Alpha》Yuwin [ ✔ ]

『7』

    ,, Můžu jít s vámi ? " zeptal jsem se Yuty, když se on, Mark a Xiaojun chystali na lov.

,, V žádném případě. " zakroutil hlavou.

,, No ták. " vyšpulil jsem spodní ret.
,, Proč ne ? Slíbil jsi, že můžu kdykoliv jít. "

,, To jsem totiž zapomněl, že jsi těhotný. " přiznal se a otočil se ke mně, aby mi mohl dát pusu na čelo.

,, Ty jsi zapomněl, že jsem těhotný ? " nadzvedl jsem obočí.
,, To jak se ti dokázalo přehlédnout mé bříško ? " pro efekt jsem se po svém devíti mesíčním příšku pohladil.

,, Když ses mě ptal, jestli s námi můžeš někdy na lov, tak tvé bříško ještě nebylo vidět. " poznamenal.
,, Taky nechápu, proč sis vzpomněl až teď, kdy každou sekundou můžeš rodit. " vrátil se zpět k balení věcí.

,, Protože se tady nudím a Kuna asi brzo uškrtím. " překřížil jsem ruce na hrudi.

Yuta se uchechtl.
,, Divím se, že jsi ho neuškrtil už dřív. "

,, To není vtipné. " praštil jsem ho do ramene, za které se chytil a věnoval mi ublížený pohled.

,, Ale nedělej. " zamračil jsem se.
,, Vím, že tahle malá rána s tebou nic nedělá. "

,, Fajn. " vydechl a už se tvářil normálně.
,, Ale na lov s námi i tak nejdeš. "

,, Yuto ! "

,, Ne, Winnie. " chytil mě za ruku.
,, Jsem překvapen, že ještě máš nějakou sílu. "

,, Co tím jako chceš říct ? " myslím, že ze mě mluví ty hormony. Určitě.

,, Nemyslel jsem to zle. " na tváři se mu objevil vystrašený výraz.

Asi měl strach, že mu něco udělám.

,, Jen, že když člověk měl dítě vlkodlaka, tak poslední měsíce před narozením toho mrněte, vypadal jak kdyby měl umřít ani bych nestihl lusknout prsty. " díval se mi u toho přímo do očí.

,, Jak ale můžeš vidět, já jsem naprosto v pořádku. " pořád jsem si stál za svým, aby mohl jít na ten debilní lov.

,, Winnie-

,, Tak ať jde. " objevil se v našem pokoji Mark, který přerušil Yutu hned z kraje věty.

,, Ty se do toho nepleť. " zavrčel po něm Yuta.
,, On s námi nikam nepůjde. "

,, A co by se mu tam mohlo stát ? " zeptal se a opřel o futra.
,, Budeme tam tři, pohlídáme ho. " mluvil, jak kdyby to nebyl žádný problém.

A taky že nebyl. To jen Yuta z toho dělá strašnou vědu. I Kun se ke mně choval normálně a to o lidech, kteří čekali vlčí mladé, ví mnohem víc než Yuta, který má nahnáno jen, když se v posteli otočím na bok.

,, Ještě ho v tom podporuj. " odfrkl si Yuta.
,, Dobře, můžeš jít. " svolil.

Vykulil jsem oči.
,, Počkej... " zarazil jsem se.
,, Co jsi řekl ? "

,, Že můžeš jít. " zamumlal až jsem ho skoro neslyšel.

,, Můžeš mi to zopakovat ještě jednou ? Asi špatně slyším. " teď jsem si z něj vědomě dělal srandu. Dokonce i Mark se tomu zasmál.

Neberte mě zle. Já Yutu miluji, ale když najednou po neustálém přemlouvání dovolí, že můžu jít, tak si to musím vychutnat co nejvíc to jde.

,, Řekl jsem, že můžeš jít. " řekl hlasitěji.
,, Ale jestli se mě ještě jednou zeptáš, ať to zopakuji, tak svůj názor změním. " dal mi varovný pohled.

Jenom jsem přikývl.
,, Děkuji moc. " dal jsem mu pusu na tvář a nějak ho objal. S mým velikým břichem už to moc nejde.
,, Můžu jít takhle ? " otočil jsem se kolem dokola, aby lépe viděli mé oblečení.

,, Samozřejmě. " Mark se usmál a Yuta jen kývl k souhlasu.

,, Dobře. " také jsem se usmál.
,, Vezmu s sebou nějaké dobroty a něco k pití. " popadl jsem menší batoh a šel dolů do kuchyně.

Zabalil jsem několik lahví s čistou vodou, a taky minerálku, po které pořád touží mé mimčo. Musím uznat, že má úžasné chutě. Také jsem nezapomněl na jídlo a měl jsem vše hotovo.

,, Můžeme jít ? " otázal se Xiaojun, který už na nás čekal u dveří.
,, Vidím, že jdeš i ty, Sichengu. " pousmál se na mě.

,, Uhm. " přikývl jsem.
,, Nemůžu se dočkat. " řekl jsem popravdě.

Xiaojun se nad mou natěšeností uchechtl.

,, Vidím, že jsi dobře zásobený. " poznamenal a pohled naznačil k mému batohu.

,, Ano, ale to všechno není jen pro mě. " ujasnil jsem.
,, Beru to i vám, ale nezaručuji, že to nesním. " všichni jsme se tomu zasmáli.

,, Není to moc těžké ? " podíval se na mě Yuta.

,, Zvládnu to, neboj. " pohled jsem mu oplatil.

,, Opravdu ? Neměl by jsi tahat nic těžkého. " strachoval se o mě.

,, Bojíš se úplně zbytečně, Yuto. " víc jsem si batoh přitáhl na záda.
,, Je lehoučký, jak peříčko. " usmál jsem se.

,, Nevěřím, ale dobře. " kývl jsem.

,, Takže už můžeme jít ? " položil znova svou otázku Xiaojun.

,, Snad už konečně ano. " odpověděl mu Mark.
,, Pokud tady můj bráška nemá ještě nějaký problém. " koukl na Yutu.

,, Já nemám žádné problémy. " bránil se.
,, Jen mám strach o svého těhotného přítele. " vysvětlil a nezapomněl zdůraznit slovo těhotného.

Pouze jsem nad ním překroutil očima a vyšel ven jako první, jinak bychom se z domu dneska vůbec nedostali.

Kluci mě následovali a zastavili se před autem. Já nasedl na zadní sedadlo společně s Markem a Yutou a Xiaojun byl ten, co řídil.

Jsem tak strašně nadšení !

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Omlouvám se za trochu větší time skip 😅 A taky chci oznámit, že asi už jen dvě kapitoly a bude konec.

Doufám, že se kapitola líbila a uvidíme se u další ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere