V zajetí bolesti /H.S./

Štěstěna

Už jsem u Magnuse byla pátý den a všechno se vyvíjelo skvěle. Harry jednou Magnusovi volal, rozzuřený do běla, že mě stále nenašel. Zněl naprosto bezradně a to mi zvedlo náladu. Magnus mi začal říkat Katherin abych si na nové jméno zvykla, příjmením jsem Fray. Dorazili už i moje nové doklady a všechno se zdálo být v pořádku. Magnus mě naučil líčit se jinak než jsem byla doposud zvyklá a opravdu jsem vypadala úplně jinak. Oblečení kterého mám nakonec až moc, je úplně jiného stylu než jsem nosila předtím. V mém pokoji leží obrovský kufr kde se hromadí věci které pojedou semnou.

Mám tam kartáček, pastu, malé lahvičky s šamponem a sprchovým gelem a takové věci. Co se týče toho kde budu bydlet, Magnus už mi zařizuje i bankovní účet na kterém budu mít nějaké peníze které mi vystačí na kauci a zhruba tříměsíční nájem nějakého bytu. Nakonec jsme se rozhodli pro Francii. Co jsem prolezla tunelem Magnus se nezastavil a stihl zařídit obrovskou spoustu věcí. Už mi ukazoval asi tři byty v centru Paříže, opravdu jsem si uměla představit samu sebe jak tam žiju. Mohla jsem odletět nejdříve pozítří a vypadalo to že skutečně odletím protože jsme vše krásně stíhali.

A opravdu, za dva dny jsem stála s obrovským kufrem na letišti, po boku Magnuse a nemohla jsem skrýt své nadšení. Magnus vypadal že je pyšný za nás za oba. „Tak Katie, jsme tady. Na letišti v Paříži na tebe bude čekat můj přítel Pablo, odveze tě do tvého bytu a jakmile se prospíš ukáže ti město. Můžeš mu věřit, znám se s ním od dětství. Půjde s tebou nakoupit abys měla něco v ledničce. Až se trochu rozkoukáš bylo by dobré najít si práci nebo aspoň brigádu. Jinak se neboj ještě ti pošlu na účet nějaké peníze. Budeš v pořádku jasné? Najdi si přátele a na Ameriku zapomeň. Kdyby cokoliv telefon na mě máš ale bezpečnější bude když se s čímkoliv obrátíš na Pabla dobře?" Řekl mi úsměvem a já dojatě přikyvovala.

„Zachránil jsi mi život Magnusi." Vrhla jsem se mu kolem krku a snažila se nebrečet. „Jsem na tebe pyšný, jsi bojovnice a vyhrála jsi." Zasmál se Magnus a po dalších pěti objetí a nekonečném loučení jsem se musela jít odbavit. Stres ze mě odpadl až když jsem zapadla do sedadla v letadle. Vedle mě seděla paní, nejspíš s manželem. Vytáhla jsem svůj nový telefon a vzala si sluchátka, cesta bude dlouhá takže ji přinejlepším zaspím. Celou dobu jsem se culila jako debil. Myslela jsem že u Harryho umřu, nakonec mám přece jen štěstí.

Když jsem si na letišti vyzvedla kufr, začala jsem se rozhlížet po Pablovi. Magnus mi neřekl jak vypadá, nemám nejmenší tušení koho hledám. V davu jsem najednou zahlédla tak dvacetiletého mladíka s havraními rozcuchanými vlasy, který držel ceduli s nápisem VÍTEJ V PAŘÍŽI KATHERIN. Usmála jsem se a jakmile mě uviděl, úsměv mi oplatil. S obrovským kufrem jsem přiběhla až k němu. „Zdravím ty budeš Pablo že?" Byl velice hubený a měl tak metr devadesát, jestli s ním mám trávit čas asi budu mít namožený krk. „Ano, těší mě Katherin. Pojď odvezu tě domů." Usmál se vzal mi z ruky kufr a vydal se se mnou po boku pryč z letiště. Jedu domů.

Nahoře v médiích je Pablo. Chci vám všem poděkovat za podporu a nádherné komentáře. Jste úžasní❤️