Be my yellow [tsukkiyama]

11- žlutá polévka

Probudil jsem se s šílenou bolestí hlavy a s husí kůží. A S POLONAHÝM YAMAGUCHIM VEDLE SEBE. Snažil  jsem se vzpomenou, co se stalo a proč je mi tak děsně zle. Na živu mě drželo to, že se nasnídáme a jedeme domů.
Celé to balení uteklo rychle, všichni mi pomáhali a byli na mě hodní. Když jsme nastupovali do autobusu, řekli že já a Yamaguchi  budeme úplně vzadu a že si mám kdyžtak lehnout. V zadní pětce jsme byli sami. Yamaguchi si sedl úplně na druhý kraj pětky a koukal z okna. I přes bolest hlavy, co mě neustále provázela jsem přešel těch pár sedadel a poté si lehl Yamaguchimu do klína. Jeho teplá ruka mě hladila na zádech a já začal pravidelně oddechovat. Nechápala jsem, co se to semnou děje. Yamaguchi je jen otravný kluk, co se semnou baví, neumí hrát volejbal, pořád mluví, je divně zelený vlasy a hloupej úsměv.
 Tak proč ho chci políbit, znovu. Proč se chci dotknout jeho pihaté tváře a cítit jeho rty na mé hrudi-

_______________________________________

Celou cestu jsem se modlil ať nezačne mluvit, moje myšlenky  byly plné jen nás dvou a jeho rtů. Četl jsem o tom, že je možné že se jednomu muži líbí jiný muž ale myslel jsem si, že zrovna já nebudu tento případ. 

Dorazili jsme na nádraží, tým se rozutekl do aut a já do poslední chvíle pozoroval Tsukkiho. Doma to nebylo o moc lepší, pořád ty samé myšlenky. Ty samé vzpomínky. Radši jsem si pustil  pohádku princezna a žabák.

_______________________________________

Mamka  mě i přes můj nesouhlas vzala do nemocnice, říkal jsem jí, že to nic není a měl jsem skoro pravdu. Stále jsem měl teplotu a říkali, že bych měl ještě pár dní ležet doma, než se plně uzdravím, jaké to úžasné zprávy. Než jsme vyšli z nemocnice, mamka už volala Yamaguchimu, zda by se zítra odpoledne zastavil zamnou, protože ona bude v práci. 

On samozřejmě další den, hned po škole vyrazil ke mně, pracně jsem se zvedal a šel mu otevřít. V ruce držel polévku a sladkosti
,,Dnes vybírám film já !"  Vyhrkl a já se bez zájmu vrátil  do postele. 
,,Tsukki až budeš mít hlad ohřej si tu polévku "
,,Ano mami" odpověděl jsem ironicky. Ta polívka nevypadala dvakrát lákavě. Byla žlutá jak gumová kačenka.
Zachumlaný v peřině jsem čekal,  co za film tam pustí. Když jsem si přečetl název, trochu jsem se vyděsil. Proč se jdeme koukat na smutnou romantiku, kde hraje ten chlápek z HUNGER GAMES. 
,,Než jsem tě poznala, mamka říkala že je to hezký a smutný film"
Řekl potichu Yamaguchi.

S přibývajícími minutami, přibývaly i kapesníky plné slz. Samozřejmě břečel jen Ymamaguchi, protože já si filmy k srdci neberu.
,,Kdybych skončil na vozíku a chtěl se kvůli tomu zabít, chtěl bys mi v tom zabránit?" 
,,Ne"
,,Proč Tsukki... Proč jsi tak-"
,,Protože kdybys mě miloval, tak by ses nezabil"
Po této větě zavládlo ticho, po pokoji hrála smutná písnička a titulky k filmu. 
,, Co když bych tě miloval tak moc, že bych tě nechtěl zatěžovat svým postižením a vlastně bych se chtěl zabít právě kvůli silné lásce" Zašeptal.
,,Pak bych si přál abys mě nemiloval" Řekl  jsem a pozoroval jeho reakci.

,,A ty bys mě dokázal milovat i kdybych byl na vozíku ?" Znovu zašeptal

,, Děláš, jak  kdyby to teď bylo o moc lepší " Vyhrkl jsem



<3 SNAD NĚKOMU UDĚLÁM OPĚT RADOST <3