[Draco Malfoy] Myslel jsem, že mě už nic nepřekvapí...

~ 3 ~

Draco POV-
Ta holka šla směrem k hřišti. Vešla do lesa a já jí trošku neslušně pronásledoval, ale chtěl jsem zjistit, kdo to je... Když jsem za ní vlezl do lesa, ona trošku zrychlila krok. Nestíhal jsem jí, a když jsem se jen podíval za sebe a otočil zpátky, už tam nebyla. Bylo to divné, teď jsem jí viděl a ona zmizí.
Najednou se něčí ruka dotkla mého ramene. S leknutím jsem zařval a otočil se. ,,Draco to jsem já." Byla to Terry, která se mi začala smát. ,,Terry co tady děláš? Někdo tě uvidí a bude z toho problém." Rychle jsem jí odváděl pryč, protože jsme byli téměř vedle naší Bradavické školy. ,,Tak tady ty chodíš na školu? Hmm co to je vůbec za místo?" Terry se otočila zpátky na hrad a já jsem se jí snažil rychle odvést co nejdál. ,,Tohle je- soukromá škola." Podíval jsem se na ní důvěrným pohledem. ,,Jo tak soukromá škola." Terry se na mě podívala a v jejich očích jsem viděl, jak se vevnitř směje. Snažil jsem se to nějak ignorovat.
,,Dneska tě vezmu na moje tajné místo, kam si chodím pročistit hlavu, hlavně když mě- seřve otec..." Terry se na mě podívala lítostným pohledem a pohladila mě po tváři. Došli jsme k velkému stromu, který měl hodně rozvětvenou korunu.
Vylezli jsme nahoru a sedli jsme si do koruny stromu. Terry se mi chvíli jen dívala do očí a já jsem cítil, jak je moje tělo zase prolité teplem  jako včera. Je mi s ní tak příjemně. Jsem rád, že jsem si našel nějakou pravou kamarádku aspoň v mudlovském světě... Koukal jsem se na Terry s mojim roztomilým flirtujícím úsměvem a kousl jsem se do rtu. ,,Co je?" Terry trošku zčervenala a koukla se dolů. Šel jsem k ní blíže a zvedl jsem její hlavu. Mám to udělat? Ne dneska ještě ne. Ale- co když už nebudu mít jinou šanci? Pomalu jsem se přibližoval svým obličejem k jejímu a cítil jsem její rty kousek od těch mých.
,,Hej Draco. Hledám tě celý den!" Přišla Pansy a vyrušila nás. Pansy zrovna teď?! Skoro mi to vyšlo! Proboha já jí tak nesnáším! ,,Pansy? Co chceš?!" Byl jsem naštvaný jak nikdy. ,,Přece-" Najednou Pansy zahlédla Terry. ,,Ale alee. Takže ty jsi ta Terry, o které mi říkal Blaise? Ta Terry, která se mi snaží přebrat Draca?" Terry se podívala nenávistně na Pansy a pak tenhle pohled darovala i mě. ,,Pansy vypadni odsud." Jen se na mě podívala, pousmála se a zvedla jedno obočí. ,,Hned!" Pansy převrátila oči, otočila se a odešla. ,,Paktovat se s mudly." Naposledy potichu zasupěla a opustila místo.
,,Mudly? Ona mě nazvala mudlou? To si snad dělá srandu ne?!" Terry jen sledovala odcházející Pansy. ,,Počkej, ty víš kdo jsou- ty víš kdo jsou mudlové?" Vytřeštil jsem na Terry oči. Nevěřil jsem svým uším. Jak o tom ví? ,,No, to sis myslel že nic nevím o mudlech? Myslíš si že o tom nevím? Já vím kdo jsi, Draco. Vím to." Celým tělem mi projel mráz a celý jsem ztuhnul. ,,Jak jako- jak jako že víš kdo jsem? Jak to- jak to myslíš?" Trošku jsem se zakoktával, protože mě to hodně zarazilo. Terry se na mě jen koukla, naklonila hlavu, usmála se a lehce se dotkla mojí ruky. ,,Jak dlouho už to víš?" Zeptal jsem se jí, když nic neříkala. ,,Od té doby, co jsem slyšela tvoje jméno." Vůbec to nechápu. Prozradil jsem existenci našeho světa a ani nevím jak! Jenom jsem tam seděl a koukal do země. ,,Draco. Jsi v pohodě?..." Terry mi dala ruku na rameno. Nic jsem neřekl, měl jsem strach...
Terry mi zvedla hlavu a její reakci jsem fakt nečekal. Dala mi ruku na tvář a pomalu se ke mě přibližovala. Věděl jsem, že tohle je ta pravá chvíle. Nemůžu už na nic čekat. Chytil jsem jí za hlavou a přiblížil jsem si jí ještě blíž. Cítil jsem, jak se naše rty pomalu dotýkají a zapadají do sebe. Byl to nepopsatelný pocit. Cítil jsem se jako ve snu. V tom nejkrásnějším snu, který jsem kdy měl. Nejlepší na tom bylo, že to nebyl sen, ale realita. Byl to ten nejlepší pocit, který jsem kdy zažil. Nevěřím, že jsem se do mě taky zamilovala. Teda aspoň doufám. Ještě dlouho jsme seděli v koruně stromu a mazlili jsme se jako zamilovaný pár.
,,Už se začíná stmívat. Myslím že už radši půjdu." Terry se zvedala, ale já jsem jí chytil za ruku a přitáhl k sobě. Chytil jsem jí za tvář a znovu políbil. Znovu, ale opravdu dlouze. Cítil jsem, jak se na jejích rtech tvoří úsměv. Slezli jsme ze stromu a pevně jsme se obejmuli. ,,Doprovodím tě." Nabídl jsem se. ,,Ne, dnes půjdu sama. Zvládnu to." Usmála se na mě a odešla.
Když jsem byl zpátky v hradu a měl jsem namířeno do svého pokoje, zase jsem v dálce viděl tu holku s kapucí. ,,Hej! Počkej!"  Ona se otočila a rozběhla se směrem na Nebelvírskou kolej. Rozběhl jsem se za ní, ale pak jsem viděl jen záblesk bílozlatého světla a už tam zase nebyla. Prostě zmizela. Viděl jsem, že to je marné a vrátil jsem se zpátky na svou cestu do pokoje.
Když jsem se natáhl na postel a zavřel oči, hned jsem před sebou viděl Terry. Vážně se do někoho dokážu zamilovat za jeden den? To přece nejde... Nebo jo? Já nevím... Je ve mě tolik smíšených pocitů, ale přitom tak krásných. Chtěl bych ji mít hned teď vedle sebe... Tak moc jí miluju. Ale počkat. Vždyť jsem Malfoy. Ten se nemůže jen tak za jeden den zamilovat a ještě k tomu do mudlovské holky. To přece nejde! Doprdele Draco co se to s tebou děje... Vzpamatuj se a to hned!
Převlékl jsem se, zhasnul světlo a upadl do spánku.
Vzbudil jsem se až ráno. Pomalu jsem otevřel oči a zaskočilo mě, když jsem viděl dveře do mého pokoje pootevřené. Přitom jsem věděl, že jsem ty dveře určitě zavíral. Sice jsem byl unavený, ale pořád jsem byl při smyslech na to, abych si uvědomil, že zavírám dveře.
Rychle jsem vstal, abych prohlédl celý pokoj, ale nenašel jsem nic ani nikoho.
Ale proč by mi někdo lezl do pokoje, ještě k tomu v noci?