V zajetí bolesti /H.S./

Společná samota

Potichu jako myška sejdu po schodech do kuchyně. Snažím se zachytit sebemenší zvuk ale je hrobové ticho. Docupitala jsem se až do kuchyně kde jsem si nalila sklenici vody a celou ji vypila. Zrovna jsem se chtěla přiblížit k lednici když se za mnou ozval chraplavý hlas. „Měla bys uvařit." Nadskočila jsem a pomalu se otočila. Harry stál opřený o futra absolutně bez výrazu a jakékoliv emoce. To mě na něm neskutečně vytáčelo. Opařeně jsem přikývla a otočila se zase k lednici. Nic moc tady nebylo takže jsem se rozhodla pro špagety.

Mrazilo mě v zádech když jsem věděla že na mě Harry zírá. Slyšela jsem jak se posadil za stůl, stále na mě zíral. Nakrájela jsem si cibuli na jemno a hodila ji na pánev. Na malé kostky jsem nakrájela i maso a přihodila ho k cibuli. Osolila jsem ho a dala vařit vodu na špagety. Připravila jsem omáčku a špagety dala do vody. Byla jsem stále nervózní ale vaření mě docela uklidnilo.

Když jsem scedila špagety, bylo hotovo. Vzala jsem dva talíře a nandala každému. Nevěděla jsem kolik toho Harry sní takže jsem se na něj nejistě otočila s miskou v ruce. „Stačí ti takhle?" Ukázala jsem mu misku a on jen přikývl. To bude celou dobu mlčet? Položila jsem mu jídlo na stůl a sama si nabrala. Sedla jsem si naproti němu a mlčky jsme jedli. Vládlo trapné ticho které mě dost štvalo ale neměla jsem nejmenší chuť ho nijak přerušovat. Byla jsem pořád naštvaná a zmatená.

Moc jsem si přála vědět co se odehrává v Harryho hlavě. „Harry? Proč jsem tady?" Zeptala jsem se šeptem, skoro jsem si nebyla jistá jestli mě slyšel dokud se mu nenapnula čelist až nepřirozeně moc. „Nech si ty zkurvený otázky Alison." Přecedil skrz zuby a věnoval se zase jídlu. Zklamaně jsem sklopila hlavu. Do očí se mi zase tlačily slzy. Rychle jsem je rozmrkala a dojedla špagety. „Dneska mi přijde pár lidí tak se chovej slušně." Řekne rázně když chci opustit kuchyň. „Nebo co?" Vypadlo ze mě ani nevím jak. Ani jsem si nestihla ústa překrýt rukou protože Harry byl v mžiku u mě. „Nebo si zažiješ pořádnou dávku bolesti. Budu se vyžívat v každé tvojí slze a každý tvůj bolestný výkřik bude jako balzám pro moje uši." Zašeptal mi do tváře a pak se s spokojeným úšklebkem vzdálil. Rychle jsem se vzpamatovala a vyběhla nahoru k sobě.

Harry mě vyděsil natolik že jsem celý den nevylezla ven. Vážně by mi tolik ublížil? Nevěřím tomu co říkal ale zároveň ho nepodceňuju. Trhla jsem sebou když jsem uslyšela zezdola hlasy. Mám tam jít? Asi ne. Ale proč by mi jinak Harry říkal ať se chovám slušně kdybych tam neměla být? „Maličká?" Ou, bezva. Takže tam musím jít. Nádech, výdech a jdu na to. Došla jsem do obýváku kde stál Harry a na gauči seděli nějací kluci. Poznala jsem Liama. Pousmál se na mě a já kývla. „Alison, zlato, pojď k nám." Harry se posadil a poklepal si na stehno. Nasucho jsem polkla a zamířila ke gauči. Chtěla jsem si sednout vedle Harryho ale za pas mě přitáhl k sobě na klín. Objímal mě silnýma rukama a já si opatrně prohlížela kluky na sedačce.

„Já jsem Zayn." Řekl ten tmavovlasý a hladově si mě prohlížel. Kývla jsem ale nějak jsem neměla co říct. „Já jsem Niall a tohle je Louis, Liama už prej znáš." Dokončil ten blonďák. A mě už bylo blbé pořád nic neříkat. „Těší mě." Pípla jsem tiše a sklopila pohled. „Tak Harry, kde je?" Zeptal se Zayn mého únosce a já nechápala o čem se baví.
„Dole." Řekl Harry a hodil mu svazek klíčů. Louis mu podal velkou baterku a Zayn někam odešel. Kde je proboha kdo? Rozhovor který vedli kluci jsem vůbec nevnímala. Do reality mě vrátila Harryho ruka která přejížděla po mém stehně. Bylo by to snad i příjemné kdyby to nebyl Harry. Přejížděl mi palcem po vnitřní straně stehna. Překryla jsem jeho ruku svojí malou dlaní, v naději že toho snad nechá a slyšela jak se uchechtl.

Zayn se vrátil a...bože můj táhl sebou nějakou holku! Byla úplně zesláblá a vyhublá. Vlasy měla nalepené na hlavě a byla celá špinavá. Při tom pohledu se mi nahrnuly slzy do očí. Skoro se neudržela na nohou a oči se jí samovolně zavíraly. Proboha. „Potřebovala by koupel." Pronesl Zayn posměšně. Kde se v něm tohle bere? „Alison, zlatíčko? Zaveď tu holku do koupelny a umyj ji ano? Ať je jako nová." Pošeptá mi Harry do ucha ale já jsem jako přimražená. „H-Harry? Kde byla?" Vyjde ze mě přiškrceně zatímco ona se pořád dívá do země jako by byla v transu. „Ve sklepě...už měsíc." Šeptne mi Harry a já vytřeštím oči. Ta holka tam byla celou dobu se mnou?! A nic sakra neřekla?! Harry mi poklepe na stehno a já poznám že mám jít. Pomalu k ní dojdu a opatrně ji chytnu za ruku. Zvedne ke mě uslzené oči podlité krví.

Pro lepší představu nahoře je Alison.