Je snad špatné,
cítit se pod psa
a usmívat se?
Možná je lepší
pamatovat si jen matně,
co se stalo a co ne.
City jsou nevyzpytatelné,
neovladatelné,
přesto tak krásné
jako východ slunce
z tentýž básně.
Otevřeš oči,
vidíš vše kolem,
jen ten moment,
a cítíš to,
ty city
nevyzpytatelné,
neovladatelné,
přesto tak krásné,
a stejnak ta víčka přivřeš,
usměješ se
a dál se cítíš pod psa.
ČTEŠ
saudade.
Poetry-nepřeložitelné slovo z portugalštiny n. hluboký emocionální stav, kdy je vám smutno po něčem nebo někom, co (resp. koho) milujete.
