Be my yellow [tsukkiyama]

13- Žlutýho motýlka!

,,Takže teď jsme spolu ?" Vychrlil jsem bez přemýšlení, ale musím přiznat, že tuto otázku jsem chtěl položit už dlouho.
,,Co?"

,,No spolu... Jako pár"
Zakoktal se a podíval se mi do očí. Atmosféra plná vášně se vytratila a jeho oči se leskly. Nenapadlo by mě že tohle bude první co vychrlí. Vypadám jako typ člověka, co se sním vesele bude držet za ruku a chodit na romantické večeře? Ne! ....
V hlavě se mi promítaly všechny naše zážitky a já hledal správná slova jak z toho vybruslit, jsem ten poslední s kým by Yamaguchi měl být.

,,Hah my jsme se asi špatně pochopili, já myslel přátelskou láskou, že tě miluju. Vždyť jsme nejlepší přátele, sám to pořád všude vykládáš ne?"

,,Takže co bylo tohle všechno-?"
Zlomil se mu hlas a já ztrácel pojem o tom, co se tady děje. Vždyť tohle měla být jenom hra mezi přáteli, nač to takhle komplikovat. Proklínal jsem se, že jsem tohle vůbec začal a hlavě mi zůstala jediná myšlenka.

*Co k němu vlastně cítím*

Oklepal jsem se a popřel, co jsem udělal.
,,Přišlo mi, že si to oba užíváme, prostě taková občasná zábava a rozptýlení. Já myslel, že tohle nejlepší přátele dělají " Ušklíbl jsem se a tímto si v hlavě vytvořil zeď.

,,Aha... Asi máš pravdu...Promiň takhle jsem nad tím nepřemýšlel"
Nervózně se usmál a začal si balit věci k odchodu. U dveří jsem ho zastavil
,,Takže přátele?"
,,Jasně... Ti nejlepší"
Poté políbil své prsty a ty následně přiložil k mým rtům.
Když jsem otevřel oči, jeho ruka byla pryč a já jen slyšel bouchnutí dveřmi. Horké čelo mi říkalo, ať si lehnu, pokud nechci skončit na zemi a v bezvědomí. Svíral jsem peřinu s dinosaury a u toho přemítal, co se právě dělo. Nadával jsem tiše do polštáře.

_____________________________________________

Své prsty jsem přiložil k jeho rtům a po chvilce odešel, zavíral za sebou dveře od domu a u toho mával jeho mamce v kuchyni.
Jen do dveře klaply a definitivně se zavřely, moje oči začaly slzet a já se pěšky vydal domů. Běžel jsem a zapomněl na to, že nejsem vytrvalým běžcem. Ale v tomhle momentu mi mohl pomoct jenom běh. Vítr mě ošlehával i když venku bylo tak na mikinu, kvůli slzám jsem jen stěží poznal kde končí chodník a kde začíná silnic, avšak ani tak jsem nepolevil v běhu. Na rohu ulici jsem zavrávoral ale znovu se dal do běhu

*takže on si semnou celou dobu jen hrál*
*copak tohle dělají přátele?"
*třeba ke mně taky něco cítí a jen se bojí *
*počkat já k němu něco cítím*
*ano*
*co budu dělat *
*nemůžu dělat nic pro něj je to hra*
*ale přece musí něco cítit*

Myšlenky byly rychlejší než bití mého srdce a já nestíhal popadat dech. Zastavil jsem se abych začal pravidelně dýchat
,, To bylo slušný ale můj rolling thundeer je stejně rychlejší "
,,Ty jseš dobrá raketa Yamaguchi"
Hned podle hlasu jsem poznal, kdo na mě mluví.
,,Co-Co tady děláte?" Nešel mi popadnout dech.

,,My? tos nepoznal?! Dneska je večírek! nepoznal jsi to podle toho jak jsme vystrojení ?"
Až po pár vteřinách jsem si všiml, že oba mají košili s motýlkem a dokonce nemají kraťase.

,,Ale otázka je... Co tady děláš ty? " Zvedl obočí Tanaka

,,Jono vypadáš jak kdyby tě někdo porazil při vybíjené " Rozesmál se Noya

,,No víte "

,,Ne nic neříkej !" Zasmál se Noya a podíval se na Tanaku
,,Napadá tě to co mě?" zeptali se sebe navzájem.

,, Omlouvám se ale asi nerozumím co se tady děje... Já asi mám na spěch a nejspíš mě jen bolí hlava víte" nervózně jsem spustil.

,,Tak hele, přede mnou trable s láskou rozhodně neschováš " Plácl mě Tanaka po rameni prohlásil, že se přidám na ten večírek. Snažil jsem se odporovat ale došlo mi, že je to marné.

,,A není na večírek nějak brzy?" Zeptal jsem se a odhadl si že víc než 16 hodin nebude.

,,Jo my jdem ještě s něčím pomoct ségře a od ní jdeme rovnou tam"
Noya jen kýval na všechno, co Tanaka řekl.

Během pár vteřin mi naplánovali, co si mám vzít na sebe, v kolik kde na mě budou čekat a dali mi i typ že mám pít hodně vody teďka.

,,No a u koho to vlastně je? Že jste zvaní ? A nebude vadit že jdu též?" Pokusil jsem se z toho naposledy vyvlíknout .
,,Tyjo hráli jsme proti nim, jsou takoví šílení ! Určo budou rádi, že příjdeš!"

Neúspěšně jsem přijmul fakt, že dnes jdu na jakýsi večírek a ani nevím u koho to je, dle mě jsou šílení totiž všichni proti kterým jsme hráli.
Ti dva mi mávali dokud jsem nezmizel za roh. Už mě stihli přidat do skupiny, kde nejspíše byli všichni, co se na večírku objeví.

Potom, co jsem odpověděl Tanakovi na zprávu jsem projel profily všech ve skupině a poté najel na profil správce skupiny.

,,Správcem skupiny je Terushi-"

Omlouvám se za další slabší část!! a že jste čekali tak dlouho! potom co začli zmiňovat otevíraní škol jsem si začla dopisovat zápisky z posledního půl roku...takže jsem vůbec nestíhala ...
Takže přemýšlím nad variantou, že bud psát kratší kapitoly aby aspoň něco někdy vyšlo!
Jinak držím palce všem těm, kterých se též týká navrat do školy!