Já a koně

Hodina dějepisu

Dnes se vůbec nemůžu soustředit. Sedím ve škole a marně se snažím poslouchat výklad učitelky. "Alexo, posloucháš mě vůbec ??" Nějak mi dojde že učitelka mluví na mě. Neochotně se na ní podívám. Určitě jsem celá červená. Vždycky zrudnu když o něco jde, no vlastně i když o nic nejde. "Mohla bys mi prosím zopakovat poslední větu ?" Rozhlédnu se po třídě, ale všichni moji spolužáci zarytě mlčí. "Omlouvám se." Odpovím učitelce. "Byla bych velice ráda kdybys mě poslouchala." Řekne mi přísně a dál se věnuje svému výkladu o druhé světové válce. Zrovna máme dějepis. Normálně mě docela baví, ale teď. Už je konečně pátek a já v sobotu jedu své první parkurové závody. Jsou to vlastně moje první závody vůbec. Je mi patnáct a už jezdím bezmála sedm let. Vlastního koně nemám. Mamka říká, že na něj nemáme peníze. Ale já si myslím, že peníze by i byly ale mamka o mě má moc velký strach. No a navíc si určitě myslí že bych nebyla doma už vůbec. Jezdím na školním koni Bonusovi. Je to osmi letý valach plemene holandský teplokrevník. Mám ho ze všech koní na světě nejradši. Učitelka se na mě zase podívá a já se jí radši začnu věnovat.

Omlouvám se za gramatické chyby :) je to můj první příběh tak buďte prosím shovívavý ;) snad se vám začátek líbil :)