Alpha》Yuwin [ ✔ ]

『1』

    ,, Zlato ? Jsi to ty ? " otázal jsem se nově příchozího, o kterém jsem předpokládal, že je to můj přítel.

,, Samozřejmě, že jsem to já. " přišel za mnou do kuchyně.
,, Kdo jiný ? " usmál se a dal mi pusu na tvář.

,, Sedni si ke stolu. " rozkázal jsem.
,, Večeře za chvilku bude. " oznámil jsem a na pánev položil tři plátky slaniny.

,, Voní to nádherně. " Yuta, můj přítel, si ke stolu sedl a pochválil mi to.

,, Ještě si to neochutnal, tak si nedělej moc velké chutě. " poznamenal jsem a hotovou slaninu dal na talířek, na kterém už bylo volské oko.

Talířek jsem dal na stůl před Yutu a ještě mu podal krajíc chleba.

,, Dobrou chuť. " popřál jsem mu, uklidil pánvičku a vypl sporák.

,, Ty už jsi večeřel ? " otázal se a zakousl se do pečiva.

Také jsem si sedl ke stolu, naproti němu.
,, Ano. " pousmál jsem se.

Yuta přikývl a konečně začal jíst vajíčko se slaninou. Když své první sousto snědl, spokojeně zamručel.

,, Teda Winnie... " podíval se na mě.
,, To je naprosto úžasné. "

Lehce jsem se začervenal. To se mi stává pokaždé, když mě někdo pochválí.

,, Nepřeháněj. " sklopil jsem pohled.
,, Tak jednoduchý pokrm, by zvládl každý. "

,, Ne, ne. " spolkl další sousto.
,, Mark by tohle nezvládl. " zmínil svého mladšího bratra, který neumí vařit vajíčka.

Zasmál jsem se.
,, V tom máš sice pravdu, ale zas za to dělá výborně koláčky. " opět jsem se na svého přítele začal dívat.

,, Souhlas. " přikývl a dojedl poslední plátek slaniny.

,, Musel jsi mít hlad, jako vlk. " poznamenal jsem, když jsem si všiml prázdného talíře.

,, Co na to říct. " uchechtl se. Také jsem se zasmál.

Vzal jsem jeho prázdný talíř a dal ho do dřezu. Umyju to až zítra, teď se mi nechce a hlavně se chci věnovat svému příteli.

Vrátil jsem se zpátky na své místo u stolu a usmál se na Yutu. On mi ale úsměv neoplatil.

,, Děje se něco ? " nadzvedl jsem obočí a přestal se usmívat.

,, Ne, vlastně ano... " poškrábal se na zátylku.
,, Ale nic hrozného. Týká se to práce. " poslední větu zamumlal.

,, Že tě zase nevyhodili. " opřel jsem se o záda židle.
,, Tohle je snad jediná práce, která ti dobře a spravedlivě platí, Yuto. "

,, Ne ! " přerušil mě v mém proslovu, který by byl opravdu dlouhý.
,, Právě naopak, povýšil mě. "

,, No to jsou přece skvěle zprávy. " narovnal jsem se.
,, Tak proč ten kyselý obličej ? "

,, Musím odjet na služební cestu a školení. "

,, Oh... " vydechl jsem.
,, Na jak dlouho ? " koukal jsem na něj.

,, Na necelý měsíc. " odpověděl a chytil mě za ruce, které následně zmáčkl.

Přikývl jsem.
,, To není tak hrozné. "

,, Není. " souhlasil.
,, Ale zvládneš to ? " vyzdvihl své pravé obočí.

,, Určitě ano. Proč bych to nezvládl ? " díval jsem se mu přímo do očí.
,, Navíc to nebude poprvé, co budeš na takovou dobu pryč. "

,, Pravda. " kývl.
,, Takže ti to nevadí ? "

,, Ovšemže ne. " zvedl jsem se a sedl mu na klín.

Yuta kolem mého pasu obmotal ruce a tím si mě na sebe víc přitiskl.

,, Kdy odjíždíš ? " odhrnul jsem mu pár vlasů z čela.

,, Zítra odpoledne. " kousl se do rtu.

,, Už tak brzo ? " zeptal jsem se překvapeně.
,, To se s tebou nestihnu pořádně rozloučit. " vyšpulil jsem spodní ret.

,, Ach, Winnie. " dal mi menší pusu.
,, Přece z toho nebudeš smutný ? "

,, Nejsem. " trochu se mi zvedli koutky.
,, Ale jak se s tebou mám tak rychle rozloučit ? " nevině jsem zamrkal očky.

,, O něčem bych věděl. " ruce z mého pasu přesunul na můj zadek.

,, Vážně ? Tohle by jsi chtěl dělat ? " překřížil jsem ruce na hrudi.
,, Čekal jsem něco romantického, jako například mazlení nebo společnou vanu, a pak film. " praštil jsem ho do ramene.

,, Budu měsíc pryč. " hodil po mně štěněčí pohled.
,, Přece mě bez toho tak dlouho nenecháš ? " otázal se dramaticky a zmáčkl mi zadek.

,, Budeš tam necelý měsíc. " opravil jsem ho.
,, A dělali jsme to včera. " připomněl jsem mu.

,, Takže ne ? "

,, Přesně tak. " usmál jsem se.
,, Budeš si muset vydržet až se vrátíš. " zvedl jsem se a šel nahoru.

,, Počkej ! " rozběhl se za mnou.
,, A ta společná vana pořád platí ? " zakmital obočím.

Hravě jsem překroutil očima a zalezl do pokoje.

,, To je další ne ? " věšel hned za mnou.

,, Uhm. " kývl jsem a vytáhl ze skříně čisté pyžamo. Převlékl jsem se a lehl si do postele.
,, Jenže stále platí mazlení. " oznámil jsem mu.

Yuta se rychlostí blesku převlékl a lehl si za mnou. Obmotal kolem mě své svalnaté ruce a dal mi pusu na čelo.

Usmál jsem se na něj a políbil ho.
,, Budeš mi chybět. " zamumlal jsem.

,, Ty mně taky. " pohladil mě po tváři.
,, Ale budu ti každý den volat, ano ? "

,, Dobře. " kývl jsem.
,, Doufám, že na to zase nezapomeneš, jako minule. "

,, Slibuji. " dal mi pusu do vlasů.
,, A kdybych neměl čas zavolat, tak ti aspoň napíšu. "

,, To beru. " přikývl jsem.

Yuta se na mě usmál a víc mě objal.
,, Budu tu než se naděješ. "

,, Já vím. " úsměv jsem mu oplatil a dal mu pusu na nos.
,, Miluju tě. "

,, Já tebe taky. " políbil mě.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Přináším vám novou fanfikci. Doufám, že se bude líbit a dáte ji šanci 😊

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere