The right Gryffindor |HP FF|

VII. Kapitola - Zmijozelská pýcha, jeden krok do hrobu

Byl překvapený, když Severus po oznámení jména toho muže zalapal po dechu a začal se na něj, skoro jako zamilovaná školačka, neustálé vyptávat. Harry zadržoval smích, když to profesorovi oznámil a ten skoro obranně řekl, že tento muž je světoznámý lektvarista, jenž se před pár lety objevil v Británii a poté začal zveřejňovat zázračné lektvary. Svým způsobem mu Severus řekl, že ho obdivuje a vždy ho chtěl poznat - no, zmínit se zřejmě před lektvaristou, že se zdál být muž magicky slabý jako moták, by mohlo být jeho osudovou chybou.
Následující hodinu mu vyjmenovával veškeré lektvary jenž vymyslel nebo vylepšil, zásluhy veškerého druhu a na konci měl pocit, že jestli ještě jednou někdo řekne jméno Sullen Morrilev, tak toho člověka osobně prokleje..

„Harry, chlapče můj!" zaslechl za sebou známý hlas ředitele Bradavic.
Povzdechl si a zastavil se, před tím mužem totiž nelze utéct ani se ztratit v nějaké chodbě, nejspíš by ho do deseti minut opět našel a musel by to absolvovat tak či onak.
„Albusi, už nejsem chlapec. Je mi dvacet osm!" odpověděl stejně jako vždy, když ho ředitele takto oslovil. Ten ho s úsměvem poklepal po vrchu hlavy, zahákl se do jeho rámě, jenž nabídl.

„Nech starci trochu té iluze, že čas neplyne tak rychle a ty jsi pořád tím mladým Nebelvírem, před kterým čeká cesta životem a já tě mohu doprovázet." Bez dalších slov šli až k nemocničnímu lůžku, Harry trochu skepticky sledoval Brumbála, jak vchází a přátelsky začíná rozhovor s panem Morrilevem. Ten kouzelník byl.. divný. Nikdy neodsuzoval kouzelníky ani mudly podle toho, jak vypadali či jaké měli magické jádro, ale tento muž z nějakého důvodu mu svým způsobem vadil. Měl pocit, jako by skrýval svou vlastní osobnost a popíral něco důležitého. Což ono to mohl být i předsudek kvůli svázanému jádru, protože omezovat magii je dle něj nejhorší zločin. Jen vražda je horší.

Miloval magii. Způsob, jakým se vlnila ve vzduchu, vyzařovala z každé strany v Bradavicích, jak chránila svého majitele a nebo léčitela.. nedokázal popsat slovy, jak se cítil, když ji používal.
V dětství to necítil, ignoroval tah magie kolem něj, víření v jeho jádře a krvi.
Jenže teď.. vše to viděl a cítil.

„Pane Morrilev, musím se Vás zeptat na jednu věc, jenž mě trápí," přerušil jistě zajímavý rozhovor mezi dvěma muži, ředitel trochu vyčítavě na něj hleděl.
„Jen se ptejte, pane Pottere." Harry si byl jistý, že v těch stříbrných očích zahlédl záblesk něčeho temného, jenž ztmavil zorničky o odstín.
„Proč máte zablokovanou magii z části? Nemohu si vysvětlit, proč by to někdo dělal a zůstal v magickém světě i poté.." ušklíbl se, když viděl překvapení na obou mužích.
„Nejspíš Vám dlužím vysvětlení, když jste mě zachránil.." zamumlal Morrilev, ale Harry se ohledně tohoto cítil jinak. Nemohl a nechtěl využívat svého postavení lékokouzelníka, proto ho přerušil.
„Nic mi nedlužíte, je to má práce, a to vy jste se postavil do cesty kletbě, která patřila mně, já jsem Váš dlužník.." Pokynul Brumbálovi, aby odešel, jelikož toto zavánělo životním dluhem, což byla velmi osobní věc a sdílení takové věci je vzácné.
Ředitel bez námitek odešel, Harry cítil jak se kolem nich obepínají kouzla soukromí.

Morrilev se zdál být uvolněnější, když Brumbál odešel a on mu to nemohl vyčítat. V ředitelovo přítomnosti se málokdo cítí dobře po delší době, jen málo kdo vydrží jeho neustálé přátelské úsměvy a jiskření v očích, jenž prozradilo pokaždé jeho nadšení.
Chvíli bylo ticho, zdálo se, že kouzelník sbírá odvahu k následujícími rozhovoru.
„Mí.. přátelé na mě uvrhli prokletí, jenž mi svázalo magii a vyhostili mě z jejich života. Vyčítal jsem jim jejich rozhodnutí, ale teď pro jejich rozhodnutí mám pochopení, mé chování bylo.. neodpustitelné. To se však stalo před mnoha lety.." oči se na chvíli zakalily, jak vzpomínal na událost, jenž ho zřejmě odsoudila k částečnému životu bez magie. Nevěříčně sledoval muže, který klidně popisoval něco, co by Harry nikdy neodpustil nikomu a přitom se zdálo, že na ně stejně vzpomíná s jistou náklonností ne-li láskou.