Výlet do Volterry

Karetní mistr?

Z pohledu Demetriho:

Celou noc jsem ji sledoval. Je tak nádherná, ale stop, co to tady říkám.

Když se vzbudila, říkala něco o měkké posteli.

Pak se na mě podívala a začala mluvit.

,,Umm...Kde to jsem" zeptala se.

,,Jsi v Palazzo dei Priori" odpověděl jsem.

,,Jsem Demetri a ty?"

,,Valyria"

Hmm takže Krásná Lyra. Propána na co sakra myslím.

Popřál jsem jí dobré ráno a odešel.

Dnes měla garda volno. Takže jsem byl chvilku v zahradách.

Pak mě povolal Aro do Velké síně.

Když jsem tam stál vedle Felixe, objevila se tam Jane s Lyrou.

Aro jí něco povídal, ale moc jsem to nevnímal.

Pak jsem ale zaslechnul jestli by vyzkoušela svůj dar.

Jane se na ni podívala a řekla bolest, ale nic se nestalo.

Místo toho Jane vykřikla a spadla na zem. Poté Lyra zamrkala a Jane se uklidnila.

Alec jí alespoň pomohl vstát.

Pak na ni zkoušel svůj dar on.

Když se chtěla té mlhy dotknout, jakoby uhla.

Pozoruhodné, určitě ji bude chtít Aro do  gardy.

No a pak jsem zaslechl zda by Lyra nechtěla do gardy. Co jsem říkal že?

Ona to přijmula.

Takže s námi bude chodit na mise. No sakra to bude těžké se ovládnout a neskočit jí po krku.

Potom odešla ze sálu společně s Jane.

Večer jsme s Alecem hledali Jane.

Našli jsme ji u Lyry.

Hrály tam karty. Najednou se nás zeptaly, jestli nejdeme hrát taky. Kývli jsme a Lyra začala rozdávat.

Sakra už asi po dvacáté vyhrála. Jak to dělá.

Rudnul jsem vzteky společně s Alecem. Ona je fakt karetní mistr.

Zachvilku Jane odešla, protože si ji žádal  Aro.

Zůstali jsme tam jen my tři.

Když už zase vyhrála, nevydrželi jsme to a když jsme ji nemohli zabít, začali jsme ji lechtat.

Křičela po nás ať přestaneme ale my nepřestali, a tak nás přišpendlila ke stropu.

Když nás dala dolů, slíbili jsme ji, že už to neuděláme.

Potom jsme s Alecem odešli na "večeři".

Když jsme se najedli, šel jsem do pokoje k Lyře. Snažila se spát, tak jsem se schoval do rohu. Ona si toho nejspíš všimla a šla rozsvítit lampičku.

Když mě uviděla, řekla:

,,Baví tě sledovat mě v noci?"

,,Já tě přece musím chránit" odpověděl jsem

,,No a to se mi může něco stát v noci?"

,,To bys něvěřila, kolik se tady toho v noci stane"

Najednou se mě zeptala:

,,No počkej Demetri, ty tady jsi celou noc a pozoruješ mě?"

Zvedla obočí a koukla na mě.

,,No musím, když tě chci ochránit"řekl jsem

,,To jsem tak moc krásná?"

V tu chvíli jsem ztuhl.

Pak se hned rozesmála. Byla tak moc krásná, že jsem se začal smát také.

Poté se podívala na svoje "pyžamko", spíše skoro průhlednou košilku.

Hned se podívala na mě, sjel jsem ji pohledem.

Sakra, proč mi to dělá.

Radši jsem se nevyjadřoval.

Pak mi řekla že už jde spát.

,,Tak si tu sedni a koukej na mě až do rána jo?"

Ta situace mi přišla tak vtipná, že jsem se hlasitě rozesmál.

Když jsem se přestal smát, dala mi do ruky nějakou knihu, asi její oblíbenou.

Řekla mi že ji mám číst, prý při ní rychle usne.

Během pěti minut spala.

Usadil jsem se do pohodlného křesla a díval se na ni až do rána. Měla pravdu!

AHOH VŠICHNI, NEVÍM CO TADY PSÁT TAKŽE ČAU !😂😂