V zajetí bolesti /H.S./

Ani jedna stopa

Harrymu jsem hotové těstoviny donesla a naštěstí už nic nechtěl. Dovolil mi dívat se na televizi. Schválně jsem hledala jestli někde nedávají zprávy, bohužel jedny budou až za hodinu. Našla jsem si zatím nějakou komedii, bohužel mi v poslední době nepřišlo nic moc vtipné.

Skoro jsem vyskočila z kůže když jsem se koukla na hodiny a zjistila že zprávy začali před dvěma minutami. Rychle jsem přepla program a soustředila se na hlasatele, říkal něco o bouračce na dálnici. Chvíli jsem tupě zírala na obraz aniž bych vnímala zvuk. „A nyní se podíváme na případ pohřešované 17ti leté Allison. Policie nadále nemá žádné stopy. Naposledy ji viděla její kamarádka Amy která tvrdí že s Allison byla v nočním klubu. Osmnáctiletá Amy zůstává hlavní podezřelou, podle její výpovědi by však Allison nikdy neublížila. Rodiče dívky jsou zdrceni, rozhovor odmítají. Policie po dvou měsících a třech dnech zvažuje pozastavení vyšetřování-" najednou se televize vypla a já začala zběsile hledat ovladač. Přes slzy jsem skoro nic neviděla ale málem mě kleplo když jsem viděla mračícího se Harryho s ovladačem v ruce.

„Harry prosím." Vzlykla jsem a natáhla ruku k ovladači. Harry si mě měřil svým ledovým pohledem ale nakonec se otočil a i s ovladačem šel zpátky k sobě. Začala jsem hystericky brečet a schoulila se do klubíčka na gauč. Nesmí přece zastavit pátrání. A co chudák Amy jak jí vůbec můžou podezřívat. Asi po hodině jsem v slzách usnula na gauči, stále v klubíčku.

Probudila jsem se za tmy u sebe v pokoji, což mi připomnělo jak mě takhle přenášel táta když jsem jako malá usnula na gauči. Měla jsem vyschlo v krku takže jsem po špičkách šla do kuchyně, všude bylo ticho takže jsem předpokládala že Harry spí. Srdce se mi málem zastavilo když jsem uviděla Harryho jak....táhne ze sklepa bezvládné, špinavé a vyhublé tělo dívky. Z úst se mi vydral přidušený výkřik což přilákalo Harryho pozornost. Leknutím pustil tu dívku. Já jsem se na patě otočila a běžela do koupelny kde jsem se přikrčila v rohu. Samozřejmě jsem slyšela Harryho kroky jak běží za mnou.

Takže se mi nic z toho nezdálo, ve sklepě opravdu celou tu dobu někdo byl. Harry v tu chvíli vtrhnul do koupelny a ve tváři měl...ustaraný výraz? „Allison klid." Řekl a chtěl se ke mě přiblížit. „Nesahej na mě!" Křikla jsem a vzlykla. „Jsi monstrum." Šeptla jsem. Harry protáhl obličej do nespokojené grimasy. „Promiň ale musím." Řekl a z kapsy vytáhl poskládaný kapesník. Zvedl mě, snažila jsem se vzpírat ale marně. Přiložil mi kapesním k puse a držel ho tam. Snažila jsem se co nejdýl nenadechnout ale nakonec jsem musela. Skoro okamžitě jsem usnula.

Chtěla bych vám strašně moc poděkovat za 5k přečtení a za votes <3 děkuju!
Aktuálně bych spíš měla dělat práce na takentovky ale jsem ve fázi ✨mám deprese, nic neumim, to nedám✨ takže píšu.
Chtěla bych se zeptat jestli máte nějaký nápad na situaci nebo prostě děj co byste si přáli aby se v příběhu objevil. Takže nějaké přání?