V jiném světě

To jsem nečekala

Šla jsem do koupelny se převléknout. Vyšla jsem ven, natáhla přes Pětku deku a lehla si na gauč. Jakmile jsem lehla hned jsem usla a slyšela pravidelné oddychovaní Pětky.  
___________________________________________

2:00 Ráno

Zdála se mi noční můra. Nemohla jsem dýchat. Nemohla jsem se z toho snu dostat. Najednou jsem ucítila něčí ruku na té mé. Rychle jsem sebou trhla do sedu a mé rozpuštěné pramínky vlasů mi spadly do obličeje. Rozhlížela jsem se po pokoji. Uviděla jsem Pětku, jak sedí přede mnou a drží mě za ruku. Natáhl ke mně ruku a dal mi neposedný pramínek vlasů za ucho. Sklopila jsem hlavu dolů. Díval se na mě nechápavým výrazem. ,, Co po mně chtějí?" Vypadlo ze mě. Pětka mi jenom zvedl hlavu, abych se mu koukala do očí. ,, Nevím, ale měli by jsme na to, co nejrychleji přijít". Měla jsem chuť ho políbit, ale ovládla jsem se. ,, Pojď jdeme spát" řekl a lehl si vedle mě. Svoje ruce obmotal kolem mého pasu a já položila hlavu na jeho rameno. Cítila jsem se v bezpečí. Sice nechápu, proč jsme oba spali na malém gauči, když opodál máme velkou postel. Ale nezajímalo mě to. Za chvíli jsem zase byla v tom černu plné snů a nočních můr.

Pětka

Ráno jsem vstal poměrně brzo. Mohlo být tak 6 hodin. Uvědomil jsem si, co se včera, no spíš dneska ráno, stalo. Držel jsem Emu kolem pasu a díval se, jak spí. Byla nádherná. Vypadala jako šípková Růženka, ale hezčí. Díval jsem se na ní dlouho. ,, Budeš se na mě dívat ještě dlouho?" řekla rozespale a já cítil, jak mi líčka nabírají červenou barvu. Uhnul jsem pohledem a dělal, jakoby nic. Bohužel to nezabralo. Otevřela svoje krásné hnědé oči a dívala se chvíli na strop pokoje. Po chvíli přesunula svůj pohled na mě. Naše oči se střetli. Dívali jsme se na sebe a oba četli z očích toho druhého.

