~𝐜𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐬𝐞𝐯𝐞𝐧~

431 27 11
                                    

,,No a co chceš studovat dál? Až dokončíš střední?"
Ptal se Zac Kaithleen. Všichni už seděli v autě a jeli do obchodu.

,,Ještě nejsem rozhodnutá, původně jsem měla jít na právnickou fakultu, ale moc mě to neláká."
Pokrčila Kait rameny, vysoká pro ní byla vzdálená budoucnost a ona byla ráda, když věděla co bude dělat přes týden. Zac s Angie se na sebe váhavě podívali. Dívka si toho ale nevšimla, právě se dívala z okna a nebyla moc nadšená z deště, který se během chvilky strhl.

,,Pořád to chceš dojít?" Zeptala se jí s malým úsměvem na tváři Angel.
Kate si skousla nervózně ret a znovu se podívala ven. Musí teď pršet? Nemohlo to počkat tak hodinku? Promlouvala k nebi, ale bylo to samozřejmě prd platný.
Dívka nakonec zakroutila záporně hlavou.
Angel se na ní usmála ještě víc přes zrcátko.

,,Kait, kdyby se nám nechtělo, tak tě nikam nevozíme okay? Děláme to protože jsi skvělá holka a chceme ti pomoc."
Kait cítila příjemný pocit v břiše. To co řekla Angie bylo moc milé.
Upřímný úsměv se jí rozlil po tváři a vděčně se na ní podívala zpět přes zrcátko.

,,Děkuju." Řekla potichu a Angie ji nazpátek s usměvem pokývala hlavou.

Během chvilky už Zac odbočoval k supermarketu a Kait si všimla výrazného svítícího nápisu.

,,Tak si skoč nakoupit a my tu mezitím počkáme v autě" Pronesl Zac a Angel přikývla.

,,Dobře, bude to max 15 minut."
Řekla a vystoupila z auta. Rychle doběhla k obchodu a vzala si vozík.
Otevřela si zprávu od tety, kde měla nákupní seznam. Není toho málo, budu si muset pospíšit. Pomyslela si a rychle zamířila k prvnímu regálu.

Má opravdu krásný úsměv. Zamýšlel se Peter, když seděl v autobuse. Za tu dobu co ji párkrát pozoroval se nikdy neusmála. Natož zasmála.
Měl v plánu ji zase večer navštívit. Nebo spíš z dálky pozorovat a doufat, že si ho nevšimne. Byl blázen? Těžko říct, ale srdce měl na správném místě.
Autobus zastavil a Peter rychle vystoupil. Začalo zrovna pršet a ne málo. Povzdychnul si a nasadil si kapucu. Běžel rychle domů, ale po cestě si všimnul něčeho zvláštního. Jeho smysly přímo křičely o pozornost. Zastavil se pohlédl do prázdné uličky vedle.Nikoho tam neviděl a smysly už ustaly. Zamračil se a znovu přivřel oči do té tmy, když v tom mu promokla kapuca a kapky vody mu stékaly po obličeji.
To bude tím deštěm, rozptyluje mě. Řekl si a naposledy se podíval do uličky. Nic. Tak se zase rozeběhnul a tentokrát se už nezastavil. Ale nepříjemný pocit cítil stále.

V uličce kam dosahovalo minimální světlo ležel v kaluži krve bezdomovec. Ještě stále dýchal a měl hrůzu v očích. Hrůzu z toho co před sebou viděl. Nestačil ani zařvat a ono mu rozseklo hrdlo. V té uličce bylo něco temného a Peter si toho nevšimnul. Ale nikdo mu to nezazlýval. Ta věc si dávala opravdu velký pozor, aby zůstala skrytá.
A kolik toho už napáchala a Peter neměl ani tušení.

Vajíčka, vajíčka, kde jsou sakra ty vajíčka?! Aaah, vajíčka!

Kait měla konečně vše nakoupeno a s plnými taškami vyběhla z obchodu. Auto bylo stále před obchodem a vypadalo to jako, že se Angie se Zacem hádají. Váhavě vykročila k autu a to už si jí oba všimli. Angie se hned nervózně usmála a Zac odvrátil pohled z okýnka na jeho straně. O čem se asi hádali?
Kait rychle otevřela dveře a tašky položila na sedadlo vedle.
Sedla si, připoutala se a shodila kapucu z hlavy.

,,Jsi to zvládla rychle, ani ne patnáct minut." Řekla překvapeně Angie a usmívala. Ta holka se pořád jenom usmívala.

,,No, jo. Nechtěla jsem zdržovat, hlavně když tolik lije." Usmála se nazpátek už trochu hraně. V autě byla dost napjatá situace a Kait to bylo nepříjemné.

,,Nezdržovala jsi, vůbec. Každopádně nám jenom řekni adresu, kde bydlíš." Pronesla Angie a stále měla v hlase milý podtón. Kait ji nadiktovala adresu a Zac se hned rozjel.
Celou cestu už byli potichu a promluvili pouze, když Kaithleen vystupovala. Ještě jim poděkovala a vyměnily si s Angel pár úsměvů. Zac pouze zabručel na pozdrav než odjeli.
Kait rychle přeběhla ten kousek do vchodu a už hledala klíče. Během chvilky odemkla a vybíhala schody. Byla promrzlá a promočená na kost a těšila se, až si dá horkou vanu.
Otevřela dveře od bytu, zaplula dovnitř a následně je zamkla.
Pro jistotu.

Peter váhal jestli dneska vyrazí na obhlídku. Každý večer hlídal město, ale když dnes prší, tak si nebyl jistý. Otráveně si povzdychnul a vyšel z pokoje. Teta Mae byla mimo město do konce týdne, měla nějaké Spiderman akce, které zařizovala s Happym. Peter se jich už zúčastnit nechtěl. Přes léto, kdy jezdili po státech si připadal jak lidská atrakce. Bylo toho na něj moc a lépe se cítil jako neviditelný Peter Parker.

V kuchyni si nalil skleničku vody a chvíli se díval z okna. Když pršelo neměl moc dobrou náladu, většinou brečel, protože si pokaždé vybavil vzpomínky na Tonyho. Vzpomněl si jak tu jednoho dne seděl Tony na gauči a on ho ze stejného místa jako je teď pozoroval. Jakoby to bylo včera, co se bavili o tom co podniknou.
Jenže pak se Peter vytratil a když se vrátil, neměl už šanci si s ním popovídat. Tolik mu chyběl.
Peter cítil jak se mu hrnou slzy do očí, ale potlačil je. Nebude zase brečet, ne dneska. Má svojí povinnost chránit město a proto i přes déšť vyrazí na hlídku. Něco mu říkalo, že to bude dlouhá noc.

Dopil skleničku vody a odebral se zpět do pokoje, kde se převlékl do obleku. Ještě na to hodil mikinu a vytratil se ven z okna pokoje. Tichý jako myška.

Kait ležela ve vaně už asi hodinku, všude byla pára z horké vody a vůně pěny ji krásně zklidňovala. Snažila se na nic nemyslet a užívat si přítomného okamžiku.
Když přišla s nákupem domu, její teta seděla v křesle v obýváku. Později, zjistila že v něm usla. Potichu tedy položila nákup na linku a odebrala se do koupelny.

Vzala si do ruky čisticí gel na pleť a umyla si s ním obličej. Poté se opláchla vodou z vany a ještě dobrých deset minut tam ležela.

Peter prohlédl většinu částí města a ničeho zvláštního si nevšimnul. Proto už měl namířeno na jeho poslední dobou oblíbené místo.
Skrčil se za zídku a podíval se do jejího pokoje. Nikdo tam nebyl, ani na balkoně si jí nevšimnul.
Venku se stmívalo a ona měla rozsvícenou pouze malou lampičku, která pokojem zářila jenom malinko. Ještě se chvíli koukal do pokoje, s tím že brzy odejde. Ale v ten moment do pokoje vešla ona dívka. Peter se zajíknul, protože byla pouze v bílé osušce, která ji sahala těsně pod zadek. Peter se rozhlédl po ulici, jestli by ji nemohl někdo sledovat, teda kromě jeho. Ale ulice byla prázdná, tak doufal, že se na ní nikdo z protějšího paneláku nedívá.
Znovu se podíval do pokoje a Kait stála u skříně. Byla k němu zády. Nejspíš si vybírala oblečení. Peter na ní mohl oči nechat. Měla krásnou zlatě opálenou pokožku a v tom jejím drdolu byla moc roztomilá. A to nemluvil o jejích krásných nohou a zbytku těla. Cítil se provinile, že na ní koukal, nebylo to správný.

Kait si začala stahovat osušku z těla, měla už odhalená záda a během chvilky byla nahá celá.
Ale to už se Spiderman vytratil zpátky do tmy, která ulici pohltila.
Hlavu měl plnou dívky a jejích krásných opálených zad. Dál už se dívat nemohl, bylo to neuctivé vůči ní. A také by mu dělalo problém se jí někdy znovu podívat do očí, protože by ji viděl neustále nahou. Ale mohla si zatáhnout ty žaluzie, proboha.

———————
Taaak, co vy na to? Peter je správný gentleman, zato Kait trošku hlupačka, když si nezatáhne. Každopádně buďte připravený na další kapitolu❤️
Kapitola vyjde až v neděli, protože ji budu muset ještě promyslet, ať je ten děj kvalitně napsaný.
~Veronika❤️

𝐲𝐨𝐮 𝐜𝐚𝐧'𝐭 𝐟𝐢𝐱 𝐛𝐫𝐨𝐤𝐞𝐧 𝐡𝐞𝐚𝐫𝐭Kde žijí příběhy. Začni objevovat