𝐲𝐨𝐮 𝐜𝐚𝐧'𝐭 𝐟𝐢𝐱 𝐛𝐫𝐨𝐤𝐞𝐧 𝐡𝐞𝐚𝐫𝐭

~𝐜𝐡𝐚𝐩𝐭𝐞𝐫 𝐞𝐢𝐠𝐡𝐭~

Peter se proháněl ulicí kousek od místa, kde měl dneska nepříjemný pocit. Mířil k té temné ulici a přes oblek si zapnul termovizi. Pomalu a neslyšně procházel uličkou, prohlížel vše možné skuliny, podíval se i do kontejnerů, až se dostal na konec uličky. Přes termo vizi si všimnul velice slabě svítícího objektu. Vypadalo to jako lidské tělo, ale nepřirozeně zkroucené. Peter si ihned odstranil termovizi a doběhnul k tělu. Zapnul si noční vidění a málem se pozvracel z toho co viděl. Vypadalo to na staršího bezdomovce, byl celý rozpáraný, krev všude a končetiny měl přelámané do různých pozic. Byl to otřesný pohled. Peter si musel vzít chvilku na vzpamatování. Viděl toho už hodně, ale tohle pro něho bylo nové. Moc silný kafe.
Ihned vytočil 911, tady nemohl nijak pomoct, bylo už moc pozdě. Podle termovize tělo chladlo pár hodin, takže to nemohlo být dlouho co je po smrti.
Sakra! Kdybych se byl dneska podívat hned poprvé, mohl jsem ho dost možná zachránit.
Vyčítal si Peter, měl na sebe obrovský vztek. Neposlechl svoje smysly, když měl.
Klekl si kousek od těla a čekal na příjezd policie.
Ještě jednou si prohlédl muže. Všiml si něčeho hodně zvláštního. Hluboké rány, které mu rozsekly hrdlo a další části těla, vypadaly jako od dlouhých drápů. Pozoroval každou ránu a vždy byly čtyři hluboké škrábance vedle sebe. Tudíž ten člověk nebo věc používala čtyři dlouhé drápy.
Ničeho dalšího, podle čeho by určil pachatele si nevšimnul, doufal, že policie toho zjistí více. A že viníka co nejdříve chytnou. Jestli ne, nastanou pro New York temné časy.

Kaithleen ležela v posteli a projížděla sociální sítě. V žádostech o sledování na instagramu se jí objevil profil Petera.
Peter Parker, tak takhle se jmenuje celým jménem.
Hned mu to přijala a poslala žádost i jemu. Na profilovce měl selfie s nějakým dalším klukem, který byl trošku při těle.
V biu měl napsaný citát, ale nevěděla co znamená.
Přetočila se na bok a zachumlala do peřin. Neměla v plánu jít ještě spát. V kuchyni se jí vařila voda na čaj, který si chtěla vzít sebou na balkon. Měla moc ráda noční atmosféru její čtvrti. Tak krásně si pročistila hlavu a nadýchala se čerstvého studeného vzduchu.

Slyšela jak cvakla konvice a vstala z postele. V kuchyni si zalila heřmánkový čaj, který pomáhá na spaní a dala do něj pár kapek citrónu.
Čaj si odnesla zpět do pokoje a zabalila se do teplého županu. Od minula, kdy byla pouze v tílku, se poučila.
Otevřela dveře od balkónu a vylezla na požární schody.
Zase dveře zavřela, ať jí nejde do pokoje zima.
V dlaních držela horký hrnek, který jí příjemně hřál.
Dnešek byl všelijaký, měla dobrý pocit z toho, že se s někým bavila, ale zase na druhou stranu se cítila zvláštně potom co viděla, jak se Angie se Zacem hádají.
Trošku jí vrtalo hlavou o čem ta hádka byla, ale koneckonců jí do toho nic nebylo.
Zachumlala se ještě více do županu, dnes večer se setmělo dost brzy. Ulice byla tichá a sem tam si všimla nějakého človíčka, který pospíchal domů.
Tyhle večery strávené na balkóně, pro ní byly jako meditace. Měla možnost se zamyslet nad vším, odpovědět si a nechat to jít. Postupně si čistit hlavu plnou myšlenek.
Chvilinku se zamyslela nad rodiči, ale nechala to být. Chyběli jí, ale musela se začít pomalu hojit, aby byla schopná normálně fungovat.
Nemohla pokračovat v sebelítosti, ta jí nikam nevedla. Musela zase převzít kontrolu nad svým životem. Mamka s tátou by pro ní chtěli šťastný život, tak ho musí začít žít. Nebo to aspoň zkoušet.
Shlédla dolů na ulici a všimla si procházející ženy. Vypadala jako bezdomovkyně. Kaithleen bylo těhle lidí líto, každý si zaslouží šanci na šťastný a dobrý život. Systém ničí životy lidem denně a my to ani nevidíme.
Kait se zamýšlela nad touto hlubokou myšlenkou a nevšimla si dalšího člověka na střeše naproti.
Spidey se vrátil.

To co Peter viděl bylo strašné a pravděpodobně ho teď čeká několik chmurných nocí. A proto se vydal na jediné místo, které rád navštěvoval. Doufal, že Kaithleen už nebude nahá. Nebo spíš, že bude, ale to si nemohl přece přiznat.
Ke svému překvapení seděla na balkoně, zabalená v županu. I tak působila roztomile, zamyslel se Peter.
Pozorovala ženu, která se pomalým krokem procházela po ulici. Peter na ní poznal, že byla bez domova. Jen doufal, že se bude dnes v noci držet dál od všech temných uliček. Ale kam jinam má jít?
Peter přemýšlel jestli by jí neměl pronásledovat a dávat na ní pozor, ale jakmile pohlédl zpět na Kait, už se mu tolik nechtělo.
Vypadala tak bezstarostně, když popíjela z hrnečku a koukala na noční oblohu. Kdyby jen tušil, kolik tato dívka měla starostí.