Epilog

305 25 2
                                    

POHLED DOMINIKA

Už je rano a já stále sedím na posteli a mám ráda oči od nevyspání a pláče. Celou noc jsem nespal protože jsem brečel. On byl jeden z mála důvodů proč jsem stále na živu.

'Crrrrrrr' volal mi Sam. Přemýšlel jsem jestli to zvednu.

"Ahoj Samo potřebuješ něco?" zeptal jsem se když jsem mu to zvednul. Trochu jsem popotáhl

"No měl ke mě přijet Maty, ale ještě nepřijel nevíš kde je?" po té otázce jsem se zase dal do pláče.

"Domino děje se něco?" zeptal se jemně Sam.

"Jasně že děje! Ty jsi asi včera nevydělá zprávy co?! Ten vlak kterým Maty jel se srazil s jiným a zemřelo tam přes dvěstě lidí a mezi nimi i Maty!! A já ho do píči miloval a on mě!" řval jsem na Sama. Chudák se mě musel bát ale to mi v tu chvíli bylo jedno.

"To ne." zašeptal hrozně potichu.

"Ale ano!!" zařval jsem a ukončil jsem hovor. S mobilem jsem flákl do postele a pláč se rozjel na novo. Když jsem se uklidnil tak jsem napsal Vitovi ať přijde na ts že s ním chci něco probrat.

"Ahoj" pozdravil Vitaa.

"Koukal jsi se včera na zprávy?" zeptal jsem se.

"Ne. Stalo se něco?" snažil jsem se zachovat klid a popsal jsem mu vše co se včera a dneska stalo. Taky byl z toho že tu Maty už není rozhozený. Ale ne tolik jako já. To asi nikdo...

==========

Ahojky

Tak je tu konec téhle knihy. Rovnou vás navnadím na další díl u mě na profilu. Snad se vám tento příběh líbil budu ráda za každou hvězdičku ale i přečtení.

Neuvěřitelně moc vám všem děkuji za podporu a lásku co mi dáváte. Jste super

Omlouvám se za pravopisné a gramatické chyby

Papá u další knihy

Akfozik

UwU

Ehm... (DejTTem) Kde žijí příběhy. Začni objevovat