𝙊𝙣𝙚 𝙤𝙛 𝙢𝙞𝙡𝙡𝙞𝙤𝙣

Část 37

,,Jungkookie, pojď nebo přijdeme pozdě!" zakřičel na mě Tae ze spodu. 

Nastal den koncertu a já jsem pořád v pokoji. Jsem hodně nervózní. Je to moje první vystupování před lidmi a navíc jsem hlavní vokalista. Všichni mají nějaké očekávání a já se bojím, že je nesplním. 

,,Jungkookie..." Tae ke mně přišel a zezadu mě objal. ,,Jsi úžasný. Bude to v pořádku. Uvidíš." zašeptal mi do ucha a pak mi dal pusinku do vlasů. Usmál jsem se a radši už vyšel. Tae totiž nesnáší, když je někde pozdě. Radši vždy chodí o patnáct minut dřív a pak si stěžuje, že čekal moc dlouho. 

___

Před domem už na nás čekalo auto co nás mělo odvést na místo kde se koncert bude konat. Včera jsme už měli generálku a vypadalo to dobře, ale to jsme zpívali asi před pěti lidmi, teď jich tam bude několik set a když něco udělám špatně všichni to budou vědět.

Museli jsme tam být o celých pět hodin dřív, protože fanoušci jsou šílení a jsou schopní tam čekat i několik hodin hodin. 

Hodně mě překvapilo, že když jsme přijeli nějací lidi už tu byli. Většinou třináctileté holky s jejich doprovodem.... Jsou šílení. 

Koncert měl začínat v šest večer, takže teď je něco kolem jedné. Představa, že tady budeme tak dlouho se mi vůbec nelíbila. 

,,Jungkook? V? Pojďte prosím tudy." řekla Jisu a já se na ni překvapeně podíval. Co tady do prdele dělá.

,,Emm... Jisu?" zeptal jsem se. ,,Anooo?" podívala se na mě s úsměvem. ,,Jak ses-" začal Tae, ale Jisu ho přerušila. ,,Řeknu všechno vevnitř, teď se musíme chovat profesionálně." řekla víc potichu a vedla nás dovnitř, kde byla jedna místnost určená pro nás. 

No....Místnost.... Spíš to bylo něco jako takový ten malý byt, který je vlastně jedna místnost kde je i kuchyň a k tomu koupelna.

Kluci už na nás čekali a když jsme přišli všichni jsme se objali a pozdravili. 

Vypadalo to, že i kluci čekají na to co z Jisu vypadne... 

,,No takže, všichni víte, že jsem si hledala nějakou brigádu než dokončím školu. Taky víte, že bych se chtěla věnovat hudbě jako vy. No a říkala jsem si, že by bylo super kdybych aspoň trochu věděla co to obnáší abych se pak mohla líp rozhodnout a nakonec jsem našla inzerát, že váš manažer hledá asistenta, tak jsem to vzala." usmála se a trošku si poskočila. Byla roztomilá.

,,To je super!" vykřikl Jimin a objal ji. Já si taky stoupl a objal ji. ,,Chyběla jsi mi noona." zešeptal jsem. ,,Ty mně taky Kookie." usmála se, ale pak se odtáhla a začala se tvářit vážně. ,,Měla bych vás seznámit s programem... O průběhu koncertu jste byli informováni, takže teď co se bude dít do koncertu. Máte...." zamyslela se a podívala se na hodinky na její ruce. ,,Hodinu a půl 'volno'. Je vám k dispozici menší zkušební místnost, kde si můžete zopakovat choreo. Potom vám dají kostýmy, to jste včera cvičili na generálce. Hned potom vás nalíčí a učešou a zbyde vám přibližně půlhodina na rozezpívání. Zkouška mikrofonů proběhla taky včera. Tak já vás tu nechám teď samotné a jdu zkontrolovat všechno ostatní, kdyby něco tak zavolejte a jsem vám k dispozici." dokončila svůj proslov a lehce se usmála. Pak odhopsala pryč očividně pyšná sama na sebe, že to takhle zvládla.

,,Tak já jdu docvičit ještě nějaké časti chorea." řekl jsem a chtěl jsem odejít, ale něčí paže mě stáhly zpátky na sedačku. ,,Nikam nejdeš. Chci se mazlit." řekl Tae a celého mě zalehl. ,,Taeeee~" zakňučel jsem a snažil se dostat z jeho sevření, ale marně. ,,Kookie, všichni jsme se shodly, že tě už trénovat nenecháme. Všechno umíš a jsi úžasný. Když teď půjdeš trénovat, začneš to kazit a budeš z toho ještě víc nervózní." řekl. ,,Já vás nesnáším." zamračil jsem se na své hyungy. ,,Právě naopak Jungkookie. Ty nás miluješ." mrkl na mě Yoongi a sám odcházel do tréninkové místnosti s Jiminem za zády. 

,,Notak hele počkat!" vykřikl Hobi a zamračil se. ,,Ty taky nikam nejdeš." řekl a ukázal na Jimina. Ten jen poraženě svěsil ramena, protože ví, že nemá cenu odporovat Hibimu s Yoongim. 

___

Už to byla hodina určitě. Tae nakonec usnul vedle mě a tak jsem ho teď hladil ve vlasech. 

Tuhle poklidnou atmosféru bohužel přerušili dost nepěkné zvuky a to sténání těch tří. Měl jsem chuť vlítnout tam a pořádně je skopat, ale Tae zrovna přehodil ruku přezemě a tím mi zabránil odejít.

___

Maskéři i kostyméři odvedli už svou práci a my teď čekali než se plošina na které stojíme zvedne nahoru a koncert se tím zahájí. 

A taky se tak po nějaké chvíli stalo. 

___

Celý koncert byl úžasný. Všichni jsme si ho moc užili a taky nám bylo do breku, když koncert končil. 

Ačkoli jsem byl šťastný, byl jsem i nesmírně vyčerpaný a myslel jsem si, že už se ani na nohách neudržím. 

,,Jungkookie, zajdu si ještě na záchod. Ty počkej v autě s kluky." řekl Tae a dal mi letmou pusu na čelo. Na to jsem mu kývnul i když to už nemohl vidět a vydal se k autu.

___

Je to divné. Tae je tam už nějak dlouho.... Už to je 20 minut. ,,Já ho jdu zkontrolovat." řekl jsem klukům a vyšel nenápadně zpět do budovy. 

Došel jsem až k záchodům, ale nikdo tam nebyl. Divné...

Už jsem chtěl odejít, ale najednou jsem si všiml Taeho náramku co jsem mu kdysi dal a u něho byl lísteček.

Jak se cítíš teď když jsem ti vzal toho nejbližšího? 

Vzal jsi mi svobodu, já ti vezmu přítele. myslím, že je to fér. 

S láskou tvůj milovaný tatínek :*

V tu chvíli jsem spadl na kolena a jen se tupě díval před sebe. Necítil jsem nic. Ani bolest ani smutek ani bezmoc. Jen prázdno. Ani slzy mi netekly. Bylo to jako by se zastavil svět. Vlastně on se zastavil, protože Tae byl můj svět.

Ani hlasy za mnou mě nedokázali přimět něco dělat. Bylo to jako bych neměl nad ničím kontrolu. Jakoby Tae byl něco bez čeho nemůžu žít. A on taky byl...

___

:))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))