『8』

332 35 13
                                    

    Dorazili jsme na místo, de kluci většinou loví a vysedli z auta

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

    Dorazili jsme na místo, de kluci většinou loví a vysedli z auta.

,, Co většinou děláte ? " otázal jsem se a podíval se na Xiaojuna, který chodí pokaždé lovit. Takže ten mi je schopný odpověď na všechno.

,, Jeden z nás se vždycky jde proběhnout po okolí, aby zjistiln, jak na tom jsme. " vysvětlil.

,, A co mezitím dělají ostatní ? " sundal jsem batoh a vytáhl si svou minerálku, které jsem se napil. Následně jsem ji zase schoval.

,, Čekáme. " odpověděl mi Mark, který kolem nás prošel.

Kývl jsem.
,, Takže hádám, že dnes to jdeš omrknout ty. " sledoval jsem, jak si Mark sundal tričko.

,, Přesně tak. " usmál se na mě a tričko podal Yutovi, který ho k sobě schoval.
,, Uvidíme se snad co nejdřív. " oznámil klukům a rozběhl se.

Na sekundu jsem zahlédl, jak se proměnil, a pak jsem registroval už jen prach, který po něm zůstal ve vzduchu a pomalu padal k zemi.

,, Je tu něco čím se bavíte ? " podíval jsem se na svého přítele a jeho, vlastně i mého, kamaráda.

,, Většinou máme mezi sebou nějaký zápas, abychom dokázali kdo je silnější. " uchechtl se Yuta.

,, Aha... " přikývl jsem.
,, Tak to já dělat asi nemůžu. " trochu jsem se zasmál.

,, To ne. " Xiaojun se přidal, a také se zasmál.
,, Nevím co bychom s tebou mohli tak dělat. " začal přemýšlet.

,, Na něco přijdeme. " řekl Yuta, a také začal přemýšlet.

To dva než něco vymyslí, budeme už dávno zpátky doma.







Stál jsem u jednoho z mnoha stromů tady v lese a koukal někam do dálky, když v tom jsem uslyšel dusot.

Otočil jsem se tím směrem z kama jsem hluk slyšel, ale nic jsem neviděl.

,, Pozor ! " uslyšel jsem křičet Marka.

Než jsem ovšem stihl jakkoliv zareagovat, tak mě srnka, která kolem mě proběhla, shodila na zem.

Bolestně jsem zamručel, protože jsem si při pádu zasedl ruku a teď mě šíleně bolí.

,, Pane Bože ! " přiběhl ke mně Yuta.
,, Jsi v pořádku ? " začal mi kontrolovat obličej.

,, Jsem, tak trochu. " zvedl jsem svou pochroumanou ruku.
,, Něco a ní mám. " přiznal jsem.

,, Vrátíme se domů. " Yuta mi pomohl na nohy a vedl mě k autu.

,, A co Mark a Xiaojun ? " otočil jsem se za sebe, ale ty dva jsem nikde neviděl.

,, Zvládnout to po svých, neboj. " ujistil mě a pomohl mi do auta. On sám si sedl na místo řidiče a hned vyjel.

,, Y-yuto ? " oslovil jsem ho lehce vystrašeně.

,, Už tam za chvíli budeme. " pověděl mi, I když ani nevěděl na co se chci zeptat nebo spíš říct.

,, Já vím, ale... " zasekl jsem.
,, Myslím, že budu rodit. " vyřkl jsem svou obavu.

,, COŽE ?! " vykřikl a víc dupl na plyn.

Během několika minut jsme byli před domem a Yuta mi pomohl z auta. Když jsme šli ke dveřím, podlomili se mi kolena a Yuta mě musel vzít na ruce.

,, Kune ! " zařval přes celý dům.
,, Kune ! " zakřičel znova, když se předtím nikdo neobjevil.

,, Jsem tu, neřvi tolik. " uslyšeli jsme za sebou, a tak se k němu Yuta, i se mnou stále v náručí, otočil.
,, Co se děje ? " Kun nadzvedl obočí.

,, Je to tady. WinWin rodí. " odpověděl mu Yuta.

Kunovi oči se rozšířily.
,, Vem ho ke mně na ošetřovnu. " rozkázal a sám se do zmíněné místnosti vydal.

Na ošetřovně mě Yuta položil na lůžko, na které Kun ukázal a šel si něco rychle připravit.

,, Yuto. " nahmatal jsem jeho ruku a pevně ji zmáčkl.
,, Bojím se. " přiznal jsem.

,, Zvládneš to, dobře ? " pousmál se, i když v očích se mu tvořily slzy.

Kun se vrátil se vším, co potřeboval a stáhl mi kalhoty, Yuta mu s tím pomohl.

,, Tak jo, Sichengu. " Kun se na mě podíval.
,, Jakmile ucítíš další nával bolesti, tlač. "

Přikývl jsem, a také tak učinil.

,, O můj bože ! " hlasitě jsem vykřikl a ještě pevněji zmáčkl Yutovi ruku.

Jediné co Yuta mohl dělat byl I hladit po ruce nebo po vlasech a říkat mi konějšívá slova.

,, Teď jsem si vzpomněl, že WinWin má něco s rukou. " pověděl Yuta Kunovi, který byl zaneprázdněn dole u mých nohou.

,, To sis vzpomněl opravdu brzo ! " zavrčel jsem po něm naštvaně a znova zatlačil.
,, Kdy už bude venku sakra !? "

,, V dohledné době ještě ne. " lítostně se na mě Kun podíval.
,, A tu ruku mu zkontroluji až potom, teď nemám čas. " oznámil Yutovi.

,, Pak už bude pozdě. " zamumlal si Yuta pro sebe.

,, Yuto ! " okřikl ho Kun.
,, Momentálně není čas na takové slova. Máš být Sichengovi oporou. " vynadal mu, že myslí negativně.

,, Promiň. " podíval se na mě a pousmál se.

Úsměv bych mu oplatil, ale přišla na mě další, velice silná kontrakce a já bolestně vykřikl.

,, Hlavička už je venku. " řekl Kun překvapeně.
,, Jen tak dál, Sichengu. " povzbudil mě.

,, Nemůžu. " zakroutil jsem hlavou.
,, Už to dál nejde. " cítil jsem, jak značně množství sil opustilo mé tělo.

,, Ne ne ne. " Yuta mi zmáčkl ruku, kterou jsem já před chvílí doslova drtil. Teď už ji sotva držím.
,, Kune ! " uslyšel jsem, jak zakřičel na našeho společného kamaráda.

,, To je v pořádku. " vydechl jsem a několikrát zamrkal, abych byl ještě chvíli vzhůru.
,, Mělo se to stát. Cítím to tak. "

,, Tohle mi neříkej, Winnie. " po tvářích mu tekly slzy.
,, Nesmíš odejít. " dal mi ruku na tvář.

,, Miluju tě. " zašeptal jsem z posledních sil a zavřel oči.

,, Do hajzlu ! " vykřikl Yuta naštvaně a sledoval mě, svého přítele, který právě umřel před jeho očima.




















¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím

Taky vám přijde, žekapitolu, kdy někdo rodí, jsou strašně dry ? to prostě neumím psát, omlouvám se 😅😁

Doufám, že se kapitola líbila a uvidíme se u další

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda

Veve-IsHere

Alpha》Yuwin [ ✔ ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat