Aspoň jeden den

39 1 1
                                    

,, Pojď" vzal mě Pětka do náruče, protože Diego už měl spoustu práce s Klausem. Zbytek cesty jsem už jenom navigovala k mému domu.
___________________________________________

Pětka

Ema usla v mé náruči, tudíž jsme nevěděli kudy dál k jejímu domu. Já s Diegem jsme se tedy rozhodli, že se ubytujeme v hotelu. Zamluvili jsme pokoje a dělali, že normálně patříme do tohohle světa. Diego si vzal pokoj s Klausem a já s Emou. Samozřejmě. Rozešli jsme se každý do svých pokojů. Položil jsem Emu na postel a sledoval jak v klidu oddychuje. Lehl jsem si k ní a přikryl nás oba dekou. Zavřel jsem oči a usnul v objetí se svou milovanou.

Ema

Ráno jsem se probudila po boku Pětky. Otočila jsem se k němu, proto jsem na něho měla pěkný výhled. Odhrnula jsem mu vlasy, nahnula se a lehce přitiskla moje rty na ty jeho. Začal spolupracovat, tudíž už byl vzhůru. Obkročmo jsem se na něj posadila, bez toho aniž bych od jeho rtů odpojila ty svoje. Také si sednul a opřel se o rám postele. Ruce jsem spojila za jeho krkem. Cítila jsem jak pomalu přesouvá svoje ruce na moje boky. Začal pohybovat mýma bokama dopředu a dozadu. Odpojil od sebe naše rty a přemístil se na můj krk. Zaryla jsem moje ruce do jeho vlasů. Netrvalo dlouho a našel mé sladké místo. Jemně a tiše jsem zasténala do jeho ucha. Ucítila jsem jak se ušklíbl mezi polibky, které mi dával na krk. ,,Pě-Pětko." ,,Ano?" ,,Teď ne, teď nemůžeme." ,,Říká kdo?" Pětka stále pokračoval. Stále jsme si opláceli polibky. Pětka si znova lehnul a já na něho. Hladil mě po zádech a nebo jemně škrábal. Bylo to příjemný. Po chvíli jsem ještě na chvíli usla.

Pětka

Oba jsme leželi v posteli. Do našeho pokoje vrazil Diego. ,,Zvedněte ty líný zadky a--- Ou" uvědomil si Diego, co udělal když vletěl do našeho pokoje a skoro zařval tuhle větu. ,,Běžte první, bez nás" odvětil jsem mu. ,,Ale Pět-" ,, Žádné ale. Chci, aby měla klidný den. Poslední dobou si zažila celkem peklo. Tak nás prosím nech být" dokončil jsem svůj monolog, na který Diego jenom přikývl a odešel. Vrátil jsem zpátky pohled na Emu a hladil jí po vlasech. Začala rozespale mluvit a protahovat se. Přitáhl jsem deku blíže k nám. ,,Pojď, musíme vstávat. Diego a Klaus už na nás určitě čekají" ozvala se Ema, která už dávno vstávala a zamířila si to k šatníku, takže i slyšela naší konverzaci s Diegem. ,,Víš o tom, že tady žádné oblečení nemáš? A navíc řekl jsem jim ať nás na jeden den nechají." ,,Pětko, to je super, ale nebudou potřebovat naší pomoc?" ,,Jsem si jistý, že ne. Pojď, seženeme nějaký hadry na sebe" popadl jsem její ruku a opustil náš pokoj. Nechtěl jsem se teleportovat, protože by na nás mohl někdo přijít. Ema a já jsme po chvíli dorazili do nejbližšího obchodu. Procházeli jsme spoustu obchodů s oblečením. Něco málo jsme koupili. Zbýval poslední obchod s oblečením, který vím, že Ema miluje. Proto jsem jí vzal za ruku a táhl před již zmíněný obchod. Zakryl jsem jí oči.
,,Hádej do jakého obchodu teďka půjdeme?" ,,Nevím, do New Yorku?" Odkryl jsem jí oči a položil ruce na její ramena. Ihned, jak spatřila před námi vyčnívající obchod, popadla mou ruku a táhla mě dovnitř. Opět jsme mohli vidět několik hadrů, ať už šatů, či triček nebo spodního prádla, které bylo nejrůznějších materiálů a barev. Ema si to namířila ke světle červeným šatům po kolena, které měly na pravém boku menší mašli na uvázání. Popadla je do ruky a vběhla do zkoušecí kabinky. Za cca 5 minut vylezla a otáčela se přede mnou. ,,Tak co myslíš?" zeptala se mě.
,,Moc ti to sluší zlato" odpověděl jsem a přešel k ní. Vlepil jsem jí menší polibek na rty a nechal jí, ať se zase převleče, že už pomalu vyrazíme na cestu do hotelu. Sebrali jsme tedy všechny věci, šaty koupili a vydali se na cestu. V hotelovém pokoji jsme se rozhodli chvíli odpočinout, a tak jsme oba zalehli do postele. ,,Uff je to divný být zase doma" řekla Ema. Otočil jsem se k ní a prohlížel si ji od hlavy k patě.

Ema

Leželi jsme tam na posteli a nic nedělali. Hrozně jsem se nudila. Prostě ten pocit, že děláte, co můžete a pak zničehonic nemáte, co dělat. Nějak se musíme zabavit. Jakkoli. Pětka se ke mně otočil, tudíž ležel na boku. Začala mi jemně hladit vlasy a motat si je na prstech do menších spirálek. Otočila jsem se k němu čelem a hleděla do jeho krásných očí. Chvíli jsme se na sebe koukali a nic neříkali. Zpátky jsem si lehla na postel a dívala se do stropu. Pětka si mě projížděl od hlavy k patě až mi zvedl hlavu a přesunul své měkké rty na ty mé. Ani jsem neváhala a začala spolupracovat. Po chvíli jsem přerušila nás procítěný polibek a vstala z postele. Vydala jsem se ke dveřím a zamkla je. Vrátila jsem se zpátky k posteli v mých nových šatech, co jsme koupili. Ano, stále jsem je měla na sobě. Pětka své ruce přesunul na mé boky a jemně je stiskl. Naklonila jsem k němu a sedla si na něho obkročmo. Ruce jsem spojila za jeho krkem a on rozvázal mašli na mých šatech. ,, Víš, že je to umělá mašle a takhle se ty šaty nesundávají" řekla jsem, ale Pětka mi na to odpověděl s úšklebkem na tváři: ,,Jo aha.....tak nic." Společně jsme se zasmáli na tímto pokusem sundání šatů. Poté už jsem nic neříkala a jenom ho pozorovala. Pětka mi odhrnul vlasy z ramen a stáhl ramínko šatů i s ramínkem od podprsenky. Své rty poté přitiskl k mému krku. Zaklonila jsem hlavu, abych si mohla užít tenhle pocit. Lehla jsem si na postel a stále si užívala tuhle chvíli. Pětka se od mého krku přesunul k mému podbřišku a políbil můj lem kalhotek. Ještě předtím než pokračoval zvedl hlavu jako kdyby žádal povolení o vstup. Kývla jsem hlavou a pak se opět dívala do stropu.

Čauky💖....... ještě stále žiju. Ano, já vím. Noc nevydávám, ale mám pro to důvod. Mám teďka těžké období a pravděpodobně ještě pár týdnů vydávat nebudu, ale doufám, že vy se máte dobře.
Ilya💞

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 20, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

V jiném světěKde žijí příběhy. Začni objevovat