Alpha》Yuwin [ ✔ ]

『6』

    ,, Nechám si ho. " promluvil jsem po chvíli ticha.

,, Cože ?! " vyhrkl ze sebe Yuta a tím tak upoutal mou pozornost.

,, Slyšel jsi. Chci si ho nechat. " stál jsem si za svým rozhodnutím.

,, Winnie... " kousl se do rtu a pevně mi zmáčkl ruku.
,, Nechci, aby jsi mi umřel. " do očí se mu nahrnuly slzy.

,, Myslel jsem, že jsi rád. " ignoroval jsem jeho druhou větu.

,, Jsem, šíleně moc, ale aby jsi kvůli tomu umřel. " zakroutil hlavou.
,, To nemohu dopustit. "

,, Kune ? " otočil jsem hlavu na svého kamaráda, který jen tiše poslouchal náš rozhovor.
,, Stalo se ve všech případech, kdy člověk otěhotněl s vlkodlakem, že dotyčný umřel ? " otázal jsem se ho a on začal přemýšlet.

,, Mám takové tušení, že tu byl jeden případ, kdy člověk porod přežil. " trochu se pousmál.

,, Vidíš. " otočil jsem se zpět na Yutu.
,, Třeba taky přežiju. " koukal jsem mu do očí.

,, Já to nemohu riskovat, Winnie. " druhou rukou, kterou mě nedržel za ruku, si utřel tváře.
,, Byl tu pouze jeden případ. " slovo jeden zdůraznil.

,, Yuto prosím. " nahodil jsem štěněčí pohled.
,, Nehodlám se vzdát toho prcka, co ve mně roste a je dílem nás dvou. "

Yuta nic neřekl. Pouze pustil mou ruku, zvedl se a odešel z pokoje. Hlasitě jsem si povzdechl.

,, Pochopí to. " promluvil Kun.
,, Neboj. " věnoval mi vřelý úsměv, který mě trochu uklidnil.

,, Dělám správnou věc, že ano ? " začal jsem o svém rozhodnutí lehce pochybovat. A to jen kvůli Yutovi.

,, To já nemohu úplně posoudit, Sichengu. Ale za těch několik let co žiju, jsem nikdy nepoznal tak odhodlaného člověka, který by si chtěl nechat dítě i přesto, že ví, že umře. " chytil mě za ruku a pohladil mě po ní.

,, A to je dobře nebo špatně ? " nadzvedl jsem obočí.

Kun se uchechtl.
,, Moc dobře. " usmál se.
,, Něco mi říká, že vše dobré dopadne. "

,, Doufejme. " vydechl jsem a dal si ruku na břicho.
,, Upřímně... Nemůžu se dočkat. "

,, To věřím. " znova mě po ruce pohladil.
,, A teď se pojď najíst. Dlouho si nic nepozřel a to máš jíst za dva. " tak trochu mě pokáral.

Já se tomu jen zasmál.
,, Ano mami. " zvedl jsem se z postele.

Za mou, pro mě vtipnou, poznámku jsem dostal menší pohlavek.

,, Au ! " chytil jsem se za bolavé místo a na Kuna se zamračil.

,, Vždyť jsem se tě skoro vůbec nedotkl. " otočil mě směrem ke dveřím.

,, Ale bolí to. " postěžoval jsem si a vyšel z pokoje.

Kun nade mnou jen zakroutil hlavou a dveře za námi zavřel. Poté jsme šli po schodech dolů a hned se objevili u kuchyně, která byla propojená s obývákem. Musím uznat, že je to tu dost velké.

,, Sedni si. " Kun ukázal rukou ke stolu. Udělal jsem tak a rozhlédl se kolem.

,, Neříkal jsi, že tady ještě někdo bydlí ? " zeptal jsem se, když jsem nikoho nového nezahlédl.

,, Jsou venku na lovu. " odpověděl.
,, A nebo se jen tak flákají. " dodal a podal mi jídlo.

,, Děkuji. " začal jsem jíst. Hned po prvním soustu jsem zjistil, že jsem opravdu hladový, takže talířek byl do minuty prázdný.

,, No teda. " uchechtl se Kun.
,, Ty jsi měl ale pořádný hlad. " talířek mi vzal a dal ho do dřezu.

,, Co na to říct. " pokrčil jsem rameny.
,, Bylo to opravdu výtečně. " pochválil jsem mu to.

Kun nikdy nezklame, on a jeho umění ve vaření je naprosto dokonalé.

,, Chceš přidat ? " otočil se na mě a opřel se o linku.
,, Ještě tu je. "

,, Ne, ne. Tohle mi bohatě stačilo. " znova jsem se usmál.

,, Jak se kluci vrátí, tak budu chystat oběd. Zatím... Co by jsi chtěl dělat ? "

,, Absolutně netuším. " opřel jsem se záda židle.
,, Máte tu filmy ? "

,, Ovšem. " řekl lehce dotčeně.
,, To, že žijeme v lese a lovíme neznamená, že tu nemáme filmy. "

,, Dobře, promiň. " zvedl jsem ruce do obranného gesta. Ještě po mně skočí.
,, Takže si pustíme film ? "

Kun přikývl a šel do obýváku něco najít. Já se mezitím přesunul že židle na gauč, který byl pohodlný a hlavně veliký, takže se sem vlezlo několik lidí najednou

To není jak u mě a Yutu doma. Tam jsme se sotva vlezli jen my dva.

,, Kune ? " začal jsem si hrát s lemem trička.

,, Ano ? " našel nějaký film a dal ho do přehrávače.

,, Vrátím se ještě někdy k nám domů ? " podíval jsem se na něj.

,, V dohledné době ne. " odpověděl mi s lítostí v hlase.
,, Jelikož jsi těhotný a chceš si to mimčo nechat, tak zustaneš tady. Bude to lepší, protože tě budu mít pod kontrolou a kdyby se něco dělo, tak můžu zakročit. " vysvětlil a sedl si vedle mě na pohovku.

,, Chápu, ale mám tam všechny své věci, fotky... Prostě všechno. "

Objal mě kolem ramen.
,, Neboj se. Řeknu klukům a všechno ti vezmeme sem, hm ? "

,, Opravdu ? " koukl jsem na něj.

,, To víš, že ano. " rozcuchal mi vlasy.
,, A navíc tady teď budeš několik měsíců bydlet. "

,, Pravda. " zasmál jsem se.
,, Co jsi teda vybral za film ? "

,, Avengers. " vzal ze stolku dálkové ovládání a film zapl.

Opřel jsem se o něj a společně, v tichosti, jsme sledovali film.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Omlouvám se, že včera nevyšla kapitola, ale měla jsem toho hodně...

Doufám, že se kapitola líbila a uvidíme se u další ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere