2 - Ty jsi imposter

232 18 1
                                    

Broukám si v kuchyni nějakou melodii, zatímco si dělám čaj, hodiny odbily devátou hodinu.
V pohodě jsem stíhal, nakonec mě vyzvednou až v deset. Přemýšlím, zda jsem někdy se Tsukkim takhle někde byl, pomineme-li se společné učení, zápasy, tréninky... Jako přátele jsem takhle asi nikdy nebyli. Vlastně jednou se mi povedlo ho vzít do města.
Můj telefon začal brnět a já to za předpokladu, že je to Tsukki automaticky zvedl
,,Ahoj Ts-"
,,Yamaguchii!! Yamaguchi! Tady Hinata! Pojď hrát Amon us ! Šíleně se nudím"
,,D-Dobře jasně ale můžu jenom chvilku " dostal jsem ze sebe a položil hrneček s čajem na stůl.
,,Ale pojď volat musíme si přece radit! Jsme jeden tým přeci!"
,,Ale takhle se to přeci nehraje "
,,To nevadí! Víš kdo bude ještě hrát? Noya a Tanaka ! To bude super ! Tak se připoj!"
,,Dobře dobře" Ah nechápu, že má v sobotu ráno tolik energie, co bych za to dal...

,,Hej ! Hinata! Jakej budeš ? " Křikl do mikrofonu nahlas Tanaka, že jsme málem všichni ztratili uši
,,Oranžovej přece! A Noya bude určitě tmavě modrej" Zahásil Hinata
,,A cooo tyyy Yamaguchii? " Optal se Tanaka
,,Žlutý! Jako vždy"
,,Tak já budu třeba černý "

,,Tanako já tě viděl! Tys vyskočil a pak zase skočil do šachty ! Ty jsi imposter !" Křikl Noya
,,Co to plácáš? Ty neznáš ten novej Task, kdy musíš čistit šachty?"
,, Já ho neznám a ty Shoyo ?"
,,Ne!! To je úžasný !! Hustýý"
Přidal jsem se do konverzace
,,Ale vždyť nic tak-"
,,Náš malý Yamaguchi je určitě imposter! Vždy si hraje na neviňátko a přitom by nás nejradši všechny zabil "

____________________________________

Brýle, kde mám položené ty brýle? Prohmatával jsem celý stolek a začal hledat na zemi, naštěstí byly tam. Mám přesně půl hodiny na to se nasnídat, nachystat a nastoupit do auta. Můj prst stále bolel a tak jsem vzal černý tejp a spojil prsty opět dohromady.
,,Dobré ráno, jak se těšíš na dnešek?" Optala se mamka, zatímco bratr odcházel ze slovy, že skočí natankovat.
,,Mami vždyť je to jen Dinopark" Oh, ani nevíš jak moc se těším, co pak je to na mě tak znát, že se tak ptáš . Najednou mě tak napadlo, co vlastně Yamaguchi bude mít na sobě....
Hledal jsem své boty, které jsem si následně obul a jen mrknutím oka jsem se prohlídl v zrcadle. Tmavé volné džíny a černá mikina s kapucí a sluchátka kolem krku.

,,Tsukki sedíš vzadu, budeš tam mít Yamaguchiho a navíc jsi ten mladší " mrkl na mě bratr a já pustil přední dveře auta a šel si sednou dozadu, jakmile jsme vyjeli zavolal jsem Yamaguchimu abychom na něj nemuseli čekat.
Když jsme příjížděli, Yamaguchi zrovna vybíhal ze dveří v černých džínech a šedé mikině. Jako vždy všechny slušně pozdravil a celou dobu se usmíval jak sluníčko.
,,Máš pěkné ponožky" Sjel jeho zrak níž k mým ponožkám, na kterých byli dinosauři
,,Zmlkni Yamaguchi, co ti to vůbec hraje z telefonu ?" pozvedl jsem obočí nad podivnými zvuky
,,Ah nic nic, jen jsme hráli jednu hru " Usmál se řekl do telefonu, že už musí a otočil se zpět na mě. Nasadil jsem si sluchátka, zatímco si Yamaguchi začal povídat s mou rodinou.
_________________________________

Poklepal jsem mu na rameno, že už jsme tady, jeho oči se rozzářily jako nikdy. Nespustil z parku oči, mohl by vedle něj udeřit blesk, ale on byl tak moc fascinovaný těmi vyhynulými tvory. Hřálo mě u srdce ho takhle vidět, kéž by se na mě takhle jednou taky díval, pomyslel jsem si a popoběhl za Tsukkim.

Oběd jsem si dali v místní restauraci, kde dokonce i hranolky měly ve tvaru dinosaurů. Poté jsem pokračovali v prohlídce parku
Byli jsme skoro na konci, když se už strhla tma a sní i studený vzduch. Tsukki už určitě celý mrznul, bylo vidět jak se mu klepou nohy, jediné co ho drželo na nohou bylo to, že na konci parku se prodávají plyšoví dinosauři.
Sundal jsem svoji šálu z krku, přišel zezadu za Tsukkim a obmotal ji kolem něj se slovy
,,Na tady máš šálu "
,,Nechci tvoji blbou šálu Yamaguchi, jsem v pohodě " sundal šálu ze sebe a vrazil mi šálu zpět do ruky.
Ach někdy jsi strašný Tsukki.
Čekal jsem před obchodem na Tsukkiho, který spokojeně odcházel s plyšovým dinosaurem.
Když jsme nastoupili do auta řekl jsem, že stačí když mě vyhodí ve městě, že dojedu domů.
Jeho maminka však namítla, že pekla buchtu a že mě s prazdných žaludkem a ještě k tomu o den dříve vracet domů nebude. Viděl jsem Tsukkiho protočení očima a jen se nad tím zasmál.

Oya Oya Oya ! Možná krapet nezáživný díl ale je trošku klíčový, doufám, že se najde někdo komu udělá radost❤️

Be my yellow  [tsukkiyama]Kde žijí příběhy. Začni objevovat