𝙊𝙣𝙚 𝙤𝙛 𝙢𝙞𝙡𝙡𝙞𝙤𝙣

Část 38.

Taehyung

Šel jsem na záchod, tak jak jsem Jungkookovi řekl. 

Když jsem tam přišel, ozval se z jedné kabinky podivný zvuk. Něco jako rozbíjení skla? 

Bylo mi to hodně divné, ale vážně jsem potřeboval na záchod a tak jsem se to rozhodl pro teď ignorovat. 

Teď se ozval jiný zvuk, ale nedokázal jsem ho definovat. Rozhodně vím, že něco spadlo na zem. Podíval jsem se teda tou malou mezerou u země a tam ležel provaz. Ok... Teď už se vážně začínám bát. 

Rychle jsem vyšel z kabinky a chtěl upozornit ostrahu, ale zastavil mě něčí hlas. ,,Hneš se a umřeš."

Kurva. Jsem úplně v prdeli. Zastavil jsem se a pomalu se otočil abych tomu člověku viděl do obličeje. 

Paul....

,,Co po mě zase chceš?" zeptal jsem se naštvaně. Nebo aspoň jsem předstíral, že jsem naštvaný, ve skutečnosti jsem se hodně bál. ,,Po tobě nic, chci jenom aby Jungkook trpěl." usmál se a já zatnul ruku v pěst. Chtělo se mi brečet. Neskutečně moc.

,,Za co by měl trpět? Řekni mi jediný důvod pro to aby trpěl. Myslím, že si toho už prožil dost." řekl jsem zlomeným hlasem.

,,Víš za co? Tak za prvé. Jungkook byl už od malička chytrý kluk a díky tomu přišel na to, že jeho matka podvádí jeho otce se mnou. Všechno mu řekl a chtěl se s Jisoo nechat rozvést. Pro ni by to ale znamenala hodně špatná pověst, protože sám určitě víš jak se berou v dnešní době ženy co podvedli svého manžela. Takže jsem se ho musel zavit. Vím co si myslíš, Jungkookův otec se zabil sám. Prakticky jo, ale já mu to pěkně zařídil. A teď mě připravil o svobodu a Jisoo čest mé zajetí ještě víc pošpinilo. Jungkook je jen omyl co se neměl stát. Do teď lituju, že jsem ten kondom nepoužil." uchechtl se. 

Počkat... cože? Jungkook je jeho syn? 

Jakoby mou otázku slyšel a začal odpovídat. ,,Ano, Jungkook je můj syn. Proto si není s Jinem až tak podobný. Snažil jsem se ho už několikrát zbavit, ale Jisoo mi v tom bránila. A ona je člověk pro kterého bych udělal vše. A tím se dostáváme k té poslední věci za kterou Jungkook může. Ona ode mě utekla kvůli němu." řekl. ,,Takže myslím, že když mu vezmu tebe zničí ho to dost." usmál se a šel ke mě s tím provazem a ve druhé ruce držel zbraň.

,,Za to všechno si ale můžeš sám!" vykřikl jsem. ,,Ne, za to může on." řekl a po tom jsem cítil už jen bolest hlavy. 

___

Už se pomalu blížíme ke konci a už jsem se rozhodla jestli to skončí špatně nebo dobře :))) Ale neřeknu :))) 

Už tu knížku chci dokončit tak se budu snažit něco vydat každý den.

Jo jedna nejmenovaná čtenářka mě donutila to vydat dneska....