Babysitter

X14X

Odfrkla jsem si a zakroutila nad oběma hlavou, blázni. Zase jsem zabodla pohled do země a snažila se teda aspoň přidat na tempu. "Sláva, jsem tu" vydechla jsem a konečně odlepila oči od země "No do prdele...." Bylo v tu chvíli jediný na co jsem se zmohla, zůstala stát jako přikovaná, bradu někde na zemi a oči mi málem vypadly z důlků................................................

...........................................................................................................................................................

Krásnější výhled jsem opravdu neviděla. Měli pravdu. Přede mnou byl nádherný výhled na město a jeho okolí a taky na krásného Louise.... Ty vole, co to plácáš Annie... Okřiklo mě moje podvědomí. Musela jsem zamrkat a zatřepat hlavou, abych to dostala z mysli. Pohledem jsem se zase vrátila k výhledu a k Louisovi.... Proboha Annie, přestaň! zase podvědomí... Už mi leze trošku na nervy... Nemohla jsem z toho pohledu spustit oči, dokonce bych odpřísáhla, že i slintám a že je pode mnou celkem velká louže... Podvědomě jsem slyšela něčí hlasy, ale nedokázala jsem se soustředit, až když jsem zase zatřásla hlavou jsem si všimla, že má Louis pootočenou hlavu, kouká na mě a směje se "C-co je?" Zachraptěla jsem a musela polknout, nějak mi vyschlo v puse... Proč asi -_-.... Čumíš na něj jako na svatej obrázek... se podívej jak máš poslintaný tílko... A ne, opravdu to není pot... proboha, já to podvědomí fakt zabiju... teď je chytrý, kde bylo, když jsem ho potřebovala, aby mi řeklo, že Joshua je kurevník první třídy, hah?... au... to bolelo...
Pitomý vzpomínky... Proč prostě nejdou některé vymazat? Já osobně bych to ocenila... A nejen já si myslím... zamrkala jsem, protože mě začaly štípat slzy do očí a opravdu tu nechci před nimi bulet. Popošla jsem ještě blíž, abych z toho výhledu alespoň něco měla, přeci jen kvůli tomu jsem sem šla. "Bože... To je krása" vyhrkla jsem a dala si ruku před pusu. Jestli jsem doteď tvrdila, že je to krásný, tak jsem se hodně pletla... Mám celé město na dlani, je krásně vidět do okolí a to, že to dnes vypadá na pěkné počasí tomu dodává tu kouzelnou atmosféru. Spokojeně jsem se culila "Vždyť jsem ti to říkal" Zašeptal mi Louis do ucha a objal mě kolem ramen. Polkla jsem a začala se z nervozity trošku třást, od té doby, co jsem Joshuu vyhodila z bytu , a že už to budou 2 měsíce, mi žádný kluk nebyl takhle blízko. Snažila jsem se nějak skrýt mojí nervozitu, ale povedlo se mi to jen na 50%... Loui si toho všiml a hned se zeptal "Je ti zima? Tady nahoře bývá občas chladněji" a už si sundával svojí mikinu, kterou mi přehodil přes ramena "Obleč si ji, bude ti trošku tepleji" usmál se a pak se rozešel "K-kam jdeš?" Zakoktala jsem se a ohlídla jsem se za ním. Zastavil se, pořád s úsměvem na tváři "Lottie říkala, že jde ještě dál a že pak za ní máme přijít" odpověděl mi "Tak pojď, už takhle na nás určitě čeká dlouho" a vykouzlil ten nejsladší úsměv. Jen jsem přikývla a následovala ho. Došla jsem ho a začali jsme si povídat, cesta nám sice trvala asi 10 minut, ale za tu dobu jsme stihli probrat dost témat. Zrovna jsme se bavili o úplně zbytečných věcech jako je například moc výrazný make-up na holkách přes různé módní výstřelky až po hudbu. Smála jsem se v jednom kuse společně s Louim, je zábavný, milý a hodný. Přišli jsme na takový pěkný plácek, kde podle Lottie teď ráno moc lidí není. Nadechla jsem se čerstvého vzduchu a chvilku zkoumala pohledem okolí. Je tady moc krásně. "Tak jak se ti líbí procházka Annie??" Usmála se na mě Lottie "Je tu krásně, tohle jsem myslím potřebovala, vyčistit si hlavu a být chvilku na čerstvém vzduchu" Šťastně jsem se uculila. Až teď jsem si doopravdy uvědomila, jak moc jsem tohle potřebovala. Jak jsem tak pohledem projížděla okolí, zaujala mě taková ne moc viditelná cestička. Upoutala jsem na ní pohled, naklonila hlavu a pomalu se rozešla jejím směrem... Ještě jsem zaslechla myslím Lott, jak mi něco říká a pak už jsem se vydala po cestě, jsem moc zvědavá, kam mě dovede. Šla jsem asi 5 minut, když se cesta začala rozšiřovat a měnit se v takový menší kopeček směřujíc dolů. Nadzvedla jsem obočí a dál pokračovala až k začátku kopečku. Podívala jsem se dolů a oněměla dneska už ani nevím po kolikáté.... Opravdu jsem neměla slov..................................
.............................................................................

Je to až neuvěřitelný, ale já jsem tu s další kapitolou... 🤩🤩🤩🤯🤯🤯😂😂😂

Tak si myslím, že se mezi Louim a Annie začíná něco dít 😏😏👏☺️

Chtěli byste, aby mezi nimi něco bylo? dejte mi vědět do komentářů 🙏🙏😉

P.S. Enjoy it with love 💗💋💋

P.S.S. TREAT PEOPLE WITH KINDNESS ❤️🧡💛💚💙💜

                    - Annie ☺️😊☺️😊