Představivost (imaginace)
Naše přítomnost, minulost, ale také budoucnost souvisí s představami. K minulosti se vracíme ve vzpomínkách a budoucnost plánujeme v bdělém snění.
Ve svém vědomí můžeme mít obrazy předmětů a jevů, i když právě nepůsobí na naše receptory, dokonce i obrazy, které jsme předtím nikdy nevnímali. Toto umožňuje představivost. Představivost je kognitivní proces, jehož výsledkem jsou představy – mentální reprezentace objektů.
Pamětní (vzpomínkové) představy jsou názorným obrazem předmětů a jevů v našem vědomí, které v daném okamžiku nevnímáme (kdysi jsme je vnímali). Fantazie (obrazotvornost) je obraz předmětů a jevů v našem vědomí, které jsme v této podobě nevnímali.
Představy souvisí se všemi psychickými procesy. Jsou součástí smyslového poznávání skutečnosti. Představy jsou méně jasné, živé, výrazné, obsahově chudší (fragmentárnější) a nestálé (rychle unikají), v porovnání s počitky a vjemy. Nemusí být vázány na realitu a umožňují značnou abstrakci a zobecnění, jsou považovány za přechod mezi smyslovým a abstraktním poznáním (např. jednou jsme vnímali východ slunce, a proto si ho můžeme později představit). V představách jsou mezi lidmi značné rozdíly. V dětském věku (do 11 let) se vyskytují tzv. představy eidetické, které jsou velmi jasné a živé. Uvádí se, že ženy mají živější představy než muži.
Vznik představ
Představy se ve vědomí nevybavují náhodně. Fyziologickým základem je oživování stop v mozkové kůře. Při vybavování byly zjištěny určité pravidelnosti, které byly shrnuty do tzv. asociačních zákonů. Asociace (volné spojení, sdružování) představ znamená, že dochází ke spojení mezi vjemy, kdy jedna představa vyvolá druhou, na základě toho se vytvoří celý řetězec.
Asociační zákony
Asociační zákony se dělí na primární a sekundární.
Primární asociační zákony
Zákon dotyku v prostoru a čase (zákon současnosti a následnosti), při kterém jsou představy spojené s určitou událostí, osobou, místem (např. návštěva kina zanechala velmi emotivní zážitek, při opakované návštěvě kina se vybaví původní zážitek).
Zákon podobnosti znamená, že se nám vybavují představy, které jsou podobné (např. oheň asociuje teplo).
Zákon kontrastu znamená, že se nám vybavují představy, které jsou protikladné (např. den asociuje noc).
Zákon příčinnosti (kauzality) znamená, že při zkoumání určitého jevu se vybaví jeho příčina (např. košík čerstvého ovoce, představa žebříku nebo trhajícího člověka).
Sekundární asociační zákony
Zákon novosti
Zákon častosti
Zákon živosti
Tyto zákony znamenají, že zážitky novější, častěji se opakující a s hlubším emotivním podtextem se asociují snadněji.
Asociační zákony souvisí s principem tzv. paměťového paláce, který představuje mnemotechnickou pomůcku, sloužící k zapamatování většího množství pojmů (posloupnost údajů, časový sled událostí). Je nutné si vytvořit představu dobře známého prostoru (např. byt, pokoj, cesta do školy). V představách procházíme tímto prostorem a „ukládáme" jednotlivé pojmy. Při vybavování putujeme v mysli a postupujeme z jednoho místa budovy ke druhému, přičemž postupně nacházíme představy jednotlivých položek.
Druhy představ
Představy se dělí podle mechanismu vzniku na pamětní a fantazijní.
Pamětní (vzpomínkové) představy, které jsou podobné původnímu zážitku a které jsme prožili již v minulosti. Představit si můžeme zážitky, které jsme získali např. při četbě, sledování filmu, cestování, atd. Pamětní představy se dělí na:
· jedinečné představy konkrétního předmětu, jevu, osoby, události, činnosti (např. představa vlastního pokoje, sportovního tréninku, vlastních rodičů, mého psa);
· obecné (schematické) představy předmětu a jevu určitého druhu, kde chybí konkrétní znaky (např. obecná představa psa, budovy).
Psychologové uvádějí, že první vzpomínky máme z období kolem třetího roku života, výjimečně někteří jedinci i před třetím rokem.
Fantazijní představy jsou ty, které se liší od původního zážitku. Jsou tvorbou nových názorných obrazů a výsledkem naší obrazotvornosti. Mezi fantazijní představy patří představy rekonstrukční, konstrukční, bdělé snění a sny ve spánku.
· Rekonstrukční představy, které se vytváří na základě slovního popisu, grafického nebo symbolického zobrazení (např. dle mapy si představujeme krajinu, dle not melodii, dle náčrtu výrobek, dle autorova popisu hlavního hrdinu).
· Konstrukční (tvořivé) – kreativita (z lat. creo = tvořím, plodím, rodím) jsou představy, při kterých dochází k tvorbě nových originálních obrazů, které doposud neexistovaly (např. návrh domu, modelu, stavebnice – lego – bez návodu = konstrukce).
Tvořivost je forma lidské činnosti, aktivity, která přináší něco nového, originálního a současně společensky užitečného. V užším pojetí je kreativita vymezována jako elitní vlastnost talentovaných jedinců. V širším pojetí je kreativita projevem každého jedince. Tvořivost je složitý proces, při kterém se uplatňují kognitivní procesy (myšlení, představivost), psychické stavy (emoce) a vlastnosti (schopnosti, volní vlastnosti).
· Bdělé snění je vytváření představ, které se vztahují k vlastní budoucnosti, přáním, tužbám. Jsou motivujícím činitelem člověka. Denní snění může působit také záporně, pokud se v představách objevuje nepříjemná negativní očekávání od budoucnosti.
· Někteří psychologové zařazují mezi druhy fantazijních představ sny ve spánku, které jsou ve srovnání s ostatními druhy fantazijních představ projevem neúmyslné fantazie, umožňují neobvyklou kombinaci představ. Spánek je přirozený psychosomatický stav, který provází snížení fyzické a psychické aktivity. Obrazy ve snech bývají živé a mohou být i výrazné emoční zabarvení.
Představy se mohou dělit dle převládajícího receptoru – smyslové představy (zrakové, sluchové, motorické, chuťové, hmatové, čichové):
· zrakový (vizuální) typ, pro který je charakteristické vybavení si zrakových představ, využívání obrazů, vizuálních schémat, převládání fotografické paměti (např. barevně označené poznámky);
· sluchový (auditivní, akustický) typ, pro který je charakteristické vybavení si sluchových představ, využívání řečových a hudebních projevů, smysl pro melodii;
· hapticko-motorický (dotekově-pohybový, kinestetický) typ, který se zaměřuje na prožívání doteku a pohybu.
Vyhraněné typy představivosti se vyskytují jen ojediněle, většina jedinců představuje tzv. smíšený typ.
Zvláštnosti představ
Perseverační představy (vtíravé, obsese) – některé představy mají tendenci vracet se a setrvávat ve vědomí i proti jeho vůli (stres před zkouškou), vždy způsobují pocit tísně.
Fantastická pseudologie (bájivá lhavost, mytomanie, syndrom barona Prášila) – jedinec vypráví vybájené zážitky, smyšlené události, v nichž sám hraje roli a jako by je sám prožil, přičemž začne postupem času věřit, že se to tak stalo. Jde vystupňování fantazie nejedná se o poruchu paměti.
