Larry oneshots (Beru Requesty)

Roadtrip

Angst
Ne úplně happyend hele
Unrequired feelings
Implied Sh⚠️
Smrt Louisovo mamky a sestry, as it is.
Unhealthy coping mechanisms

Pov. Louis
Cesta plná vzpomínek z doby, kdy nám bylo osmnáct. Rád jezdím na naše místo, už jen ta cesta mi tě připomíná. Jezdím tam rád, mám pocit, jako kdybych byl zase s tebou, jako kdybys tam seděl na skále a sledoval vlny v oceánu, za tebou zaprášená cesta a tlumené písničky z rádia v autě stojícího za námi. Odešel jsi bez toho, abys něco řekl, prostě jsi zmizel. Odešel jsi abys mi ublížil, nebo se ti něco stalo? Nevím, ale chybíš mi. Nevím jestli to zvládám, přestože jsou to dvě hodiny cesty, jezdím sem minimálně dvakrát týdně. Doufám vždy, že tě tu uvidím. Že přijdeš. Že se znovu setkáme.
Už to bude rok, co jsem tě naposledy viděl, rok a půl od té doby, co jsme tu byli naposledy. Má naděje na to, že tě někdy uvidím uhasíná, ale nemohu se zbavit zvyku jezdit na tohle místo, na naše místo. Připomíná mi tě to, každý kilometr cesty sem mi připomíná jinou vzpomínku, vždycky ale vzpomínku na to, jak jsem tě miloval. Jak ty mě, jakou radost jsme spolu zažili, naše malé hádky, tvůj smích. Stále nevím co se s tebou stalo. Prosím vrať se Harry, nezvládám to bez tebe. Potřebuju tě tady, jsi moje světlo, můj život, potřebuju tě. Jsi jako droga kterou mi sebrali.
Zaprášená cesta na které právě sedím, mi tě připomíná. Je to jen kousek na naše místo, já jsem ale zastavil tady, kde jsem si přiznal své city k tobě.

Byl jsem idiot, nevážil jsem si toho, co jsem měl, neuvědomoval jsem si, že tě ztratím. Nikdy nezapomenu tvou reakci. To by ale nebylo tak zlý, kdybys to vše neřekl tak jak jsi to řekl. Byl jsi hrubý, ale to jsem mohl čekat. Udělal jsem chybu, kterou do konce života budu litovat. Přemýšlím o konci, heh, asi to opravdu bude do konce života. Miluju tě Hazza. Tak. Tady to máš, černé na bílém, mým písmem. Doufám že žiješ šťastný život, zasloužíš si ho, po tom co jsem způsobil, i poté co jsi mi udělal. Mé city k tobě nikdy nezmizely.

🪐

Ztrácím se ve svých vzpomínkách, nevím co je realita a co ne, to že jsem tě dva roky nedržel ve svém náručí, neslyšel tvůj smích a neviděl tvé mechové studánky mě ničí. Už je to dva roky co jsem tě naposledy viděl. Hodně se toho v mém životě změnilo, ale stále jezdím na naše místo. Neustále na tebe myslím, nedokážu přestat. Za tu dobu jsem si něčím prošel, ale chci se změnit. Zkoušel jsem uniknout od reality, od vzpomínek, různými způsoby. Nejdříve mi pomáhala bolest, můžeš jen hádat co jsem dělal. Na zápěstí mám motýlka, stejného jako ty na hrudníku, má pro mě velký význam. Jmenuje se Harry, podle tebe, připomíná mi tě, chrání mé zápěstí od žiletky, stará se o mé jizvy. Rozhodl jsem se s tím přestat, nebylo to jednoduché, nezvládl jsem to moc dobře, proto když jsem přestal s tímto, začal jsem jako únik používat alkohol. Až poté, co jsem si uvědomil jak to holkám ubližuje, přestal jsem. Věděl si že mamka umřela? Samozřejmě jsme to nikdo nevzali dobře, někdo hůř než ostatní, ale přestože já jsem to vůbec nezvládal, pochopil jsem, že tu musím pro holky být. Bohužel bylo až pozdě, protože mezitím... No... Félicite... Byl to pro mě zlomný bod, to mě donutilo dát se do pořádku. Nedokázal bych přijít o dalšího člověka který pro mě tolik znamená.

🪐

Už jsou to tři roky, adoptoval jsem si malou holčičku, jmenuje se Darcy, tak jak jsi to ty vždycky chtěl. Když mi bylo osmnáct, přišlo mi divný, že o tom mluvíš. Teď jsem za to hrozně rád, ani nevíš jak je krásná. Je přesně jako ty, zelená očka a kudrnaté vlasy, stejně šílená a energická, snad jako kdyby to byla tvá dcera. Chybíš mi, ale ona mi pomáhá držet se při zemi, přestěhoval jsem se, daleko. Dnes se chci i s Darcy vydat na cestu za holkama, chci je překvapit, Daisy i Phoebe stále žijí spolu s Markem, prcci stále samozřejmě s nimi. Lottie taky nebydlí daleko. Ale já stále myslím na tebe. Na to jak jsem to všechno posral, tentokrát ale nepřemýšlím nad tím, že bych to ukončil.