Viděly jsme překrásný pokoj ve kterém byli dvě černočervene postele, před nimi byl u každé postele červený heboučký koberec. Dvě hnědé skříně, malý bíly stůl s dvěmi bílymi židlemi.
Na stolku byla kytice červených růží a okno z každé strany zakryvala šedá průsvitna látka. Pod oknem byla komoda s šuplíky a políčkami se spoustou knih. Naproti oknu byla skříň která byla zamčena a vrtalo mi hlavou proč.?
Muge si vzala pravou a já levou stranu, vybalily jsme se a nachystaly jít dolů.
Já jsem šla první a Muge zamnou, když jsme šli ze schodů tak mi to na jednom schodu ujelo a rozbila jsem si koleno.
Muge zamnou doběhla a zeptala se mě jestli mi nic není. Řekla jsem že mi nic neni, zvedla jsem se
a v tu chvíli jsem si všimla že mi krvácí koleno.
Řekla jsem si že to nic není vzala jsem Muge za ruku a vedla ji do místnosti kde jsme měly přijít.
Když jsme dorazily do místnosti bylo tam 6 mladíků :
Reiji
Ayato
Laito
Ty tři jména jsem už znala ale ještě jsem neznala ty ostatní.
Jeden lezel na gauči, měl blond vlasy a sluchátka.
Dalsi držel medvídka a měl fialové vlasy.
Poslední mladík měl biloruzove vlasy stal a měl v obličeji naštvaný výraz.
(kdyby neco říká to v té sekunde kdy přijde to tě místnosti aby vám to sedělo.)
Když jsem se na ně všechny znovu podívala všichni se koukali na nás a zářily jim oči.
Já i Muge jsme stuhly, Pochvili si Muge všimla že se soustředí na tekoucí krev na mém koleni.
Jelikož Muge ráda čte knihy o upirech došlo ji ze to jak se od začátku všichni chovali, jsou příznaky
toho že......
Muge zakřičela: "Katano to jsou upíři..."
Najednou nastalo ticho.
ČTEŠ
Diabolik lovers
VampireJá a moje nejka v dimenzi diabolik lovers (19.10. opět jsme se po dlouhé době vratila ke knize a rozhodla jsem se že to spíš bude o mě a ostatních upírech moji kamarádi tam budou bývat jen někdy).
