Be my yellow [tsukkiyama]

9- žlutý kyblík smrti

,,Proč bych se měl omlouvat Yamaguchi?" mé slova byly rychlejší než mé myšlenky. Když jsem se nad tím zpětně zamyslel, měl bych se omluvit, vždyť on kvůli mě pozřel alkohol. Vlastně za vše může ta hloupá sova, nebýt ní... Nebyli bychom tady teď v tomhle stavu.
,,Jsi samé sklapni Yamaguchi a drž hubu Yamaguchi, nic tě nezajímá chceš jen ticho ale když chci někam jít, tak se zajímáš" Nevím jestli byl tak moc naštvaný, spíš mu alkohol rozvázal jazyk a jen řekl, co si osobně myslí. Takový tichý člověk jako on a má dokonce i názor, co není úplně sluníčkový. On je samé překvapení.
,,Sklapni Yamaguchi" Přerušil jsem jeho hlasitý projev o tom, jak špatný vlastně jsem. Zarazil se a podíval se na mě ,,Vidíš už za-"
Proč bych ho nechával to doříct, projelo mi hlavou když jsem se ještě víc sklonil k němu a políbil ho. Jakoby nemohl zmlknout sám od sebe. Člověk si musí vše udělat sám. Na jeho rtech byl cítit alkohol. Pootevřel jsem oči a oddálil své rty od těch jeho, on se usmíval. V té tmě a bez brýlí jsem toho moc neviděl, ale tohle jo. Jeho ruka se ocitla na mé tváři, chtěl jsem ji oddělat pryč, co kdyby někdo přišel a viděl nás takhle.
,,Uděláš to znovu ?" Prolomil to ticho a neuhýbal pohledem. Sundal jsem jeho ruku z mé tváře a propletl naše prsty. Opíral jsem se druhou ruku vedle jeho hlavy, nezajímal jsem se, zda jsem moc těžký nebo že Yamaguchi nemohl pohnout nohou. Nezajímalo mě, že jsem slyšel Bokutův hlasitý smích, nebo kroky blízko našeho stanu.
,,Ne" Ušklíbl jsem a čekal na jeho reakci.
_____________________________________

Řekl že ne ale jeho tělo říkalo něco jiného. Mou ruku silně svíral, že jsem necítil konce prstů. Jeho horký dech jsem cítil na krku, rychle jsem se posadil až se mi zamotal celý stan i Tsukki. Až po pár vteřinách mi došlo že stále držím jeho ruku a sedím na něm.
,,Ale já říkám ano" Zašeptal jsem a druhou ruku si položil na jeho rameno a políbil ho. Měl to být krátký polibek, protože jsem cítil jak mi ještě víc rudnou tváře. Ale tlak za zadní straně mi to nedovolil, jeho ruka z hlavy sklouzla přes záda až k okraji třička, které mírně vyhrnul a jeho ruka byla na mých holých zádech. Projela mnou husí kůže a já se stáhl do objetí

,,Ňoumo" Zahlásil a začal se mi smát, hodil mě opět pod sebe. Chvíli to vypadalo jakoby mě chtěl znovu políbit ale pak zamrkal pustil mou ruku a lehl si vedle mě. Bylo to roztomilé ale taky jsem měl strach jaké to bude zítra.

Musím říct, že ráno bylo horší, než jsem si myslel. Sugawara se u všech trenéru přimlouvall k tomu, že alkohol tu vůbec nebyl, že jsme si jen koupili energetické nápoje. Že by nic takového nedovolili. Akaashi dokopal Bokuta se omluvit Daichimu zato, že zruinoval půlku týmu, ten ale vypadal že vůbec netuší, co se po něm chce.
,,Asi budu zvracet " Vykřikl Tanaka a rozběhl se na záchody v Kempu.
,,NEBOOJ UŽ TI BĚŽÍM PODRŽET VLASY" Křičel Noya a bežel hned za ním. Očividně to tu někdo také přehnal projelo mi v myšlenkách.
Nebezpečí bylo díky Sugawarovi zažehnáno a trenéři na nás už nekoukali jako na alkoholiky. To nejhorší ale pořád nebylo za námi.
Z koupelny vyšel Asahi s kyblíkem vody žluté barvy. Daichi si nás všechny poskládal do řady
,,Svěcená sice není " Znejistil Asahi
,,To nevadí, hlavně ať je studená" Naštvaný Daichi si nás všechny změřil pohledem.
,,KDO Z VÁS SE PŘIZNÁ ŽE VČERA PIL?" položil otázku a po kempu se rozeznělo ticho. Tanaka s Noyou ukázali na sebe navzájem a jako první pocítili studenou sprchu.
,,Boke a teď se přiznej " Vyjel Kageyama po Hinatovi
,,Ale ty jsi taky pil a já jsem skoro-"
,,Já měl jednoho nebo dva! " Vylítl na něj Kageyama a než se nadál, už z něj tekli studené kapky vody.
Hinata nasadil vyděšený pohled a přemýšlel, co má říct. I když věděl, že tomuto se nevyhne, přesto chtěl něco říct.
,,Ale Yamaguchi taky pil-" Vypadlo z něj a mě zalil pot, nervozita a strach. Nemohl jsem říct, že to není pravda... Nechtěl jsem lhát. Daichi se na mě nevěřícně podíval a pak přeblikl na Tsukkiho
,,Je to tak, to otravný oranžový má pravdu " Ušklíbl se na mě a já už cítil studenou vodu. Nemohl jsem uvěřit, že pro své pobavení udělá i tohle. Potom jsem se my mokří měli jít převléct a pak jsem dostali snídani. Nečekaně však nikdo z nás krom Kageyami hlad neměl. Všichni jsme sdíleli ten stejný fakt, že kdybychom něco pozřeli, tak budeme zvracet ještě týden. Daichi si pro nás naschvál připravil kondiční cvičení. S Tsukkim jsem nemluvil a bylo mi jasné, že jemu je to úplně jedno.

Oya Oya :) Přeji hezké pondělí! a snad někomu udělám radost !🖤