Ztracenci v čase - ll Avengers FF ll

Přepadení

,,Ne, ona-ona mě volá." dostala jsem ze sebe a musela se chytnout za hlavu, protože to bylo nesnesitelné.

------------------------------------

,,Jak?" zeptal se podivený Bruce.

,,Já-já nevím." vykřikla jsem. ,,Ať to přestane prosím." ozvala jsem se plačtivě, protože už se to nedalo vydržet.

,,Mám nápad." ozval se Bruce. ,,Ale nevím, jestli to vyjde." dořekl to.

,,Cokoliv, hlavně jí pomoz." ozval se ustaraný Steve.

,,Dobře." ozval se Bruce. Vzal do ruky tu hůl a začal se s ní přibližovat. Ze začátku se to zhoršovalo, ale poté to začalo ustávat. Když s ní došel až ke mně, tak to přestalo úplně a ta hůl mě přitahovala. Vzala jsem jí do ruky a projela mnou vlna energie. Cítila jsem se s tím kamenem spojená, ale nevěděla jsem proč.

,,Co to bylo?" zeptali se oba zaskočeně.

,,Já nevím. Jak kdyby ten kámen se mnou spolupracoval, nebo chtěl abych ho měla. Jak kdybych s ním byla spojená." odpověděla jsem zaskočeně.

,,Cože?" zeptal se zaraženě Steve.

,,Myslím, že už by jsi si jí mohl vzít." podala jsem hůl Bruceovi. Ten jí přijal a dal jí zpět do stojanu. Bolesti už se nedostavily a tak jsem se usmála.

,,A už jsi v pořádku?" zeptal se mě starostlivě Steve.

,,Jo, cítím se líp, než kdy jindy." ozvala jsem se plná energie. Najednou se do místnosti přiřítil zbytek týmu.

,,Pane Bannere byl bych rád, kdyby jste šel na nějaké klidné místo." ozval se pirát. Se Stevem jsme po něm hodili nechápavý pohled.

,,A proč já jsem tady v klidu." odpověděl na prosbu Banner. Najednou se spustila hádka a já jí tolik nevnímala. Najednou se ozvala rána a odmrštilo nás to každého jinam. Já jsem spadla dolů a byla jsem vedle zaklíněné Nat a Bannera, který se začínal vztekat. Chtěla jsem se hned zvednout, ale zjistila jsem, že jsem taky zaklíněná. S Nat jsme se na sebe zděšeně podívaly.

,,Musíte se uklidnit doktore." ozvala jsem se rychle.

,,Prosím, přemozte to." ozvala se taká Nat, ale bylo to marné. Podíval se na nás omluvně a přeměnil se na Hulka.

,,Musíme pryč." řekly jsme obě najednou a začaly se dostávat ze sutin. Nat se z nich dostala a rychle mi pomohla. Teď lituji, že mám to pyžamo. Nat měla špatnou pravou nohu a já levou. Nat vytáhla zbraň a navzájem jsme se podepřely. Rozeběhly jsme se chodbou a Hulk běžel za námi. Dostaly jsme se do další místnosti a Nat vystřelila na jednu trubku a to ho zpomalilo. Hulk se propadl do další místnosti a tam se o něj začal starat Thor. Podívala jsem se na Nat a za ní někdo byl.

,,Pozor Nat!" zařvala jsem a hned se zvedla a rozběhla se proti němu. Nat se taky zvedla a začal boj.

,,Clinte, to jsem já, Nat." ozvala se. Aha, tak tohle je Clint. On jí, ale neposlouchal a bojoval dál. Vykryla jsem jeho ránu a Nat ho praštila do hlavy zbraní a upadl do bezvědomí. Posadila jsem se a opřela se. Nat to zopakoval a jen jsme si oddechovaly.

,,Tady Natasha, jsme v pořádku. Jak jsme na tom?" ozvala se do komunikátoru.

,,Tak tohle bylo...." nedořekla jsem to a nechala Nat to doříct.

,,Vyčerpávající, děsný a nemilý." ozvala se Nat.

,,Tak teď jsi to vystihla." odpověděla jsem jí pobaveně. ,,Asi by jsme ho měly někam odnést.'" ozvala jsem se ještě a poukázala na Clinta.

,,Já se o něj postarám a ty jdi zjistit, co vše se stalo." odpověděla mi Nat.

,,Dobře a zvládneš to?" zeptala jsem se ještě pro ujištění.

,,Jo, teď běž." odpověděla mi s úsměvem. Zvedla jsem se a uvědomila jsem si bolest v noze a musela si znovu sednout. ,,Tobě nejde vstát, že?" zeptala se mě když mě viděla.

,,A co ty?" zeptala jsem se. Nat se zkusila zvednout, ale dopadla stejně jako já.

,,Do hajzlu." ozvala se Nat.

,,Jindy bych ti připomněla, že máš mluvit slušně, ale teď jsi to dokonale vystihla." ozvala jsem a pak jsem si uvědomila, že mám telefon. ,,Počkat, já jsem blbá." ozvala jsem se. Nat na mě nechápavě pohlédla. Vytáhla jsem z kapsy popraskaný telefon a doufal, že funguje a fungoval. Hned jsem vytočila Steva.

,,Ahoj, kde jste a proč se nehlásíte? Jste v pořádku?" začal hned chrlit otázky.

,,V klidu. Nat má rozbitý komunikátor a já ho nemám. Jsme ve skladišti a nemůžeme se zvednou, protože máme pohmožděnou nohu obě. A máme tady ještě Bartona, takže kdyby si pro nás někdo přišel, tak nebudeme proti." ozvala jsem se pobaveně nazpět.

,,Dobře, hned jsme tam, počkejte tam." ozval se a položil.

,,Jako vážně máš u sebe mobil, ale komunikátor ne? Ne že by to teď nějak vadilo, ale....." ozvala se pobavená Nat.

,,Jo já vím, trošku divný, ale posloužil." odpověděla jsem stydlivě.

Steve si pro nás potom přišel, ještě s pár agenty a pomohli dostat mě do zasedačky a Nat s Clintem na ošetřovnu. Zjistili jsme, že Loki unikl a Hulk spadl někam na zem i s Thorem. A že zemřel agent Coulson. Tento den byl hrozný.