,, Kdo by kdy řekl, že můj přítel není ten, za koho se vydává. "
,, Nebo spíš... Že je mnohem víc než to. "
• Cover by: me
• příběh lze najít i na mém Tumblr účtu (na-cafe)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dorazili jsme na místo, de kluci většinou loví a vysedli z auta.
,, Co většinou děláte ? " otázal jsem se a podíval se na Xiaojuna, který chodí pokaždé lovit. Takže ten mi je schopný odpověď na všechno.
,, Jeden z nás se vždycky jde proběhnout po okolí, aby zjistiln, jak na tom jsme. " vysvětlil.
,, A co mezitím dělají ostatní ? " sundal jsem batoh a vytáhl si svou minerálku, které jsem se napil. Následně jsem ji zase schoval.
,, Čekáme. " odpověděl mi Mark, který kolem nás prošel.
Kývl jsem. ,, Takže hádám, že dnes to jdeš omrknout ty. " sledoval jsem, jak si Mark sundal tričko.
,, Přesně tak. " usmál se na mě a tričko podal Yutovi, který ho k sobě schoval. ,, Uvidíme se snad co nejdřív. " oznámil klukům a rozběhl se.
Na sekundu jsem zahlédl, jak se proměnil, a pak jsem registroval už jen prach, který po něm zůstal ve vzduchu a pomalu padal k zemi.
,, Je tu něco čím se bavíte ? " podíval jsem se na svého přítele a jeho, vlastně i mého, kamaráda.
,, Většinou máme mezi sebou nějaký zápas, abychom dokázali kdo je silnější. " uchechtl se Yuta.
,, Aha... " přikývl jsem. ,, Tak to já dělat asi nemůžu. " trochu jsem se zasmál.
,, To ne. " Xiaojun se přidal, a také se zasmál. ,, Nevím co bychom s tebou mohli tak dělat. " začal přemýšlet.
,, Na něco přijdeme. " řekl Yuta, a také začal přemýšlet.
To dva než něco vymyslí, budeme už dávno zpátky doma.
Stál jsem u jednoho z mnoha stromů tady v lese a koukal někam do dálky, když v tom jsem uslyšel dusot.
Otočil jsem se tím směrem z kama jsem hluk slyšel, ale nic jsem neviděl.
,, Pozor ! " uslyšel jsem křičet Marka.
Než jsem ovšem stihl jakkoliv zareagovat, tak mě srnka, která kolem mě proběhla, shodila na zem.
Bolestně jsem zamručel, protože jsem si při pádu zasedl ruku a teď mě šíleně bolí.
,, Pane Bože ! " přiběhl ke mně Yuta. ,, Jsi v pořádku ? " začal mi kontrolovat obličej.
,, Jsem, tak trochu. " zvedl jsem svou pochroumanou ruku. ,, Něco a ní mám. " přiznal jsem.
,, Vrátíme se domů. " Yuta mi pomohl na nohy a vedl mě k autu.
,, A co Mark a Xiaojun ? " otočil jsem se za sebe, ale ty dva jsem nikde neviděl.
,, Zvládnout to po svých, neboj. " ujistil mě a pomohl mi do auta. On sám si sedl na místo řidiče a hned vyjel.
,, Y-yuto ? " oslovil jsem ho lehce vystrašeně.
,, Už tam za chvíli budeme. " pověděl mi, I když ani nevěděl na co se chci zeptat nebo spíš říct.
,, Já vím, ale... " zasekl jsem. ,, Myslím, že budu rodit. " vyřkl jsem svou obavu.
,, COŽE ?! " vykřikl a víc dupl na plyn.
Během několika minut jsme byli před domem a Yuta mi pomohl z auta. Když jsme šli ke dveřím, podlomili se mi kolena a Yuta mě musel vzít na ruce.
,, Kune ! " zařval přes celý dům. ,, Kune ! " zakřičel znova, když se předtím nikdo neobjevil.
,, Jsem tu, neřvi tolik. " uslyšeli jsme za sebou, a tak se k němu Yuta, i se mnou stále v náručí, otočil. ,, Co se děje ? " Kun nadzvedl obočí.
,, Je to tady. WinWin rodí. " odpověděl mu Yuta.
Kunovi oči se rozšířily. ,, Vem ho ke mně na ošetřovnu. " rozkázal a sám se do zmíněné místnosti vydal.
Na ošetřovně mě Yuta položil na lůžko, na které Kun ukázal a šel si něco rychle připravit.
,, Yuto. " nahmatal jsem jeho ruku a pevně ji zmáčkl. ,, Bojím se. " přiznal jsem.
,, Zvládneš to, dobře ? " pousmál se, i když v očích se mu tvořily slzy.
Kun se vrátil se vším, co potřeboval a stáhl mi kalhoty, Yuta mu s tím pomohl.
,, Tak jo, Sichengu. " Kun se na mě podíval. ,, Jakmile ucítíš další nával bolesti, tlač. "
Přikývl jsem, a také tak učinil.
,, O můj bože ! " hlasitě jsem vykřikl a ještě pevněji zmáčkl Yutovi ruku.
Jediné co Yuta mohl dělat byl I hladit po ruce nebo po vlasech a říkat mi konějšívá slova.
,, Teď jsem si vzpomněl, že WinWin má něco s rukou. " pověděl Yuta Kunovi, který byl zaneprázdněn dole u mých nohou.
,, To sis vzpomněl opravdu brzo ! " zavrčel jsem po něm naštvaně a znova zatlačil. ,, Kdy už bude venku sakra !? "
,, V dohledné době ještě ne. " lítostně se na mě Kun podíval. ,, A tu ruku mu zkontroluji až potom, teď nemám čas. " oznámil Yutovi.
,, Pak už bude pozdě. " zamumlal si Yuta pro sebe.
,, Yuto ! " okřikl ho Kun. ,, Momentálně není čas na takové slova. Máš být Sichengovi oporou. " vynadal mu, že myslí negativně.
,, Promiň. " podíval se na mě a pousmál se.
Úsměv bych mu oplatil, ale přišla na mě další, velice silná kontrakce a já bolestně vykřikl.
,, Hlavička už je venku. " řekl Kun překvapeně. ,, Jen tak dál, Sichengu. " povzbudil mě.
,, Nemůžu. " zakroutil jsem hlavou. ,, Už to dál nejde. " cítil jsem, jak značně množství sil opustilo mé tělo.
,, Ne ne ne. " Yuta mi zmáčkl ruku, kterou jsem já před chvílí doslova drtil. Teď už ji sotva držím. ,, Kune ! " uslyšel jsem, jak zakřičel na našeho společného kamaráda.
,, To je v pořádku. " vydechl jsem a několikrát zamrkal, abych byl ještě chvíli vzhůru. ,, Mělo se to stát. Cítím to tak. "
,, Tohle mi neříkej, Winnie. " po tvářích mu tekly slzy. ,, Nesmíš odejít. " dal mi ruku na tvář.
,, Miluju tě. " zašeptal jsem z posledních sil a zavřel oči.
,, Do hajzlu ! " vykřikl Yuta naštvaně a sledoval mě, svého přítele, který právě umřel před jeho očima.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤ Zdravím ♡
Taky vámpřijde, že mé kapitolu, kdy někdorodí, jsou strašně dry ? Já to prostěneumímpsát, omlouvám se 😅😁
Doufám, že se kapitola líbila a uvidíme se u další ♡