[Draco Malfoy] Myslel jsem, že mě už nic nepřekvapí...

~ 9 ~

Draco POV-
A je to tady. Konečně jsou prázdniny, ty na které jsem se tak dlouho těšil. Budou to ty nejlepší, o tom nepochybuju.
,,Terry, běž se sbalit, za chvíli odcházíme." Vyvedl jsem Terry z Velké síně a nasměroval jí do jejího pokoje. ,,Dobře dobře, vždyť už jdu." Smála se, když jsem jí tlačil do zad, aby zrychlila. Nemůžu se dočkat, až jí seznámím s celou rodinou. Po cestě na pokoj jsme potkali i Snapea, který už byl připravený na cestu.
Když jsme přišli všichni tři k Terry na pokoj, pomohli jsme jí sbalit všechny věci.
,,Jop, to už je asi všechno jak se tak koukám." Terry se na nás podívala, dala si ruce v bok a oddechla si. ,,Bude mi to tu chybět..." Začala jí stékat slza po tváři. Obejmul jsem jí a Snape se na nás jen koukal a převracel očima. ,,Neboj, vždyť se tu po prázdninách zase vrátíme." Uklidňoval jsem jí.
Filch nám pomohl všechny kufry snést dolů, pak už jsme se jen se všemi rozloučili a opustili pozemek školy. Cesta byla dlouhá a táhla se, ale když jsme konečně přišli před náš dům, Terry spadla brada údivem. ,,Páni! Ty si tu žiješ jak princ na zámku!" Jen jsem se na ní pousmál. ,,Vždyť jsem ti říkal, že budeš překvapená."
Pak už jen zpoza dveří vyšla má matka - Narcissa. Pomalu se rozběhla k Terry a pevně jí obejmula. ,,Konečně tě poznávám zlatíčko! Tak moc jsem se na tebe těšila!" Já jsem tam jen tak stál a ironicky se usmíval. Má matka od Terry kousek odstoupila a podala jí ruku. ,,Narcissa, těší mě. Klidně mi můžeš říkat Nasci." Terry se na ní mile usmála a podala jí ruku na oplátku. ,,Taky mě těší, Narci. Já jsem Terry." Znova se obejmuly a takhle by to pokračovalo dál další hodinu, kdybych nezasáhl. ,,Tak pojď, provedu tě vevnitř." Chytil jsem Terry za ruku a táhnul jí dovnitř.
Ještě než jsme vešli dovnitř, ve dveřích se objevil otec, který celou rodinu Lestrangeových moc nemusí. Když jsem ho viděl, celým tělem mi projel mráz. ,,Ale ale. Slečna Lestrangeová."
Projel si jí pohledem odshora dolů a na Terry jsem poznal, že má trochu strach. Kdo by taky neměl že jo... Trhnutím ji podal ruku. ,,Lucius Malfoy, těší mě." Terry se trochu lekla, ale rychle se vzpamatovala a podala mu tu svou. ,,Terry, taky mě těší." Usmála se, ale šlo poznat, že to je nucený úsměv. Radši jsem jí rychle vzal dovnitř. Otec se za námi jen otočil a prohlížel si nás.
Provedl jsem jí celým naším sídlem a Terry ani  nemluvila úžasem. ,,Páni. To je- úžasný!" Jen jsem se na ní usmál a koukl dolů. Pak jsem si ale vzpomněl na jedno místo, které ještě neviděla. To nejdůležitější. ,,Pojď, ještě něco! Z toho tě bude přecházet zrak!" Chytil jsem Terry za ruku a společně jsme běželi přes zahradu. Doběhli jsme na kopec pod rozkvetlou jabloň. Zrovna zapadalo slunce a my jsme viděli do celého údolí. Sedli jsme si a Terry si položila hlavu na moje rameno. Obejmul jsem jí a společně jsme sledovali zapadající slunce a srnky v údolí, které se sem přišly napást. ,,Je mi tu s tebou krásně." Řekla a zachumlala se do mé náruče. ,,Miluju tě." Podíval jsem se jí hluboko do očí aby věděla, že to myslím vážně. Její tváře lehce zčervenaly. ,,Já tebe taky Draco." Usmála se a pohladila mě po tváři. Nastalo ticho. Přišla ta chvíle. Chytil jsem Terry za zátylek s přitáhl si jí k sobě blíž. Cítil jsem, jak si položila ruku na mou tvář a přibližovala se. Za chvíli už byly naše rty zase propojené. Byl to nepopsatelný pocit a nezapomenutelný zážitek.
Už se stmívalo, tak jsme se vrátili zpátky za ostatníma. Zrovna byla večeře, takže jsme přišli tak akorát včas. Jídlo bylo vynikající jako vždycky. Poté se muselo nějak vyřešit spaní. Pokojů pro hosty máme opravdu hodně, ale Terry tam nechtěla být sama. Tak jsem jí vzal k sobě do pokoje, kde je sice jenom jedna postel, ale je opravdu velká. ,,Ty máš jen jednu postel?" Terry se na mě podívala a malinko se pousmála. ,,Děláš, jako by ti to po té době vadilo." Usmál jsem se a lehl si na jednu stranu postele. ,,To tam budeš jen tak stát a koukat na mě?" Terry se bez váhání rozešla k mojí posteli a skočila vedle mě. Dlouho jsme se jen koukali z očí do očí. ,,Jsi krásná." Usmál jsem se na ní a dal jsem jí vlasy za ucho. Terry se začervenala, ale stále mi koukala hluboko do očí.
Po chvíli jsem jí pevně objal a oba jsme tvrdě usnuli. Ráno nás probudilo až klepání na dveře. ,,Dále!" Zakřičel jsem přes celý pokoj. ,,Dobré ráno hrdličky." Má matka vešla do pokoje a sladce se usmála. Terry jí úsměv oplatila, já taky ale nuceně. ,,Vstávat. Za chvíli je snídaně." Zase se sladce usmála a opustila můj pokoj. S Terry jsme se šli umýt a převléknout. Poté jsme sešli dolů do jídelny, kde už všichni na nás čekali. ,,Dobré ráno." Terry pozdravila a všichni se jen usmáli. Kromě mého otce, protože ten viděl jak se držíme za ruce a smích ho přešel.
Po snídani jsme šli všichni společně prozkoumat okolí. Takhle se to opakovalo každý den. S Terry jsme byli každý večer pod rozkvetlou jabloní a sledovali prosluněné údolí.

Doufám, že se vám příběh líbil. Psala jsem ho poměrně dlouho a dala jsem si záležet.😋
Do komentářů mi prosím dejte vědět, jestli se vám příběh líbil nebo nelíbil. Budu moc ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu. Klidně mi napište, co bych měla do příště vylepšit A JESTLI CHCETE DRUHÝ DÍL!!!!! ⭐️💬❤️