𝐲𝐨𝐮 𝐜𝐚𝐧'𝐭 𝐟𝐢𝐱 𝐛𝐫𝐨𝐤𝐞𝐧 𝐡𝐞𝐚𝐫𝐭

~𝐜𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐨𝐧𝐞~

Poté co se polovina lidí na světě proměnila v prach a po pěti letech se opět vrátila, nebyla na nich vidět ani známka stárnutí.
Zatímco na těch co tu zůstali se těch pár let podepsalo. Prváci byli už v maturitním ročníku, malé děti vyrostly a jejich rodiče je nemohli poznat. A také spousty starších lidí zemřelo.

Lidé, kteří se pět let vyrovnávali se smrtí svých blízkých plakali štěstím, že se jim jejich milovaní vrátili. Po tom všem to mělo šťastný konec jak jsme všichni doufali.
Jenže každý si něco mezitím prožil a už nikdo nebude stejný.
Ani Kaithleen[kejtlín] ,která se po pěti letech uvěznění v nicotě vrátila domů, aby zjistila, že oba její rodiče zemřeli při autonehodě, která se stala právě v den jejího zmizení.
Byla zlomená a ztrátu nemohla několik týdnů překonat. Naštěstí se jí ujala její teta, která byla naživu. Kaithleen se musela přestěhovat ze svého rodného města do zaplněného New Yorku.
Byteček její tety se nacházel v Queens. Byl sice menší, ale Kait to nevadilo. Byla vděčná za to, že může zůstat u rodiny a nejít do dětského domova nebo k pěstounům.
Její teta už byla starší dáma, bylo ji kolem sedmdesáti let. Byla to sestra její mrtvé babičky.
Měla zlatou povahu a to nejvřelejší srdce na světě. Pro Kaithleen byla její teta andělem strážným.

Měla svůj menší pokoj, ve kterém už byla zabydlená. Tak nějak pořád truchlila nad smrtí svých rodičů, ale dostávala se přes to. Spíš ji momentálně děsil ten fakt, že zítra musí do nové školy.
Na celém světě nesnášela jednu věc- poznávat nové lidi.
Neměla ráda být středem pozornosti, obzvlášť mladých puberťáků. Ale snažila se na to nemyslet.

Dívka zrovna seděla na gauči a sledovala televizi. Bylo něco kolem dvanácté v noci a ona nebyla schopná usnout. Žaludek se ji svíral nervozitou.
Už asi dvě hodiny sledovala pořad, ve kterém se mluvilo o Iron Manovi a jeho památce. Nedokázala uvěřit jak moc toho tenhle muž obětoval. Vzdal se své rodiny, aby miliardy lidí mohly být s tou svou. Obdivovala ho. A bylo ji líto všech jeho blízkých. Moc dobře věděla jaké to je ztratit své nejbližší.

Kaithleen už asi pět minut neustále zívala, proto sáhla pro ovladač a vypla televizi. Potichu došla do svého pokoje, protože její teta už dávno spala a nechtěla ji omylem probudit. Lehla si do postele a i přesto jak moc ji její tělo dávalo najevo, že je unavená, nemohla zavřít oči. Tolik se jí toho honilo hlavou. Občas myšlenkami zabloudila i ke Spidermanovi. Párkrát o něm slyšela a v dokumentu se o něm pár slov prohodilo. Byla zvědavá jak vypadal pod svou maskou. Celkem mu záviděla, že se může tak svobodně a volně pohybovat. Taky by si někdy ráda jen tak někam zmizela. Aby utekla aspoň na chvíli do svých problémů a odpoutala se od reality, která ji poslední dobou nebyla moc vstřícná.

Nakonec se ji zavřely oči a po pár minutách klidně oddychovala. A v jejím snu se proháněla vzduchem stejně jako Spiderman.

Děkuju moc za podporu💖
~Veronika