po sedmipatrovém hradě se sklepením. Co by se mohlo stát?
„Jo, slibuju," řekl, avšak ne nijak slavnostně. „TAK PŘÍSAHEJ!" Rose do něj zabodla očima. „Ale Rose k tomuto nebude potřeba Neporušitelná přísaha. Nebuď nervózní, já si myslím, že Scorpius se o ni skvěle postará a vrátí ji naprosto nepoškozenou," zazubil se vesele Křiklan a chystal se na odchod.
„O to nejde Scorpie, ne že bych ti nevěřila, ale.... vždyť víš.... kdyby vás chytl můj táta, tak by tě asi roztrhl a Lily by strčil do nějaké dezinfikace."
„Jo, ale hlavně že mě má rád," odsekl Scorpius a zabodl se pohledem do podlahy.
„Prostě mi nevěříš!"
