Výlet do Volterry

Nečekané zmizení

Carlisle s Esme se vydali po světě hledat svědky. Avšak jsme nečekali že zmizí i Alice s Damonem. Nechali tu jen vzkaz. Když napadne sníh, Volturiovi přijdou.

S Edwardem, Bellou, Jacobem a Renesmé jsme jeli na sever za příbuznými.

Když jsme tam přijeli, Renesmé se zeptala, jestli ji budou mít rádi.

,,Jistě že ano, ale musí ti porozumět" řekla Bella

,,Maminka má pravdu, musíš jim ukázat jaká doopravdy jsi" řekla jsem

Vystoupila jsem z auta a šla si promluvit s nimi.

,,Vítej, Valyrie Volturi" řekla Kate

,,Zdravím"

,,Co vás sem přivádí?"

,,Vy víte co" řekla jsem

,,Omlouváme se za Irinu, měla se jít omluvit"

,,Chceme si o něčem promluvit" řekl Edward a otočil se na Jacoba, Bellu a malou.

Okamžitě se všichni lekli.

,,Co jste to provedli"

,,Není to, za co ji máte" řekl Ed

,,Tohle je zločin" zařvala Tanya a začala na nás útočit.

Pak se přidala i Kate, ale to přišla i Bella, protože Kate má dar, kterým dokáže vysílat elektrické proudy. Jakmile totiž zasáhla Eda, svalil se na zem.

Bella je obě odhodila na zem.

,,Dost vy dvě"

,,V těle ji koluje lidská krev. To teplo cítíte"

,,Já ho cítím" řekla Carmen

Jacob přišel s Renesmé blíže.

Renesmé použila na Tanyu svůj dar.

,,Je to tak, není nesmrtelná" řekla Tanya

Kate ji samozřejmě uvěřila.

A tak jsme se snažili přesvědčit co nejvíce příbuzných/známých.

Už se pomalu blížil ten den. V domě jsme měli přes dvacet upírů. Všichni nám slíbili, že tu nebudou lovit.

Bohužel většina z nich chtěla bojovat. Je to vlastně jediná možnost, pokud nás nebudou chtít vyslyšet.

Je poslední večer před bitvou. Sedíme u ohně a povídáme historky z válek, které jsme prožili. Opravdu jsou to zajímavé příběhy. Seděla jsem vedle Jaspera.

Najednou mě vzal za ruku a odvedl do lesa. Uviděla jsem nádhernou mýtinku plnou kvítí.

,,Je to nádherné"

,,Tak jako ty" řekl mi

Pomalu se ke mně otočil a začal se přibližovat k mým rtům. Jemně se dotkl mých rtů. Rozletěli se mi motýli v břiše. Byla to taková nádhera. Takhle jsem se necítila ani s Demetrim.

Přitáhl si mě blíže. Chytila jsem ho za ramena a ještě více se na něho natiskla. Jako první jsem přestala.

,,Slib mi, že pokud mě vezmou sebou, nebudeš mě hledat"

,,To nemůžu nikdy slíbit"

,,Proč?"

,,Protože tě miluju"

Tak tohle mě zaskočilo. On mě miluje.

,,A miluješ ty mě?"

,,Ehh, to není tak jednoduché"

,,Miluju tebe, ale zároveň Demetriho"

,,Myslíš toho od Volturiů?"

,,Ano"

,,Aha"

,,Ale myslím, že tebe miluji více"

On se na mě usmál.

,,Tak to jsem potěšen madam"

Já se zasmála a dala mu pusu. On polibek prodloužil.

Když jsme se konečně dostali od sebe, šli jsme zase za ostatními.

Ahojky, tohle je fakt moc krátká část, ale chtěla jsem udělat čast před bojem. Doufám že jste si užili tuhle kapitolku.