Be my yellow [tsukkiyama]

5- Žlutý autobus

Vyjasnění konečně přišlo. Na pondělním tréninku nám náš kapitán oznámil, že se účastníme víkendového kempování někde v lese. Sugawara je v silném přesvědčení, že je to skvělý nápad, podle něj totiž my mladí chodíme málo do přírody a neuživáme si čerstvý vzduch a zelenou krásu. Mám doma kaktus a užívám si ho až až . Tohle už teď zní jako otravný nápad. Avšak člověk po mém boku nesdílel stejný názor jako já. Jeho oči zářily jako zuby pradávných tvorů, po kterých nám zbyly jen jejich kosti.
Z vteřiny na vteřinu se k Yamaguchimu přiřítilo oranžové tornádo a otravně poskakovalo kolem.

,,Tsukki byl jsi vůbec někdy v leseeee?!!" Zakřičeli na mě Tanaka s Noyou a něž jsem stihl cokoliv udělat, leželi jsme všichni tři na zemi.
,,Samozřejmě, chodím do lesa na houby"
,,JOOOO! To mi taky šli ! Jednou a naposled. Já mu říkal Nejez tu houbu ! " chlámal se Noya
,,Jak jsem měl vědět, že kvůli ní skončím na týden v nemocnici ?!" ukřivděně zakřičel Tanaka.
,,Proto vždy se Sugou nosíme atlas hub s sebou!" Vložil se do konverzace Daichi. Ti dva ze mě konečně slezli a mohli jsme začít s tréninkem.

,,Tsukki ty se tam snad netěšíš ?" Optal se mě v šatně Yamaguchi nervózně a já jen nerozhodně zavrtěl hlavou ,,Bude to moc hektické na mě " dodal jsem a vyšel z šatny.
,,Ale bude to fajn! Strávit čas společně a s týmem! Klidně ti půjčím šálu Tsukki !" Udýchaně promluvil a usmál se na mě. Už byla tma a svítily jen lampy.
,,Co máš furt s tou šálou Yamaguchi ?!" Nechápal jsem jeho snahu mi vecpat šálu, bylo to otravné.
,,Nic" špitl a dál mlčky šel po mém boku dokud se naše cesty nerozdělily. Zamávali jsem si na rozloučenou a doma už mi cinkal počítač se zprávou, kde byly informace ohledně víkendové poznávání zeleně, jak to nazval Suga.

________________________________________

Achjo, ale když v té knížce to fungovalo, povzdychl jsem si. Ten muž mu nabídl šálu on si ji od něj vzal a tím započala jejich celá lovestory. Asi moc koukám na filmy zamrmlal jsem si pro sebe. Když jsem došel domů a najedl se, začal jsem si číst o tom víkendu co všechno máme mít a co nás čeká. Ten papír byl podobný seznamům na školy v přírodě, když jsme byli malí. Třeba nám ten víkend přinese trochu nostalgie.
Další dny utíkaly tak nějak rychle. Tsukki byl milý jako normálně. Teda možná se aspoň snažil být a byl, dokud na něj někdo nepromluvil nebo dokud nepromluvil on. Trik s šálou už jsem radši nezkoušel.
Byl čtvrtek a náš tým šel vybírat týmové kraťase k novým tričkám. Ve dvojci jsme každý zabrali šatnu a ten jeden vždy seděl před šatnou. Když jsem si kabince oblékal kraťase, sem tam jsem mrknul skrze závěs, zda Tsukki už neodešel. Hlavou jsem vykoukl z kabinky a když jsem zjistil, že v okolí je jen Tsukki a vedle nás je Hinata s Kageyamou, vylezl jsem celý. Měl jsem jen kraťase, protože moje dlouhá mikina by  moje kraťase překrývala a já potřeboval Tsukkiho názor.
,,Je to dobrý Tsukki" řekl jsem tiše a snažil se vyhnout očnímu kontaktu.
,,Je to dobrý Yamaguchi" odpověděl mi Tsukki a u toho si upravil své brýle a v klíně svíral polštář, jak nějakého plyšáka
Přišly mi moc uplé nejspíš jsem odhadl špatnou velikost. ,, Není to moc-"
,,Sklapni Yamaguchi" Vyhrkl nepříjemně Tsukki
,,Prostě si je vem a běž stát frontu, já pak za tebou dojdu" poté se zahleděl do prostoru vedle nás, kde probíhala polštářová bitva
,,Hinata boke " Se rozeznělo po celým šatnách a já leknutím zalezl a začal se převlíkat.

Když jsem odcházel z obchodu, všichni už byli venku, dokonce i Hinata. Suga nám popřál hezký zbytek dne a ať se vyspíme pořádně, protože už zítra v 8 ráno máme sraz na nádraží. Zajímá mě, kdo tentokrát přijede pozdě a jestli pojedeme žlutým autobusem.

Oya oya! Doufam, že někomu touto kapitolou zpříjemním vánoční čas!  Přeju hezké utery🖤