1. část

558 31 3
                                    

POHLED MATYHO

Stěhováci nakládali poslední nábytek a já procházel prázdným bytem. Dneska už se definitivně stěhuju do Prahy. Těším se, ale zároveň se mi od sud nechce, protože už jsem si na to tady zvykl.

"Pane dáte nám tedy adresu?" zeptal se mě jeden ze stěhováků a já mu dal papírek s adresou. Zadal si to do navigace a po chvíli mi řekl že tam budou tak za tři až čtyři hodiny, pokud se na D1 neobjeví nějaká nehoda. Já jenom přikývl vzal si svůj kufr a vyrazil na nádraží.

=====

Sakra patnáct minut zpoždění! Už jsem došel na nádraží a teď koukám na tabuli kde jsou příjezdy a odjezdy vlaků. U mého vlaku už bylo napsané nástupiště, takže jsem popadl držátko kufru a vyrazil tam.

Po asi deseti minutách čekání jsem v dálce uviděl ten správný vlak. Otevřel jsem jednu z menších kapes a vytáhl svojí místenku. Slyšel jsem ten hrozný zvuk skřípání brzd, když pendolino kterým jsem měl jet, zastavilo vedle nástupiště.

=====

"Praha hlavní nádraží. Na nástupiště 3S přijel rychlík číslo 777" ohlásil rozhlas když jsem vystupoval s batohem na zádech a kufrem v ruce z vlaku. Rozhlížel jsem se po nástupšti a hledal v davu Dominovo černé koště, které měl na hlavě.

Asi po minutě jsem ho viděl vycházet po schodech na nástupiště.

"Ahoj. Co tě zdrželo?" zeptal jsem se když došel ke mě.

"Tramvaj měla výluku." řekl Domino a u toho protočil jeho krásné panenky. Ježiši na co to myslíš Matyáši!

"Tak co? Jdeme k tobě ne?"zeptal se a já potřásl hlavou abych tu myšlenku vitřásl.

"Jo jasně pojď" odpověděl jsem a zapnul na mobilu mapy abych nás tam dovedl.

"Musíme jet metrem a pak jít pět minut pěšky" oznámil jsem když jsem do map zadal náš cíl.

"To je podobné jako když jdu od saď k sobě domů" řekl a oba jsme se trochu zasmáli.

=====

"Tak tady to je" řekl jsem a ukázal jsem na dům před námi. Dominik vykulil a otočil se na mě.

"Vždyť je to za rohem od mého baráku!" vykřikl a já si vzpomněl že ta ulice za rohem mi byla nějak povědomá.

"A to je jako špatně?" zeptal jsem se a povytáhl jsem obočí.

"Ne vůbec jenom mě to překvapilo" řekl Domča na oplátku.

==========

Ahojky :3,

Tak je tady další část tak snad se vám líbí. Nebudu asi psát moc pravidelně, protože někdy hold nemám čas.

Omlouvám se za pravopisné a gramatické chyby

Díky za podporu

Ehm... (DejTTem) Kde žijí příběhy. Začni objevovat