Stalker

5. kapitola

Vybrala jsem si černé krátké šaty s výstřihem. Sunadala jsem si tričko a v tu chvíli zase zvonil zvonek.
"LÍ?" Zavolala jsem na Liama z pokoje
"NO?"
"OTEVŘI PROSÍM"
"POČKEJ, NEROZUMÍM TI, PŮJDU ZA TEBOU"
"NÉ!"
"PROČ?"
"JÁ SE PŘEVLÍKÁM, JENOM OTEVŘI, JÁ NEMÁM TRIČKO"
"TAK TO TAM TÍM TUPLEM NEPŮJDU"
"hrrrr" zavrčela jsem. Ty šaty jsem si obléct nemohla, trvá to hrozně dlouho a to tričko které jsem měla na sobě předtím jsem někde hodila a nevím kde.

Vzala jsem ručník a přiložila jsem si ho na prsa. Sešla jsem dolů a otevřela, v ten moment jsem se otočila a utíkala jsme zase nahoru. Když jsem se koukla do dveří tak jsem první viděla Carlose a za ním jsem viděla toho cápka v kapuci. Myslela jsem si že se mi to zdálo, takže jsem šla zase nahorů.
"Fuha, takové přivítání" řekl přiblbě Carlos
"Hej, taky jste viděli toho borce v kapuci před barákem?"
Stála jsem jak opařená.
"Tess? Ty ho znáš?"
"Právě že ne" špitla jsem a vyšla jsem ty dva zbylé schody a vešla do pokoje.

Převlékla jsem se a nalíčila, navlnila jsem si vlasy.
Vycházela jsem z koupelny a překvapil mě zvuk vycházející z mého pokoje. Po menších krůčkách jsem vešla do pokoje. Rána se ozvala znova. Rozhlédla jsem se po celém pokoji a snažila jsem se zjistit co tu ránu způsobilo. Podlaha byla čistá, nic na ni nebylo, všechno bylo na svém místě. Zvedla jsem oči a podívala jsem se na poličky. Všechno bylo v pořádku, když jsem přejížděla očima po místnosti. Podívala jsem se do okna, na okně byly dvě sněhové koule. Zamračila jsem se a přiběhla jsem k oknu. Otevřela jsem ho a z plných plic jsem zakřičela
"Děcka! Neházejte ty sněhové koule do mojeho okna! Děkuju" a zvnova jsem okno zavřela. Otočila jsem se a udělala asi dva kroky vpřed. Zastavila jsem. Znova jsem se otočila k oknu a vykoukla jsem z něho. Když jsem se totiž hodlala odejít. Došlo mi že tam žádné děti nebyly. Vlastně tam nebyl nikdo. Takže pachatel asi utekl z místa činu. Usmála jsem se jedním koutkem a sešla jsem dolů.

"Co ti to tak dlouho trvalo?" Zeptal se starostlivě Liam
"To není tvoje věc" a udělal jsem na něho vtipný obličej. On mi ho oplatil a dal oči v sloup.

Už se to tam docela rozjelo, nebudu popisovat všechno, prostě to byla klasická párty.
.
.
.
Už bylo ráno, párty skončila asi až ve 3 h ráno když byli všichni tak unavení že usnuli.
Podívala jsem se vedle sebe, nikdo vedle mě v posteli neležel, takže se asi nic nestalo. Šla jsem do koupelny kterou mám hned naproti pokoje. Měla jsem rozmazanou řasenku a rtěnku jsem měla všude kolem pusy. Já se s někým líbala? Zdálo se mi to divné, nepamtuju si že bych se s někým líbala.
Šla jsem si zpátky lehnout.
Když jsem stála ve dveřích. Periferním viděním jsem si všimla že někdo leží na zemi na druhé straně mé postele. Přišla jsem k tomu člověku který tam ležel jako mrtvola. Člověk ležel břichem na podlaze a peřinu měl obmotanou kolem sebe. Otočila jsem toho spícího na záda.
"Sakra, Liame, vstávej!!!" Zatleskala jsem rukama abych ho vzbudila.
Škubl sebou a otevřel oči.
"Co se stalo?! Pamatuješ si to?!"
"Jo" a usmál se jedním koutkem
Projela jsem ho pohledem a začala jsem zhluboka dýchat.
"Né, nic se nestalo"
Oddychla jsem si a skočila jsem na postel.
"Jenom jsme se líbali, rychle jsem odpadl"
"Jo to mi došlo"
....