Někdy se sama sebe ptám,
jaké by to bylo nemilovat tě.
Slyším však pouze
praskání skla bez střepů,
kácení stromů bez pilin,
a uvědomuju si
náhle,
že já jsem rozbité sklo
bez tebe,
že já jsem pokácený strom
bez tebe,
že já dokážu tě
jen milovat.
Svět je prázdným místem
uprostřed mého srdce,
bez tebe,
srdce bez střepů a pilin,
však mnohdy s rány tak neúnosnými,
když jsem bez tebe.
A tak jsem si vědoma,
že já
dokážu tě jen milovat.
ČTEŠ
saudade.
Poetry-nepřeložitelné slovo z portugalštiny n. hluboký emocionální stav, kdy je vám smutno po něčem nebo někom, co (resp. koho) milujete.
