Výlet do Volterry

Náhlé oznámení

Když jsem se ráno vzbudila,seděla u mě Jane.

,,Ahoj Lyro,donesla jsem ti v noci oblečení, tak se převleč, neboť nás volá Aro."

Když jsem se převlékla, čekala na mě Jane.

Vyšly jsme z pokoje. Pak se k nám přidali Alec, Demetri a Felix.

Přišli jsme do sálu v jedné řadě.

Aro nám dal misi.

Máme na východě zkontrolovat novorozené.

Jsou moc na očích, nechávají za sebou mrtvoly a svědky.

Náš úkol je, zničit všechny.

Když už tedy vycházíme, Demetri chytne stopu. Alec mě bere do náruče a vydáme se k cíli.

Chvíli je jen pozorujeme a pak se vyrhneme do akce.

Jeden se na mě snaží zaútočit.

Použiji svůj dar a odhodím ho.

Pak to udělám ještě 10 krát, a když jsou všichni zničeni, odcházíme.

Tentokrát mě bere do náruče Demetri. Když mě zvedne, ucítím ten chlad. U něj v náručí je mi celkem příjemně.

Když dojdeme do Volterry, díky bohu, Demetri mě pouští.

Nee! Proč u něj nemůžu být ještě chvilku.

Rozejdu se do svého pokoje, po chvíli mi přinese Bianca oběd.

Když ho sním, vydávám se do zahrad.

Tentokrát sama.

Jane nemá čas, Alec něco vyřizuje, Felix mě nemá moc rád a Demetri?

Toho jsem neviděla.

Zrovna když jsem vešla do zahrady, byl tam on.

Hned se ke mně vydal.

,,Ahoj Nino!"

Počkat jak mi to právě řekl?Nino?

Takhle mi nikdo neříká.A jak to zjistil?

,,Demetri jaktože znáš mé druhé jméno,když jsem ti ho neřekla?"

,,Nevím jestli jsi to zaregistrovala ale v noci mluvíš ze spaní.Když jsi dnes v noci spala a já byl u tebe, opakovala jsi tam že se jmenuješ Valyria Nina Olsen.Takže mi došlo že tvé druhé jméno bude asi Nina"Dopověděl.

,,Ahaaaa"

,,Ale jestli tě to nějak urazilo, tak se omlouvám"

,,Né to je dobré, neurazil jsi mě. Jenom mě to překvapilo, protože mi nikdo takto neříká" Odpověděla jsem mu.

V tu chvíli jsem si ale vzpomněla na svou rodinu, kterou jsem tam nechala.

Musí mít hrozný strach. Ale teď začala moje nová část života.

A tahle se mi líbí víc, než tam ta předtím.

Přijdu si volná jako pták, který létá po obloze.

Ale přiznám se, trochu se bojím té přeměny.

Doufám že to bude mít víc pozitiv než negativ.

Když už by mě chtěli proměnit, chci aby mě proměnil Demetri.

Kdybych totiž umřela, tak poslední co uvidím, bude jeho nádherná tvář.

Později:

Spolu s Demetrim jsem se procházela po zahradách.

Ukazoval mi, kde co je.

Pak přišel Alec s tím, že nás Aro volá.

No, když jsem přišla do síně společně s Demetrim, Aro se na nás zajímavě podíval.

Pak promluvil na mě:

,,Valyrie chtěl bych se tě na něco zeptat"

,,Ano?"

,,Máme trochu problém s tím že jsi člověk. Caius si myslí, že nás můžeš ohrozit. Musím se tě tedy zeptat"

,,Podstoupila bys dobrovolně přeměnu v upíra?"

Tak tohle jsem vážně nečekala.

Tak brzy?

,,Musím si to promyslet, mohli bychom s tím počkat do zítra?" zeptala jsem se.

,,Ale jistě drahá" odvětil mi.

Poté jsem odešla do svého pokoje.

Přišel za mnou Demetri, ptal se jak se cítím.

,,Nevím, nejsem si úplně jistá zda to chci, bojím se totiž, že při té proměně umřu a ty víš jak to myslím"

Demetri tam seděl a díval se mi do očí.

,,Neboj se, přijde mi to trochu jako vysvobození. Poté už se nemusíš bát, že onemocníš nebo něco, co může pouhého člověka zabít.

No tohle!

Vůbec mi to vlastně nedošlo.

Nesmrtelnost!

,,Já se ale trochu obávám, že nedokážu zabít člověka, abych se mohla uživit.A pít zvířecí krev se mi fakt moc nechce"

,,To zvládneš, není se čeho bát. Já to beru tak, že by pak stejně umřel takže mu prokazuji laskavost" Odvětil mi.

,,Můžu se tě na něco zeptat Demetri?"

,,Ano můžeš se zeptat"

,,Kdo mě vlastně promění?"

,,No to nevím, asi je to na tobě"řekl.

,,No tak když to bude na mně, asi si zvolíme tebe"

Vypadal překvapeně.

,,No dobrá, když budeš chtít"

Byla jsem ráda, že mě neposlal někam.

Celý večer jsme se spolu bavili.

Pak jsem šla spát.

Když jsem usínala, Demetri mě chytil za ruku se slovy:

,,Neboj se, bude to dobré"

Zahřálo mě to u srdce.

Má o mě starost.

Potom jsem už konečně usnula.