Venčení

1.3K 69 8
                                    

Oblékla jsem si mikinu a tepláky, vlasy jsem si svázala do culíku a šla dolů za Harrym. Nadšení z procházky mě přešlo hned co jsem viděla Harryho s obojkem a vodítkem v ruce. Tvářil se jako obvykle neutrálně takže je prakticky nemožné uhodnout na co myslí. Povzdechla jsem si a přišla k němu blíž. Harry mi zapnul obojek, dost natěsno mimochodem a připnul dost krátké vodítko. Připadala jsem si....jako pes. Vážně teď lituju všechny psy protože tohle je víc než ponižující. „Tak je hodná." Usmál se Harry a odemkl hlavní dveře.

Poprvé nevím za jak dlouho jsem cítila vítr. Bylo to jako bych nebyla venku roky. Harry vykročil takže jsem pochopitelně musela taky. Bylo stupidně omezující že jsem se mu musela držet tak blízko ale lepší než nic. Les byl hustý a i když byl den bylo tady šero. Slyšela jsem zpěv ptáků a šumění stromů. Ani jsem si neuvědomila že se usmívám. Harry šel sebejistě, asi zná les dobře. Píchlo mě u srdce protože jsem si uvědomila že jestli se pokusím utéct budu ztracená. Ale přece jen poběžím rovně a někde přece musí být konec.

„Přemýšlíš kam poběžíš když utečeš." Poznamenal Harry a já se na něj poplašeně koukla. „Když půjdeš na západ od domu narazíš na silnici, když na sever je tam jezero." Řekl a ukázal oběma směry. Zmateně jsem na něj civěla a nechápala vůbec nic. „Harry proč mi to říkáš?" Zamračila jsem se koukala do dvou smaragdů. „Protože mi nikdy neutečeš." Uculil se a já měla strašnou chuť vlepit mu facku. „Nenávidím tě." Zamumlala jsem a chtěla se otočit ale Harry mě chytil za pas a natiskl na sebe. „To už nikdy neříkej." Zavrčel mi do obličeje a potom rychle natiskl svoje rty na ty moje. Byly teplé ale ten příjemný pocit jaký lidi cítí při líbání chyběl.

Pak se odtáhl a rozešel se jako by nic. Dřív než se mnou stačil cuknout řetěz jsem se rozešla a následovala ho. Harryho chování mě snad nikdy nepřestane překvapovat. „Řekni mi něco o sobě." Vyhrkla jsem dřív než jsem stihla přemýšlet. Harry se zamračil. „Jako co?" Zeptal se po chvíli. „Jako...tvoje zájmy, rodina, dětství." Dobře možná je tohle malinká provokace ale já to prostě musím vědět. „Moje zájmy jsou sex a chlast. Do rodiny a dětství ti nic není." Odseknul a zrychlil krok. Dobře tak tohle nevyšlo. Protočila jsem nad ním oči a soustředila se už jenom na čerstvý vzduch.

Když jsme se vrátili Harry zalezl k sobě, díky bohu a já jsem si šla dát sprchu. Potom jsem dnešek zapsala do deníku. Stále nechápu proč mi Harry řekl kudy se dostanu k silnici. Možná blafoval, řekl mi schválně špatný směr. Mnohem víc mě zajímala silnice než nějaké jezero. Kluci sem jezdí často což znamená že to nemůže být tak daleko. Žádná cesta tady není takže musí pěšky, což znamená žádná hodinová tůra. To by sem jinak nechodili. Nebo ano? Musím se zeptat Liama. Strašně mě vytáčí jeho loajalita vůči Harrymu. Neřekne mi nic co Harry zakázal. Chápu že z něj má respekt, nebo spíš strach? Nenazvala bych je zrovna přáteli.

Sladké sny! Další bude zítra<3
Děkuju za votes. Jste nejlepší<3

V zajetí bolesti /H.S./Kde žijí příběhy. Začni objevovat