Alpha》Yuwin [ ✔ ]

『9』

    Probudil jsem do tmy.

Opatrně jsem se posadil a rozhlédl se kolem sebe. I když jsem toho moc neviděl, tak jsem poznal, že už nejsem na ošetřovně.

Poškrábal jsem se na krku a zjistil, že tam mám malé dírky. Přejel jsem po tom rukou a po hmatu zjistil, že je to otisk zubů.

Zvedl jsem se z postele a snažil se najít dveře. Když jsem je našel, otevřel jsem je a hned mě oslepilo světlo. Několikrát jsem zamrkal a na světlo si zvykl. Vylezl jsem ven a uslyšel hlasy, které vycházely ze spodu. Proto jsem se dolů vydal.

V obýváku seděli všichni, Mark, Kun, Xiaojun a Yuta, který něco držel v náručí.

,, Myslíte, že se probudí ? " otázal se můj přítel.

Ostatní tři chvíli mlčeli, než se Mark odvážil promluvit.

,, Je to silný člověk. " dal mu ruku na záda.

,, Neodpověděl jsi mi na otázku. " otočil k němu hlavu. Mohl jsem tak zahlédnout zaschlé slzy na jeho tvářích.

,, Je to už několik dní. " promluvil Kun.
,, Nejspíš jeho tělo stále zápasí s tím kousnutím. " snažil se najít nějaké rozumné vysvětlení.

Yuta jen přikývl a pohled opět sklopil k něčemu, co držel na rukách.

Takže Yuta mě kousl...
Ale proč ?

,, Ahojte. " dal jsem vědět o svojí maličkosti.

Všichni se na mě otočili a každý měl šokovaný výraz. Zírali na mě tak intenzivně, že mi to začalo být nepříjemné.

,, Děje se-

,, Winnie ! " jako první se zvedl Yuta a proběhl ke mně. Objal mě pouze jednou rukou a vtiskl mi pusu do vlasů.
,, Přežil jsi. " podíval se mi do očí.

Jenom jsem kývl a nevěděl co říct. Moc si toho nepamatuji.

Mou pozornost upoutal dětský pláč. Pohled jsem sklopil dolů a vším si miminka, několik dní starého miminka.

,, To je ? " podíval jsem se opět na Yutu.

Yuta jakoby věděl na co se chci zeptat, přikývl.

,, Ano, Winnie. " usmál se.
,, To je naše dcera. "

,, Dcera ? " lehce jsem vykulil oči a utřel si tváře.

Kdy jsem vůbec začal plakat ?

,, Je nádherná. " kousl jsem se do rtu a pohladil ji po tvářičce.

Malá po kontaktu s mou rukou otevřela očka a dívala se na mě.

,, Poznala tě. " uslyšel jsem Kuna, na kterého jsem úplně zapomněl. Vlastně i na ostatní.

,, Neruš jim jejich dojemnou chvilku. " Xiaojun mu dal menší pohlavek.

,, Je to tak úžasné. " vzlykl Mark a rukávem si u trek slzy.

Trochu jsem se nad nimi zasmál a opět se věnoval Yutovi a mojí holčičce.

,, Chceš si ji pochovat ? " zeptal se mě.

,, Moc rád. " souhlasil jsem.
,, Ale nevím jak. "

,, Je to jednoduché. " usmál se na mě a malou mi opatrně podal.
,, Přesně takhle. " pochválil mě.

,, Ahoj zlatíčko. " znova jsem ji pohladil po tvářičce.
,, Vypadáš jak tatínek. "

Yuta se jen uchechtl a obmotal kolem mě své paže a tím mě tak objal.

,, Jsem moc rád, že jsi přežil. " položil hlavu na mé rameno a utřel si tváře.

,, Nikdy bych vás tu samotné nenechal. " natočil jsem k němu hlavu a políbil ho. Yuta mi polibek opětoval.

,, Jak dlouho jsem spal ? " otázal jsem se, když jsme se odtáhli z našeho polibku.
,, Slyšel jsem, že to bylo několik dní. "

,, Týden a dva dny. " odpověděl mi Kun, který přišel blíž k nám.

Přikývl jsem.
,, Hádám, že to kousnutí mám od Yuty. " koukl jsem na svého přítele, který měl hlavu pořád na mém rameni.

,, Ano. " kývl jsem.
,, To bylo jediná věc, která mě napadla, když jsi ztratil vědomí. "

,, Málem jsem ho za to zabil. " uchechtl se Kun.

,, Vážně ? " nakrčil jsem obočí.
,, Ty by jsi z mě holčičky udělal sirotka ? " nevěřícně jsem nad ním zakroutil hlavou, ale usmíval jsem se.

,, Myslel jsem, že ti ještě přihorší. " poškrábal se na zátylku.
,, A co tvé zápěstí ? " změnil téma.

,, Zápěstí ? " podivil jsem se.

,, Měl jsi ho pochroumané, vlastně zlomené. " upřesnil Kun.

,, Mě zápěstí je naprosto v pořádku. " řekl jsem jim.

Kun kývl.
,, To bude tím kousnutím. Stává se z tebe vlkodlak, Sichengu. " řekl naprosto v klidu, jak kdyby to říkal každých pět minut.

,, Co ? " vyvalil jsem oči.
,, Já a vlkodlak ? "

,, Kun určitě přehání. " přišel k nám Xiaojun.

Mark pořád na nás koukal a brečel na gauči. Nikdy jsem netušil, že je takhle citlivý.

,, Vsadím se, že to kousnutí zahájilo fázi hojení. Proto také žiješ. " vyřkl svou myšlenku.

,, Víte co ? " vydechl jsem.
,, Přestaňme se bavit o těhle vlkodlačích záležitostech, protože se v tom začínám ztrácet. " uchechtl jsem a ostatní taky. Samozřejmě až na Marka.

,, WinWine. " hlasitě vzlykl a šel konečně za mnou.
,, J-jsem rád, ž-že žiješ. " objal mě.

Očima jsem naznačil Yutovi, který mě už kvůli Markovi nedržel kolem pasu, aby vzal malou. Yuta naštěstí pochopil a malou vzal. Já tak mohl objat Marka nazpět.

,, Jsem v pořádku. " pohladil jsem ho po zádech.
,, A nikam se už jít nehodlám. "

,, To b-bych ti r-radil. " pokáral mě a z objetí se odtáhl, aby mi viděl do tváře.

Pousmál jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Ovšem, Když se podíval na Yutu zamračil se.

,, Z-zakazuji ti mít d-další dítě. " překřížil ruce ma hrudi.

Tiše jsem se s klukama zasmál. Tedy až na Yutu, který se na svého bratra tvářil vyděšeně.

Už teď vím, že všechno bude v pořádku, když budu mít tyhle čtyři kluky kolem sebe. Samozřejmě nesmím zapomenout na svou milovanou holčičku.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

A je tu konec ! Co na něj říkáte ?

Taky... Už třetí příběh, který končí kapitolou číslo 9. Mě ty desítky snad pronásledují 😂

Doufám, že se kapitola líbila a uvidíme se u dalšího příběhu ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere