VLNY NÁS ODNESLY

>>nervozita stoupá<<

Abyste pochopili situaci, oba jsme stáli v obýváku, kde mi vypadl deník. Vražedně jsem se na Tobyho podívala, dala svůj ukazováček před ústa a naznačila jsem, aby byl potichu. Kdybyste tu byli s námi, tak vstupními dveřmi jste v podstatě vešli hned do kuchyně, vedle které byl obývák. A abych se mohla já dostat do svého pokoje, musela bych běžet přes kuchyň a to by nešlo. Měla jsem tedy dvě možnosti, kam bychom se mohli schovat a to buď koupelna a nebo pokoj rodičů. Naši měli svojí malou ložničku taky hned vedle obýváku, ale to by bylo až moc riskantní ho tam vzít. Proto jsem rychle ukázala na koupelnu a pomalu jsme se proplížili do ní.

,,Jsem tuuu!?! Jdu vařit oběěěd!" ozvala se mamka, která bohužel přišla, ,,Sáro? Kde jsi?"

,,V koupelněě, na záchodě!" zařvala jsem, aby mě slyšela. Zněla jsem sebejistě a podle mě nemohla poznat, že jsem nervózní.

Teď jsem musela něco vymyslet a to rychle! Tobyho jsem mamce fakt představit nemohla a on musel co nejrychleji vypadnout. Tak buď nějakým oknem a nebo dveřmi. Mysli Sáro... no tak mysli.

,,Tak si pohni! Potřebuju taky jít!" řekla Lucka, nebo-li moje mamka.

No a teď jsem ještě víc v prdeli, než jsem byla, ona za chvilku bude stát za dveřmi a čekat než odejdu, doprdele co s tím, co s tím? Byla jsem nervózní a Tobiáš taky, viděla jsem to na něm, ale rozhodně nepanikařil tak moc jako já.

,,Vlez do sprchy!" dostala jsem nápad.

,,Co?" nechápal vůbec, co po něm chci.

,,Říkám, ať okamžitě jdeš do té sprchy!" opakovala jsem.

Teď se buď pobavíte a nebo si řeknete, že jsem úplně blbá. Ale já jsem opravdu nevěděla, co mám dělat a tohle byl jediný plán, který mě napadl. Náš sprchový kout byl udělaný z takového toho speciálního plastu, že jste viděli, že zatím někdo stojí, ale nemohli jste spatřit žádné detaily.

,,Mami, já jdu teď ale do sprchy !" Sundala jsem si oblečení kromě spodního prádla a vlezla za ním. Musela jsem to udělat, protože mamka by si všimla, že mám na sobě oblečení. Spustila jsem sprchu. On měl na sobě naštěstí plavky, takže mu nemohlo vadit že bude mokrý. S sebou jsem si vzala ručník, který jsem přehodila přes vrch té sprchy. Dělávám to běžně, takže to nevypadlo nějak podezřele a navíc jsem tak víc zakryla nás. On stál v rohu, tak aby byl za mnou v podstatě schovanej. Muselo to vyjít.

,,Dobře. Ale i tak jdu tam. Už to nevydržím." panebože styděla jsem se za mamku a za to co řekla. Toby se usmíval, nevěděla jsem přesně čemu, jestli tomu že teď právě stojíme namačkaní ve sprše oba skoro nazí anebo tomu, že moje mamka není schopná chvíli počkat a jít na záchod za chvilku. Tobiáš si mě prohlížel a já jsem se strašně styděla. Já vím, je to skoro jako plavky, ale i tak je to jiný prostě a já jsem byla nervózní. Natáhla jsem se pro sprchovou hlavici a pustila ji.

Pohled Tobyho:

První jsem absolutně nechápal, proč mám jít do sprchy, ale z nějakého neurčitého důvodu mi hlava říkala, že nemám důvod, proč tam nejít, tak jsem tak udělal. Potom se ale Sára začala vyslíkat a já jsem v ten moment úplně nechápal, co se děje a nevěděl jsem, co má v plánu, takže jsem pouze mlčel a blbě zíral.

Aniž by mi to nějak došlo už stála se mnou ve sprše. Měla na sobě krajkovanou bílou braletku a kalhotky. Najednou jsem se do ní asi totálně zamiloval. Její mamka něco říkala, ale to já už jsem vůbec nevnímal a soustředil jsem se jenom a jenom pouze na ni. Byla neuvěřitelně roztomilá, jak jí kapky vody stékaly po vlasech a zvýraznily se jí tak i její nádherná očka. Něco jí dělalo zároveň ale strašně sexy. Asi to oblečení, no teda spodní prádlo. Sára nebyla ani nějak hubená, neměla břišáky, nic takového. Měla jen hezkou prdel a už jen to mě přitahovalo. Vím a znám ze života, že se holky trápí s problémem, že chtějí být hubené... Ale Sára byla něčím výjimečná, něčím neskutečně moc krásná, asi měla lehčí nadváhu, ale moc se mi to na ní líbilo.

Musel jsem se na ní dívat, usmíval jsem se. Nedokázal jsem popsat, jak moc mě přitahovala a kdyby v tom domě nečekala hned za dveřmi její mamka, asi bych něco proved a neudržel bych se.

Teď jsem jí ale políbil na čelo a položil si její hlavu do mých dlaní. Vlasy jsem jí zastrčil za uši a ona se na mě už taky konečně usmála. Bylo vidět že se stydí a svými rukami zakrývala svoji hruď a bříško. Přesně v ten moment už do koupelny přišla její mamka, ale mě to nějak nevyvedlo z míry. Něco mi říkalo, že si mě prostě nevšimne a taky se tak stalo.

Potom co odešla do kuchyně vařit oběd jsme se se Sárou doplazili do jejího pokoje, kde jsem vylezl oknem. Ještě než jsem ale odešel jsem jí oznámil: ,,Zítra jedu s taťkou na nějaké vodopády, tak mě na pláži neuvidíš, ale mám pro tebe překvapení, takže zítra v 18:00 sraz dole u Restaurace pod palmou." Nekecám, opravdu se to tam tak jmenovalo a ta palma tam doopravdy stála. Nemohl jsem se dočkat, až jí ukážu, co jsem objevil. Bude tak moc nadšená.. teda aspoň doufám.

,,Překvapení? Juuj těším se." odpověděla mi.

Pak už jsem na ni jenom mrknul a odešel.

Ahoj! Nová kapitolka je tu! Doufám, že se vám líbila. Můžete cokoliv napsat 😇. Za 5 dní zase tu! Tak se mějte pa. 💙