Kousky minulosti

1.1K 63 7
                                    

Rozhlédla jsem se jestli Harryho neuslyším a pak jsem potichu došla až k těm dvířkům. Byly malinkaté, neprostrčila bych nimi ani nohu. A samozřejmě zamčené. Povzdechla jsem si a sklopila hlavu. Pak jsem uviděla třpytivý záblesk. Co to...chytré Harry, ale ne dost. Mezi prkny byl schovaný klíček. Pro sebe jsem se usmála a vytáhla ho. Šlo to těžce ale dvířka jsem otevřela. Byla to malá.....místnost? A uvnitř byla plechová krabička a knížka. Srdce jsem měla jako splašené a extrémně jsem se bála že se Harry každou chvilku objeví. Otevřela jsem koženou knížku a uviděla celkem úhledné písmo.

2009
Mojí hlavu ovládají démoni. Nejde to zastavit ani zpomalit. Pomalu ztrácím kontrolu, ztrácím sám sebe. Udělal jsem příšernou věc, nejhorší je že si to nepamatuju. Jsem nebezpečný a musím zmizet než ublížím někomu dalšímu. Je mi 15, tohle se nemá dít, ne když jsem nic nestihl. Ale možná si to zasloužím. Předtím mi říkali že jsem zrůda, tak co ze mě bude teď? Největší hrůzu mám z toho až svoje tělo nebudu vůbec ovládat. Musím najít nějakou kotvu co mě vždycky vrátí zpátky. Nevzdám to tak brzo.

Tohle psal patnáctiletý Harry?! Mám pocit že mi exploduje hlava. Nic nechápu, co se teda stalo? Co myslel tím že udělal příšernou věc? Zhluboka jsem se nadechla a otevřela plechovou krabičku. Na vrchu byl nějaký sáček. Vzala jsem ho do rukou ale jakmile jsem si přečetla štítek zadrhl se mi dech, krev jako by mi zamrzla v žilách a neexistoval žádný kyslík.

Allison. 17let

V sáčku byly vysušené proužky mojí kůže ze stehen. Byl tam i další malý sáček zřejmě s pramínkem mých vlasů. Proboha. Proč...proč by tohle dělal?! Na vteřinu jsem zavřela oči a pak jsem sáček dala stranou. Byly tu další věci. Ó můj bože. To se mi zdá...prosím. Další sáček byl nadepsaný jinak.

Maya. 16let

Byl v něm nehet! Ten psychopat serval Maye celý nehet! Další sáčky. Vlasy. Zuby. Další nehty. Bože můj, kusy kůže.......a prst. Všechno s Mayným jménem. Ve spěchu jsem to všechno naházela zpátky do krabičky a všechno i s knížkou dala tak jak to bylo. Rychle jsem zamkla dvířka a s pláčem se rozběhla k sobě. Hystericky jsem brečela do polštáře a modlila se za Mayu. Takže tohle mě čeká? To je celá moje budoucnost?! Ani jsem si neuvědomila že křičím než do pokoje vtrhl Harry. Hnusil se mi víc než kdy dřív. Byl monstrum. „Allison co ti je?" Zeptal se a natáhl ruku mým směrem, ale já hned ucukla.

„Ne! Nesahej na mě! Vůbec se nepřibližuj." Křičela jsem a zašila se úplně do rohu postele. „Allison kurva co se děje?" Zamračil se a ruku stáhl. „Jsi nechutný. Kde je Maya?!" Křikla  jsem načež nastalo hrobové ticho. Harry nejdřív zbledl a pak zčervenal. Začal prudce oddechovat a mě bylo jasné že jsem to posrala. „Jak o ní dopíči víš!?" Zařval a já stiskla víčka k sobě. „Tak jak kurva!?" Křičel dál a praštil do zdi. „Je naživu?" Zeptala jsem se se slzami v očích, přesto jsem chtěla aby můj hlas zněl pevně. „Ne." Ušklíbl se Harry. Svět se mi převrátil vzhůru nohama. Harry najednou přišel blíž a zmáčkl mi obličej mezi prsty. „Půjdeš v jejích stopách." Přecedil skrz zuby a pak mě silně uhodil. Poslední co si pamatuju než jsem zavřela oči byly jeho zelené smaragdy které mi propalovaly díru do duše.

Chtěli by jste i něco z Harryho pohledu ? Neměla jsem to v plánů ale jedna nebo dvě kapitoly mě nezabijou.

V zajetí bolesti /H.S./Kde žijí příběhy. Začni objevovat