𝙺𝚊𝚖𝚊𝚛𝚊́𝚍 𝚖𝚊𝚏𝚒𝚊́𝚗

|22|

Liam pov:
"Kde jsi vůbec byl celé ty roky?" Zeptal jsem se Jackoba, který se po mé otázce nepříjemně ošil. Jeho chování bylo celé nějaké divné, ale i tak jsem se na něj těšil a jsem rád, že jsem ho mohl zas po tak dlouhé době vidět.

"Byl jsem.. v Siettlu." Odpoví stroze.

"Wow, co v Siettlu?" Zeptal se Niall, který se do teď cpal  čokoládovými sušenkami, a už si do pusy strkal další.

"Byl jsem na dovolený samozdřejmě." Přesvědčivě se usmál, ale já mu stejně něco nevěřil. Znal jsem ho moc dobře na to, abych mohl jasně říct, že nám v něčem lže a já to zjistím. Pak si s ním promluvím. Jsem totiž Sherlock Liam.

"Tak dlouho?" Zřejmě jsem nebyl jediný, kterému na tom něco nesedělo. Jen přikývl.
Docela by mě zajmalo, kde je Ginger. Řekl jsem jí přezdívkou schválně, protože si myslím, že Jackob ví kdo ona je. A já bych nedal, kdyby mi jí někdo vzal, i když on by to podle mě neudělal. Bezpečí je bezpečí.
A taky by mě ještě zajmalo, kde je Zayn.

My o vlku a vlk..

Zayn přešel k Jackobovi, vytáhl ho za lem trička do stoje a pěstí ho doslova fláknul do tváře. Vypadalo to bolestivě a taky to muselo být. Zayn totiž chodí na box.

"Co to děláš Zayne." Vystřelil jsem ihned ze sedačky, abych toho debila mohl zastavit. Co jako dělá? Co to do něj vjelo? Je normální?

"Je to Jackob!" Křikl na ně jakoby to bylo jasné. No jedno jasné bylo, Jackob to rozhodně byl, ale to je důvod proč ho mlátí? Protože se jmenuje Jackob?

"Já vím, že se jmenuje Jackob." Protočil jsem oči nad jeho dětinským chováním, ale když mu zase jednu vrazil chytl jsem jeho ruce a Harry mi pomohl.

"Ale on je Jackob! Ten Jackob." On je ten Jackob. Konečně mi to došlo a když jsem si všiml uplakané tváře Ginger, která celou tu dobu stála ve dveřích, mé uvážení se potvrdilo.
Takže to nebyl žádný Siettl. On byl ve vězení. On byl ve vězení kvůli tomu, co dělal Ginger. On byl ten, který jí způsobil všechnu tu bolest a on byl ten který jí tolik změnil. On byl kurva můj bratranec. On byl zasranej bastard.

Bez rozmýšlení jsem Zayna odhodil někam stranou a vrhl se na toho čůráka sám.
Ani nevím kdy mě od něj kluci odtáhli, protože chuť ho zabít ve mě jen rostla.

"Jak jsi to mohl udělat ty čůráku?! Jak jsi mohl ublížit Ginger?!" V jeho tváři se objeví dost znatelný posměšek. Utře si krev z nosu, která mu tam zrovna stékala. Neměl to být do prdele jen nos! Měl být už dávno pod kytičkama!
Podíval se směrem ke dveřím, kde se v Niallovo objetí krčila uplakaná Ginger a jeho úšklebek se zdvojnásobil. Byl blázen. Ne pardon, on je blázen.

"Já věděl, že mi někoho připomínáš Pomněnko. Kdo by řekl, že z tebe vyroste tak krásná tvářička, ale ty blonďatý vlasy ti slušely mnohem víc, víš? A v tom spodním prádle u mých nohou si vypadala ještě víc sexy." Mlaskne si. Ten čůrák..
Vytrhl jsem se těm dvoum, kteří mě tak kokotsky drželi a znova mu dal přes hubu. Takhle o mojí Ginger mluvit nebude, sráč.

"Nejradši bych ti ustřelil hlavu ty debile, ale jelikož, jsi kurva bohužel můj bratranec, tak nemůžu. Takže ti přikazuju, aby ses hned teď sbalil a vypadl někam, kde tě už po zbytek svého života nebudu muset vidět." Jak lehké by bylo vzít pistol, namířit mu jí ke spánku a stisknout spoušť? Bylo by to až moc jednoduché. A kvůli té jednoduchosti bych to udělal, klidně milionkrát.

Vážně se nakonec uráčí vstát, vezme si jen svojí koženou bundu a vypadne. Kufry má v autě.. a já ho tady chtěl nechat ještě přespat. Haha jak moc naivní jsem? Když prochází kolem Ginger, rychle se nahne k jejímu uchu a já se znatelně napnu. Něco jí pošeptá, zatím co ona tam sedí jak přikovaná.
Jakmile se za ním konečně zabouchnou dveře první kdo prolomí ticho, je Ginger pláč. Přejdu k ní a pevně jí obejmu.

"To bude dobrý, už je pryč, Hm?" Šeptnu jí do ucha a ona jen přikývne. Byl to dlouhý den pro nás pro všechny a to naznačuje i to, že mi její hlava spadne na rameno a v polospánku ještě něco zamumlá.

Rozhodnu se jí odnést do svého pokoje, aby se mohla pořádně vyspat a klukům řeknu, ať si dělají co chtějí. Mám, ale pocit, že i oni byly z toho všeho unavení.

Položil jsem Ginger opatrně do postele než jsem přes ní přehodil deku. Bylo mi líto, že jsem do jejího života zase na nějaký ten hloupý okamžik, přivedl člověka jako je Jackob. Člověka z její minulosti. Bylo hloupé říkat pořád dokola, ten který jí tolik ublížil. Ano byla to sice pravda, ale bylo hloupé to říkat pořád do kola - všichni věděli, že to byl on, kdo ublížil.

A tak jsem se jen osprchoval a zalezl si k ní. Objal jsem jí zezadu kolem pasu. Mohla by napsat z jejího života knížku. Akorát jen my bychom věděly, kde pravda stojí a já už nikdy nedovolím, aby jí někdo ublížil tak jako Jackob. Než jsem se, ale nadal, propadnul jsem se do imaginárního světa snů.

Ale přece jen jí někdo dokázal zlomit na dva kusy.

_______

Tak! Noční tvor se hlásí! Nevím proč (skoro) vždycky vydávám kapitoly tak pozdě, ale říkejme tomu zvyk. Xd
Možná tam bude hodně chyb, každopádně vše zítra "důkladně" opravím. Jinak, tadáá Miluju vás :*

~Ann