Ema

Měla jsem pocit, že celý můj život je k ničemu, ale od té chvíle, kdy vypadl z ničeho nic z nebe tenhle již zmíněný kluk, se můj život zlepšil. Nevím, co k němu cítím, ale pouze kamarádství to rozhodně nebylo. Byla to láska.
Koukali jsme na sebe hodně dlouho. Zase jsem měla tu chuť ho políbit, ale Pětka to stihl dřív, než já. Než jsem se nadála byly jeho rty přilepené na těch mých. Cítila jsem, jak mi z břicha vylétá tisíce motýlku. Byl to nejlepší pocit, co jsem kdy zažila. Navzájem jsme si opláceli hladové polibky. Ucítila jsem, jak se jeho ruce přesunuly na moje boky, které jemně stiskl. Spojila jsem ruce za jeho krkem. Po chvilce jsme se odtáhli, abychom doplnili kyslík, který nám ubýval. Opřeli jsme si o sebe čela a hleděli jeden druhému do očí. ,, Miluju tě" řekl a já poskočila. Tohle mi ještě nikdy nikdo neřekl.....teda kromě matky a otce. ,, Taky tě miluju" a obejmula jsem ho. Na to pouze sykl bolestí. Následně jsem si uvědomila, co jsem provedla. Odtáhla jsem se. Pětka si držel ránu na břiše a já se mu podívala do očí. ,, Počkej tady" s těmito slovy jsem odešla do koupelny a namočila kapesník studenou vodou. Vrátila jsem se zpátky a Pětka seděl na gauči. Jemně jsem prstem šťouchla do jeho hrudi a on si lehnul. Začala jsem mu rozepínat jeho bílou košili s kousky červené barvy od krve, on mě mezitím skenoval pohledem. Přiložila jsem studený, mokrý kapesník na ránu. Pevně mi chytil ruku a odtáhl kapesník z jeho hrudi. Na to jsem se jenom zamračila. ,, Pomůže ti to" řekla jsem a on stisk uvolnil. Když se bolest rány trochu zmírnila, začala jsem přemýšlet nad tím modrým světlem, co se tady objevilo, když Pětka zmizel. Posadila jsem se na postel a Pětka nervózně sledoval, co udělám. Věděla jsem, že mi něco tají. Pětka se snažil vstát a jít za mnou, ale aby se netrápil, tak jsem vstala a sedla si zpátky k němu. ,, Co bylo to modré světlo, ve kterém jsi zmizel" ..... ,, Ehm, to bylo......ehm....." . Zamračila jsem se. ,, Vyklop to!" zařvala jsem, ale oplátkou mi byl posmutnělý Pětkův výraz. Dala jsem mu letmý polibek na jeho nadýchané rty a sledovala ho. ,, Promiň, já to tak nemyslela" na to se jenom přitáhl blíže ke mně a letmý polibek mi oplatil. Svěsil hlavu a díval se do země. ,, Mám schopnosti a ve skutečnosti mi není 16". ( dejme tomu, že mu bylo 16 let ) ,, To nechápu". Byla jsem v šoku. ,, Nevím, jak jsem se sem dostal. Vím, že jsem byl v mém světě a vracel se k mé rodině. Nevím jak, ale asi jsem si to asi špatně spočítal a uvízl v tomhle těle." Rukama ukázal na své tělo a já si spojovala dohromady, co mi právě řekl. ,, No....a co si myslel těmi schopnostmi?" ,, Jo no naše rodina je velmi zvláštní. Každý má nějakou schopnost. Já mám skákání prostorem a časem, proto jsem předtím zmizel. S rodinou jsme společně bránili svět před špatnými lidmi. Otec nás nazýval Umbrella academy." Nad tím jsem se zastavila. ,, Počkat, on existuje ještě nějaký jiný svět?" Nechápala jsem to. Všechny hodiny ve škole mě naučily, že to není možné. Tak jakto, že tady teď sedím s klukem, kterého miluju a vypadl odněkud z nebe? Nerozumím tomu. ,, No a není mi teda 16, ale 58" řekl Pětka. Tenhle kluk začíná být hodně divnej. Sklopila jsem zrak a upřeně hleděla na své boty, které ležely pod gaučem. Nerozuměla jsem tomu. Mozek mi to  prostě nebral. ,, A proč teda chtějí i mě? A kdo to vůbec je?" začínala jsem být nervózní, čehož si Pětka všimnul. ,, Ne ne ne nestresuj se. Klid. To bude dobrý. Já si to s nimi vyřídím." A u toho si mě přitáhl do obětí. Věnoval  mi menší polibek na vlasy a opřel bradu o mojí hlavu. Cítila jsem, jak mi začínají stékat slzy.

Pětka

Chápu, že toho na ní bylo moc. Z ničeho nic spadne z nebe kluk, který na ní vyklopí tolik informací a miluje ji. ,, Asi bych měl jít" s těmito slovy jsem vstal z gauče a pomalu odcházel. Ucítil jsem její jemný dotek na mé ruce a zatáhla mě zpátky na gauč do procítěnějšího polibku, než předtím. Spolupracoval jsem. Neměl jsem důvod, proč ne. Cítil jsem, jak mi strká jazyk do mých úst. I přes to, že je mi ve skutečnosti 58, mě pořád miluje? Jako vážně? Jsem rád, že jí to nevadí. Nevím, co bych bez ní dělal. Sjel jsem rukou na její boky a pevně je chytil. Ema mi spojila ruce za krkem. Pořád jsme se vášnivě líbali. Nedokázali jsme ani jeden přestat. Navzájem jsme se chtěli. Pomalu jsem sjel rukou pod její tričko, aby se mě nelekla. Na to se jenom šibalsky usmála do polibku a já se z jejích rtů přemístil na její krk. Cítil jsem, jak se prohla v zádech a já pokračoval. Pomalu mi začala rozepínat košili. Nebral jsem ohled na mé šrámy, které ještě někdy zabolely. Věděl jsem, že jí chci.

Ema

Milovala jsem ho. Najednou jsem slyšela kroky, které se přibližovaly k mému pokoji. Odtáhla jsem se z polibku. Pětka se na mě nechápavě podíval, ale pak to taky uslyšel. ,, Jestli tě tady matka najde vyletí z kůže. Schovej se tady dělej. " Pětka zalezl pod postel a já sledovala dveře, jak se pomalu otevírají. Byla to............

Čusky. Po dlouhé době nějaká kapitola. Dala jsem si na ní záležet. Jenom bych chtěla poděkovat Houska_27 za pomoc. Určitě se koukněte na její tvorbu. Je super.
Ily♥️